zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Několik tun tonerů skončí každoročně na skládce, upozorňuje Vladimír Křiva

12.02.2021
Odpady
Recyklace
Několik tun tonerů skončí každoročně na skládce, upozorňuje Vladimír Křiva

O neekologičnosti plastových brček, sáčků či PET lahví slýcháme často. Méně známý je fakt, že každým rokem u nás skončí na skládkách stovky tun tonerových kazet. Proč se to děje? A jak zodpovědně přistoupit k likvidaci tonerových kazet? Odpovídal Vladimír Křiva, ředitel společnosti PREMO specializující se na prodej tonerů a IT zařízení.

Jsou prázdné tonerové kazety opravdu ekologický problém? Nejde jen o okrajovou záležitost?

Víte, jaký je poločas rozpadu tonerové kazety? Odhadem až 1 000 let. Plastové tělo kazety totiž obsahuje látky proti hoření, aby v případě požáru byly co nejbezpečnější. Do Česka se každoročně přivezou přibližně 2 miliony kusů tonerových kazet, což je asi 2 000 tun. Velká část z toho skončí časem na skládce, protože jejich recyklace je velmi obtížná. Mně to jako okrajové téma nepřijde, bohužel se o tom velmi málo mluví.

Proč je recyklace tonerových kazet tak obtížná?

Prázdné tonerové kazety obsahují tonerový prášek. Když se tedy kazeta dostane do drtičky odpadů, tento prášek reaguje se vzduchem a tvoří se třaskavá směs. A pokud jsou přítomny i kovové části, dojde k jiskření a může následovat výbuch. To je hlavní problém tonerových kazet, nedají se drtit na běžné lince. Musela by pro ně být vyčleněna speciální linka, která ale v České republice není, protože by to vyžadovalo velmi vysokou investici.

Není tedy ekologickým řešením tonerové kazety opakovaně refilovat?

Některé tonerové kazety se dají refilovat 2× - 4×, což je určitě dobré využít, protože se tak výrazně prodlouží jejich životnost. Pak už jsou ale natolik opotřebené, že opětovné naplnění není možné a putují přímo na skládku. Jak jsem zmínil, v České republice v současnosti není žádný zpracovatel, který by měl k dispozici speciální linku a kazety dokázal zrecyklovat. Na skládce proto skončí 100 % běžných refilovaných kazet a to moc ekologické není.

(Lidé si myslí, že pokud platí recyklační poplatek, znamená to automaticky, že je odpad recyklován. Recyklační poplatek se ale platí pouze za sběr a třízení kazet. Takže je předají firmě, která má právo nakládat s odpady. A ta se může rozhodnout pro naprosto neekologické řešení, které se skutečnou recyklací, jak ji chápeme z pohledu cirkulární ekonomiky, nemá nic společného.)

Jak tedy zodpovědně přistoupit k této problematice?

Nestačí přemýšlet, co si počít s odpadem, když už ho máme. Na začátku je rozhodnutí, od koho tonery vlastně kupovat. My už dlouhodobě spolupracujeme s firmou Hewlett Packart, která založila recyklační program HP Planet Partners. V rámci něj od našich zákazníků vybíráme originální prázdné tonerové kazety a posíláme je výrobci HP. Ten je nechává rozemlít na granulát a vytřídí je na původní materiály - plasty, kov a hliník, ze kterých pak mohou vznikat nové výrobky. Eliminuje se tak množství odpadu končícího v oceánech a na skládkách. I k výrobě nových tonerových kazet přistupují ekologicky, využívají třeba recyklované plastové lahve a plastová ramínka. Byli bychom raději, kdyby takové výrobce upřednostňovalo čím dál více domácností, firem a institucí, protože skutečně berou ohled na životní prostředí.

Proč takto s prázdnými kazetami nenakládají i další výrobci nebo refilovací společnosti?

Je to všechno otázka peněz. Na výstavbu technologicky uzpůsobené recyklační linky jsou potřeba vysoké investice. A proč do toho investovat, když skládkování je dnes nejlevnější způsob likvidace odpadu? Navíc je zcela legální, oproti třeba Německu, kde to již možné není a veškerý odpad se musí recyklovat. U nás se konec skládkování namísto toho odložil z roku 2024 na rok 2030.

A problematika peněz stojí i na samotném začátku tohoto problému. Do Česka se krom originálních a alternativních tonerových kazet, které často mívají ekologické certifikáty, dováží také tzv. klony z Číny. Jejich tělo je z tak levných a špatných plastů, že s nimi nechce nikdo nic dělat. Bohužel je využívají nejen firmy, ale i státní instituce vypisováním výběrových řízení, kde se soutěží pouze na nejnižší cenu. Jejich dodavatelé se sice prokazují čínskými certifikáty kvality, ale o těch se dá jen vážně pochybovat.

Jak tedy zodpovědně k celé problematice přistoupit, pokud chce být firma ekologicky uvědomělá?

Nakupovat tonery od výrobců originálních či alternativních tonerových kazet, kteří se mohou prokázat důvěryhodným ekologickým certifikátem. Prázdné tonerové kazety určitě nevyhazovat do odpadu, ale dávat je do našich sběrných boxů, aby se s nimi dalo ještě nadále pracovat. Samotné refilování sice není 100% ekologické řešení, ale několikanásobně prodlužuje dobu, než se kazeta dostane na skládku.

My se v PREMU snažíme co nejvíce podporovat ideu cirkulární ekonomiky, a proto se pomocí našich obchodních zástupců snažíme firmy vzdělávat, jak k likvidaci tonerů zodpovědně přistoupit. Mohou si ušetřit starosti a celý proces nechat na nás ­- my jim na naše náklady pošleme sběrný box, kam umístí tonery, a přepravní firma nám je odveze k recyklaci. Tonery pak roztřídíme podle toho, co lze ještě vykoupit, co zrenovovat a co se musí zlikvidovat. Firmy tak přispějí k redukci plastů na skládkách a současně mohou od některých výrobců získat i slevu na další nákup.

Vladimír Křiva

Vystudoval elektrotechnologii na Vysokém učení technickém v Brně. Po studiích pracoval v IT společnostech na pozicích obchodního manažera a technického náměstka. V roce 2001 založil se společníkem firmu specializující se na prodej inkoustů, tonerů a počítačového hardwaru soukromým firmám i státním institucím. Ve firmě PREMO působí už 20 let, aktuálně na pozici ředitele a jednatele.

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo


Neboj se zeptat Kam s ním?
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí