zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Hlavní brzdou rozvoje elektromobility v Evropě jsou baterie

13.08.2020
Ekologická auta
Hlavní brzdou rozvoje elektromobility v Evropě jsou baterie

Pro evropské výrobce elektromobilů je dnes největším problémem nedostatek baterií. Jednou z mála firem, která je v současné době v Evropě schopná dodávat lithiové články, je závod korejské společnosti LG Chem v polské Vratislavi. Kapacitou a mnohdy ani kvalitou však továrna zdaleka nestačí pokrývat poptávku, která navíc v budoucnu mnohonásobně poroste. Evropa proto bije silně na poplach a připravuje investice v řádu miliard eur. Jinak se stanou evropské automobilky zcela závislými na produkci baterií z Číny a Koreje.

Skupina PSA, do které patří francouzské automobilky Citroen a Peugeot, německý Opel a britský Vauxhall, oznámila, že hodlá ve Francii a v Německu do roku 2030 vybudovat továrny na výrobu akumulátorů do elektromobilů (EV - Electric Vehicles) s konečnou kapacitou 48 GWh. To by představovalo výrobu jednoho milionu baterií ročně, což je přibližně 15% evropského trhu. Společný podnik s názvem Automotive Cell Company počítá s investicí téměř 5 miliard EUR, přičemž očekává podporu od francouzských, německých a evropských úřadů ve výši téměř 1,3 miliardy.

Konkurentem asijských výrobců baterií chce být také švédský bateriový start-up Northvolt. Mezi investory ohlášeného mamutího podniku na výrobu lithium-iontových baterií patří Volkswagen
a BMW. První továrna v severním Švédsku bude jedním z největších průmyslových projektů za několik desetiletí, druhá továrna má vzniknout v Dolním Sasku v Německu. Northvolt přitom tvrdí, že již předem prodal významnou část své výroby do roku 2030 v hodnotě více než 13 miliard USD. Cílem je 150 GWh kapacity ročně a pozice největšího hráče v Evropě. Volkswagen potvrdil, že kupuje 20 procent akcií švédského výrobce, přičemž zahájení výroby baterií pro VW je plánováno na rok 2024.

Rozvoj kapacit na výrobu baterií v Evropě plánují i asijští výrobci. V Polsku chce dále investovat korejská značka LG a v Maďarsku připravují investici japonský výrobce GS Yuasa a korejský Samsung. Největší světový výrobce baterií, čínský CATL, plánuje postavit továrnu v Německu
o konečné kapacitě až 100 GWh. Nedaleko Berlína pak chce ve své Gigafactory vyrábět souběžně elektromobily a baterie také americký investor Elon Musk.

Muskova společnost Tesla, která je průkopníkem a předním světovým výrobcem elektromobilů, ale začíná v souvislosti s bateriemi řešit ještě jeden problém. Tesla v současné době používá pro svá EV vyráběná mimo Čínu lithium-iontové baterie se směsí niklu-kobaltu-hliníku, která obsahuje asi 5% kobaltu. Tento vzácný kov je nejen velmi drahý, jeho cena se na světových burzách pohybuje přes 30 000 USD za tunu, ale v historii prošel i řadou cenových výkyvů a rovněž výkyvů z hlediska nabídky. Rizikem je především koncentrace jeho produkce v politicky nestabilním Kongu. Tesla proto už nyní ve vozech modelové řady 3 vyráběných v čínském Šanghaji začíná používat bezkobaltové lithium-železo-fosfátové baterie. Jsou levnější než baterie s kobaltem, mají však nižší hustotu. Cílem Muskovy společnosti je mít v budoucnu baterie bez kobaltu ve všech modelech aut.

Světová poptávka po kobaltu ale přesto zřejmě poroste závratným tempem. Podle analýzy Mezinárodní energetické agentury (IEA) byla v roce 2019 spotřeba kobaltu do baterií pro EV 19 tisíc tun, ale v roce 2030 to bude 180 tisíc tun. Podobné skoky IEA očekává také u dalších materiálů, jako jsou lithium (17 v roce 2019, 185 v roce 2030), mangan (22, 177) a nikl (65, 925). Uplatnění pro bezkobaltové baterie IEA zatím vidí v sektoru městských dodávek a autobusů a u EV nižší třídy, kde je cena důležitější než dlouhé dojezdy. Výrobci bezkobaltových technologií však sázejí na rychlý vývoj a zvyšování kapacity. Celosvětová kapacita všech EV baterií by se měla podle IEA zvyšovat ze současných 170 GWh ročně na 1,5 TWh ročně v roce 2030.

Česká republika se díky svým zásobám lithia může stát jedním z důležitých evropských hráčů. Podle expertů bude Evropa druhým největším spotřebitelem lithia na světě, ale zatím ho dováží od producentů z Austrálie a Chile, a to navzdory nalezištím Portugalsku, Finsku, Španělsku, Rakousku, Německu a právě v České republice.

Zdroje lithia v okolí Cínovce v Krušných horách jsou z jedné třetiny na německé straně, kde už se i těží. Kontrolu nad českým lithiem obnovila vláda prostřednictvím státní energetické společnosti ČEZ a podle plánů ministerstva průmyslu a obchodu by megatovárna na lithiové baterie pro EV mohla nahradit pracovní místa po útlumu uhlí na severu Čech. Pro ČEZ by továrna znamenala v oblasti elektromobility jednu z největších investic ve střední Evropě.

Zdroj: Hejl Servis, s.r.o.

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí