zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Ekologické spolky žádají nápravu škod na otrávené Bečvě

19.06.2021
Příroda
Voda
Havárie
Šlendryján
Ekologické spolky žádají nápravu škod na otrávené Bečvě

Spolky Arnika, Vsetínské fórum a Český rybářský svaz podaly žádost o uložení nápravných opatření podle zákona o předcházení ekologické újmě a o její nápravě (1). Je to vůbec poprvé, kdy k postupu podle zmíněného zákona dochází. Cílem je, aby náklady za odstranění rozsáhlých škod nesl skutečný pachatel a nikoliv Český rybářský svaz nebo stát jako v tomto případě. Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP) měla zahájit řízení o uložení nápravných opatření ihned po havárii, přestože viník není znám. Dále měla podniknout kroky například k obnově a ozdravení řeky nebo zajištění technických opatření u potenciálních pachatelů, dokud se skutečný viník nenajde. Po devíti měsících od ekologické katastrofy nic takového neučinily ČIŽP, ani Ministerstvo životního prostředí.

Žádost o uložení nápravných opatření včetně všech příslušných příloh najdete ke stažení na konci zprávy na https://arnika.org/ekologicke-spolky-zadaji-napravu-skod-na-otravene-becve

"Otrava Bečvy je kvůli svým závažným dopadům jedinečnou příležitostí k aplikaci dosud spícího zákona o ekologické újmě. Česká inspekce životního prostředí svým postupem podle vodního zákona od začátku chybuje. Pevně věřím, že zahájením řízení přispějeme k nápravě škod a naplnění práva na příznivé životní prostředí," říká Michal Bernard z Advokátní kanceláře Dohnal & Bernard, která spolky zastupuje.

"Je důležité uvědomit si, že toxické látky, které v září minulého roku na Bečvě zabíjely, mohou škodit znovu. Protože úřady přistupují k této bezprecedentní ekologické havárii velice liknavě, chceme společně s rybáři a místním spolkem využít dalších zákonných prostředků, které pomohou ekologické škody napravit a předcházet jim do budoucna. Havárie takového rozsahu nemůžeme jen tak zamést pod koberec," dodává Jindřich Petrlík z Arniky.

"Přestože máme zákon o nápravě a předcházení ekologické újmě k dispozici od roku 2008, ještě nikdy podle něj Česká inspekce životního prostředí nepostupovala. Je tedy zjevné, že inspekce zdaleka nevyužívá všechny možnosti, jak závažné ekologické situace řešit," uzavírá Michal Berg ze Vsetínského fóra.

ČIŽP řeší následky havárie chybně a porušuje zákon. Postupuje podle vodního zákona, přestože je povinna postupovat podle zákona o předcházení ekologické újmě a o její nápravě. K zahájení řízení o uložení nápravného opatření jí přitom stačí pouhé podezření na vznik ekologické újmy.

Není-li pachatel znám, má ČIŽP ihned zajistit nezbytná nápravná opatření, které uhradí ze státního rozpočtu. Dále má zahájit řízení se všemi podezřelými provozovateli, kteří podle integrovaného registru znečišťování a evidence o odpadních vodách vypouští do řeky Bečvy kyanidy. Vynaložené náklady pak ponese pachatel otravy, jakmile bude odhalen. K ničemu takovému podle veřejně dostupných informací nedošlo. Současná situace, kdy ČIŽP nechává financovat nápravná opatření Český rybářský svaz z vlastních zdrojů, resp. Ministerstvo zemědělství ze státního rozpočtu, se dá považovat za jasné porušení zákona o ekologické újmě.

V září loňského roku došlo v zasažené části toku Bečvy o délce zhruba 40 km k masivnímu úhynu ryb, včetně evropsky chráněných druhů a dalších vodních organizmů a zničení podmínek pro všechny na vodu vázané organizmy. Je naprosto jasné, že vznikla nebývalá ekologická újma ve smyslu zmíněného zákona, který je implementací směrnice 2004/35/ES a jehož cílem je zajistit v oblasti životního prostředí prosazení principu, že škody platí ten, kdo je způsobil. Cílem nápravných opatření je obnovit, ozdravit nebo nahradit poškozené přírodní zdroje nebo jejich zhoršené funkce a nebo poskytnout přiměřenou náhradu těchto zdrojů nebo jejich funkcí.

Platná právní úprava ovšem nebrání souběžnému vedení správního řízení o uložení nápravných opatření správními orgány a trestního řízení orgány činnými v trestním řízení, každé z těchto řízení má totiž jiný účel. Náprava vzniklé ekologické újmy a prevence vzniku dalších havárií je stejně významná jako samotné hledání původce znečištění a jeho potrestání. Dosavadní nefunkčnost zákona o ekologické újmě spolu s absencí nástrojů pro finanční kompenzace škod na životním prostředí spoluvytváří v České republice právní prostředí, které neumožňuje účinné napravování a nahrazování ztrát na životním prostředí.

Ke stejnému názoru dospěla už dříve také Komise pro životní prostředí Akademie věd České republiky nebo Česká společnost pro právo životního prostředí.

Budoucnost vidíme bez jedů.

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo


Neboj se zeptat Kam s ním?
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí