zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Chování kriticky ohrožených jeřábů popelavých ovlivněné i klimatickými změnami sleduje nový projekt ,,Jeřábí život"

06.09.2020
Příroda
Chování kriticky ohrožených jeřábů popelavých ovlivněné i klimatickými změnami sleduje nový projekt ,,Jeřábí život

Díky systému GPS-GSM vysílačů sleduje tým českých ornitologů podrobně pohyb jeřábů popelavých (Grus grus) ve volné přírodě. První jeřáb s tímto vysílačem například potvrdil vliv klimatických změn na migrační chování jeřábů. Nový projekt Jeřábí život - Cranelife, jehož hlavním partnerem je Zoo Ostrava a který je součástí České koalice na ochranu biodiversity (CCBC), se těmto impozantním ptákům intenzivně věnuje. Letošní hnízdní sezóna přináší celou řadu novinek a také jednu velkou ztrátu.

Cílem výzkumně-záchranného projektu Jeřábí život je ochrana a monitoring jeřábů s pomocí barevných kroužků a GPS-GSM vysílačů. Jeřáb popelavý byl historicky ve střední Evropě vyhuben
a v České republice začal hnízdit až na konci 80. let minulého století. Od té doby je jeho populace sice na vzestupu, přesto stále patří mezi kriticky ohrožené druhy, a proto je velice přínosné podrobně sledovat vývoj této populace.

V roce 2020 bylo v rámci projektu Jeřábí život označeno celkem šest mladých jeřábů barevnými kroužky a polovina z nich navíc dostala také GPS-GSM vysílač financovaný Zoo Ostrava. Díky spolupráci se zoology z CHKO Poodří se podařilo vysledovat nový pár jeřábů, který odchoval dvě mláďata, z nichž bylo jedno označeno vysílačem. ,,Jedná se o prvního jeřába z této oblasti, kde tito ptáci začali hnízdit teprve nedávno a bude zajímavé sledovat jejich migraci i pohyb v okolí hnízdiště," popisuje Petr Lumpe, projektový ornitolog a kroužkovatel.

Právě změny v migračním chování, a dokonce zimování jeřábů v České republice se podařilo doložit díky jeřábovi vylíhlému v roce 2017 s úplně prvním GPS-GSM vysílačem od Zoo Ostrava. Tento jeřáb byl ale na začátku letošního léta zabit liškou. ,,Nacházel se zrovna v nejkritičtější fázi svého života,
a to v době prvního pelichání, kdy ptáci na nějaký čas ztratí schopnost létat a stávají se velmi zranitelnými. To se mu stalo osudným, když procházel okolo liščí nory s liščaty,"
vysvětluje Markéta Ticháčková ze Zoo Ostrava, ornitoložka a zakladatelka projektu Jeřábí život. ,,Jelikož se jednalo
o tříletého ptáka, který by mohl v příštím roce začít hnízdit, je to velká ztráta. Alespoň šlo o přirozenou příčinu úhynu, nikoliv vinou člověka,"
dodává Ticháčková. Velká část jeřábů v Evropě uhyne
v důsledku lidské činnosti.
Například jeřáb s barevnými kroužky vylíhnutý v témže roce (2017) zahynul hned následující rok v Německu po nárazu do elektrického vedení a jedno z loňských mláďat bylo ještě před opuštěním hnízdní lokality sraženo a zabito autem. Hnízdní úspěšnost je také negativně ovlivněna dlouhotrvajícím suchem, při kterém mizí vhodné mokřady. Navíc letošní situace spojená s koronavirem, která vedla k vyšší návštěvnosti turistů v tuzemské krajině během jarních měsíců,
tedy v období hnízdění, je dalším faktorem ovlivňujícím výskyt těchto velkých dlouhověkých ptáků.

Zoo Ostrava podporuje od roku 2017 výzkum jeřábů pomocí sledování GPS-GSM vysílači, tento záměr se postupně rozrostl v samostatný projekt Jeřábí život. Projekt dále spolupracuje s Německou skupinou na ochranu jeřábů Kranichschutz Deutschland a je součástí České koalice na ochranu biodiversity (CCBC). ,,Z patnácti druhů jeřábů patří jedenáct mezi ohrožené, proto jsme projekt Jeřábí život v CCBC přivítali. Ornitoložka Markéta Ticháčková se výzkumem a ochranou jeřábů zabývá
již několik let. Má zkušenosti s kriticky ohroženými druhy jeřábů na ruském Dálném východě a v USA, proto je její práce důležitá i pro ochranu jeřábů v České republice a Evropě,"
říká Kristýna Nováková, ředitelka CCBC.

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí