Jednání o klimatu: od Stockholmu přes Kjóto a Dauhá k Paříži

Vybrané milníky vyjednávání o klimatických změnách (EU by měla podle předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové do roku 2030 snížit emise skleníkových plynů o 55 procent oproti roku 1990; dosavadní plán počítal s omezením o 40 procent):

1972 - OSN svolala do Stockholmu první konferenci, která se věnovala ochraně životního prostředí v celosvětovém měřítku.

1979 - Problematika změn klimatu a vliv lidské činnosti na tyto změny byly tématem vědecké diskuse na první Světové konferenci o klimatu, která se konala v únoru 1979 v Ženevě.

1988 - Světová meteorologická organizace (WMO) a Program OSN na ochranu životního prostředí (UNEP) založily Mezivládní panel pro změny klimatu (IPCC), což je vědecký orgán zaměřený na výzkum změn klimatu a vlivu lidské činnosti na životní prostředí. V roce 2007 panel obdržel společně s bývalým americkým viceprezidentem Albertem Gorem Nobelovu cenu za mír.

1990 - IPCC vydal svou první zprávu, ve které varoval před vlivem lidské činnosti na globální oteplování.

1992 - Na Konferenci OSN o životním prostředí a rozvoji v Riu de Janeiro, která do dějin vstoupila jako Summit Země, byla přijata Rámcová konvence OSN o změnách klimatu (UNFCCC) (v platnost vstoupila v roce 1994), která vyzvala země světa k dobrovolnému snižování emisí skleníkových plynů. Od té doby se konají pravidelné konference smluvních stran.

1997 - Zástupci 159 zemí se 11. prosince 1997 v japonském Kjótu dohodli na takzvaném Kjótském protokolu k UNFCCC, podle kterého měly být v letech 2008 až 2012 sníženy celkové světové emise oxidu uhličitého a dalších skleníkových plynů v průměru o 5,2 procenta v porovnání s rokem 1990.

2005 - Kjótský protokol vstoupil v platnost poté, co jej v roce 2004 ratifikovalo Rusko.

2011 - Na konferenci v jihoafrickém Durbanu se delegáti dohodli na prodloužení Kjótského protokolu nejméně o pět let a na tom, že začnou pracovat na nové smlouvě o kontrole emisí. Kanada po konferenci oznámila, že odstupuje od Kjótského protokolu. Rozhodnutí zdůvodnila tvrzením, že protokol, v jehož rámci Ottawě hrozily sankce zhruba za 13,6 miliardy dolarů, podle ní nefunguje.

2012 - Zlomem se stala konference o změnách klimatu v Dauhá, kde byla platnost Kjótského protokolu prodloužena do roku 2020. Cílem takzvaného Kjótského protokolu II bylo do tohoto roku snížit celosvětové emise skleníkových plynů nejméně o 18 procent v porovnání s rokem 1990.

2015 - V Paříži byla uzavřena nová globální dohoda o klimatu, která vstoupila v platnost v listopadu 2016. Podle dokumentu, který nahradil Kjótský protokol, má být oteplování udrženo pod dvěma stupni Celsia, nejlépe do 1,5 stupně ve srovnání s předindustriálním obdobím. Na základě dohody se Česká republika společně s ostatními členskými státy EU zavázala ke společnému cíli snížit do roku 2030 emise skleníkových plynů nejméně o 40 procent ve srovnání s rokem 1990. Dalším ambiciózním cílem EU, na který ale nemají všechny země jednotný názor, je, aby byla unie v roce 2050 neutrální z hlediska emisí skleníkových plynů. Kritici dohodě z Paříže vyčítají, že nestanoví pevné a závazné termíny pro omezování emisí.

15. března 2019 - Téměř 1,5 milionu studentů z 125 zemí světa včetně Česka se zapojilo do celosvětové stávky za ochranu klimatu a snižování emisí. Stávka byla součástí studentského hnutí Fridays for Future (Pátky pro budoucnost), které založila 16letá švédská aktivistka Greta Thunbergová. Protesty pokračovaly i v dalších týdnech a měsících.

4. listopadu 2019 - Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa oficiálně informovala OSN, že zahájila proces odstoupení od pařížské klimatické dohody z roku 2015. Trump odstoupení od smlouvy avizoval už před volbami v roce 2016. Uvedl, že dohoda by stála Američany biliony dolarů, zrušila pracovní místa a brzdila ropný, plynárenský, uhelný a zpracovatelský průmysl.

15. prosince 2019 - Zatím poslední konference OSN o změnách klimatu v Madridu skončila bez shody. Nepodařilo se překonat zejména rozpory ohledně trhu s emisními povolenkami.

16. září 2020 - Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová řekla, že EU by měla do roku 2030 snížit emise skleníkových plynů o 55 procent proti stavu z roku 1990. Dosavadní plán počítal s omezením emisí o 40 procent.