zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Entomologové podali trestní oznámení kvůli vyhubení motýla jasoně na Pálavě

11.04.2021
Příroda
Šlendryján
Entomologové podali trestní oznámení kvůli vyhubení motýla jasoně na Pálavě

Česká společnost entomologická podala trestní oznámení kvůli vyhubení chráněného motýla jasoně dymnivkového v oboře Bulhary na Pálavě. Podle entomologů motýla vyhubilo nevhodné a neohleduplné hospodaření Lesů ČR a Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP) problém ignoruje. Uvedli to dnes ve své tiskové zprávě. Lesy ČR nesouhlasí. Spojovat způsob hospodaření s populačním úbytkem některého přírodního druhu je s vědomím klimatické změny zavádějící a nelogické, řekla ČTK mluvčí státního podniku Eva Jouklová.

Jasoň dymnivkový v Čechách už vyhynul, na Moravě přežívá jen na několika místech. Nejvíce, asi 4000 jasoňů, ještě v minulém desetiletí létalo v oboře Bulhary. Před dvěma lety jich tam bylo už jen několik desítek. Zásah Agentury ochrany přírody a krajiny zvedl v roce 2020 početnost motýlů na stovky. Hlavní problém ale podle odborníků trvá. Příčinu vidí v hospodaření Lesů ČR. Oboru podle nich po mnoho let každoročně zcela vypase zvěř a další stanoviště jasoňů zlikvidovalo frézování pasek a používání herbicidů. Housenky ani motýli nemají kde žít.

"Jen zde připravily státní lesy naši přírodu o tisíce chráněných jasoňů. Za několik kusů tohoto motýla ve sbírce přitom sběratelům hrozí vysoké pokuty i vězení. Před více než rokem jsme podali podnět na ČIŽP. Nicneříkající odpověď přišla měsíce po zákonné lhůtě, od té doby nereagují. Snažili jsme se kontaktovat ředitele, upozorňovali jsme ministerstvo životního prostředí, marně," uvedl předseda společnosti David Král.

V oboře nemizí jen jasoň dymnivkový, ale další druhy hmyzu včetně zvláště chráněného roháče obecného, a mnoha druhů chráněných rostlin. "Obora je minimálně od roku 2015 každoročně spasená na hlínu, včetně loňského deštivého roku. Co nesežere zvěř, zlikviduje frézování," sdělil entomolog Lukáš Čížek z Biologického centra Akademie věd ČR. Dodal, že jasoně není těžké chránit. Pomáhá například prosvětlení kousku lesa, ale je třeba snížit tlak zvěře a ukončit frézování.

Podle Jouklové Lesy ČR na pasekách nefrézují pařezy a prosvětlují okolní porosty. "V přírodě vše souvisí se vším. Od roku 2015 zemi opakovaně oslabovalo extrémní sucho. Nedostatek vody ovlivnil rostliny i živočichy, což potvrzují i vědci z AOPK ČR. Zalévat louky není možné, a kde nejsou rostliny, nemohou žít ani motýli a další živočichové vázaní na vegetaci. Lesy ČR dělají naopak kroky pro zachování biodiverzity. Navíc skutečný letošní stav jasoňů bude možné zjišťovat nejdříve v červnu. Děláme také opatření, která významně snižují stavy zvěře, což lesu prospívá. Jinak v oblasti proběhla kontrola hospodaření ze strany AOPK a nezjistila pochybení," uvedla Jouklová.

Proti tvrzení entomologů se ohradila také ČIŽP. "Inspekce situaci v žádném případě neignoruje. Lokalitu inspektoři znají, monitorují a podnět zaslaný v loni únoru šetří. Bohužel v březnu běžné procesy zkomplikovala a prodloužila pandemie covidu. Za prodlení jsme se v korespondenci s Českou společností entomologickou omluvili. I přes pandemii provedli inspektoři loni v červnu za přítomnosti dalších odborníků z AOPK ČR šetření na místě. V srpnu se uskutečnilo jednání zástupců MŽP, AOPK, ČIŽP s policií, cílem bylo zjistit stav věci a následně měla být svolána další schůzka včetně zástupců odborných institucí. Ta se však kvůli nouzovému stavu v zemi, který dosud trvá, neuskutečnila. Jednání bude, jakmile to situace umožní," řekla mluvčí inspekce Radka Nastoupilová.

Trestní oznámení podali entomologové 6. dubna Odboru hospodářské kriminality v Brně. Připojili dokumentační část obsahující vědecké studie, výsledky průzkumů lokality i fotografie, které podle nich potvrzují nevhodné hospodaření v oboře.

Zdroj: ČTK

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo


Neboj se zeptat Kam s ním?
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí