Moldan: Rozhodnutí Uhelné komise je promeškanou příležitostí

Špatným signálem světu a promeškanou příležitostí nazval dnešní rozhodnutí Uhelné komise ekolog a geochemik Bedřich Moldan. Někdejší ministr životního prostředí by uvítal rychlejší scénář útlumu, než je konec uhlí v roce 2038. Jako rozumnou volbu vidí naopak tento scénář jaderný fyzik Vladimír Wagner. Podle Alexandra Ače z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR komise ukázala, že ochrana klimatu není pro Česko prioritou. Uhelná komise pracovala se scénáři konce uhlí v letech 2033, 2038 a 2043.

Moldana doporučený scénář nepřekvapil, podle něj je v komisi málo členů hájících ekologické zájmy. "Byla příležitost k energickým akcím ze strany vlády a toho se zřejmě v nejbližší době nedočkáme. Má to nejen praktický význam přímo pro uhlí a těžbu, ale i význam signálu a symbolu přístupu Česka ke klimatu, klimatické krizi a k Pařížské dohodě, takže se mi to samozřejmě nelíbí," řekl ČTK Moldan.

"Dovedu si představit argumenty, které k rozhodnutí vedly. Že na to nemáme, že musíme počkat na Dukovany a podobné věci. No, jestli se trošku náročnější cíl nikdy nestanoví, tak ho nemůžeme dosáhnout," míní vědec, Zároveň ocenil, že konec uhlí už v roce 2033 v diskusi komise podpořil ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO). Moldan a několik další exministrů životního prostředí mu v listopadu poslali dopis žádající rychlý konec uhlí.

"Rok 2038, navíc podmíněný tím, že je explicitně napsáno, že v té době musí být zdroje, které uhelné nahradí a má se to sledovat, je, myslím, velmi rozumné rozhodnutí. Pokud tedy komise chtěla udělat rozhodnutí teď," uvedl jaderný fyzik Vladimír Wagner. Vědec už dříve řekl, že "prostřední" scénář vidí jako nejreálnější. "Pokud by komise přistoupila třeba na to, co říkal pan (Jan) Rovenský, že nejsou dostatečné podklady pro sociální záležitosti a věci týkající se regionů a chtěla to odložit, no tak to je pochopitelně také správné rozhodnutí," míní vědec. "Protože to zároveň říká, že nemůžeme rozhodnout, pokud nemáme zajištěno, že ty zdroje nahradíme," dodal.

Ekolog Rovenský je členem komise. Po jednání kritizoval jak odhlasovaný scénář, tak to, že komise rozhodla bez vyhodnocení dopadů na dotčené regiony, životní prostředí či veřejné zdraví. "Kdybych byl při hlasování, tak bych byl pro rozhodnutí, které je podmíněno, a to i tím, že budou splněny sociální a všechny další aspekty," doplnil Wagner.

Ekolog Alexander Ač je k výsledku naopak velmi kritický. Vědec dnes zopakoval, že spotřeba uhlí by měla skončit během následující dekády. "Rokem 2038 se ČR přidává k nesprávnému konci všech států EU, z nichž všechny země, které mají stanovený konec uhlí, počítají nanejvýš s rokem 2030 - kromě Německa," napsal vědec. "Rozhodně nejde o ambiciózní cíl, tím by byl rok 2025, a rozhodně nejde o cíl, který je kompatibilní s 'klimatickou bezpečností'. Bez klimatické bezpečnosti nelze zabezpečit ani energetickou bezpečnost, a ani potravinovou bezpečnost," zdůraznil Ač. Připomněl také, že finální slovo bude mít vláda.

"I když přesné datum ukončení uhlí je méně důležité než to, jaké opatření vláda přijme příští týden, příští měsíc, nebo příští rok, vysílá tím silný signál, že ochrana klimatu je pro nás cokoliv jiného, jen ne prioritou," uzavřel vědec.

Česká uhelná komise byla zřízena loni, je poradním orgánem vlády. Mezi členy jsou zástupci těžařů, akademici i ekologové. Mimo jiné mezi ně patří generální ředitel ČEZ Daniel Beneš, předseda Odborového svazu pracovníků hornictví, geologie a naftového průmyslu Rostislav Palička či ekolog Jiří Koželouh z Hnutí Duha.