Vědkyně: I dnes lze najít nové parazity u člověka, někteří paraziti pomáhají

Je to celkem překvapivé, ale i dnes lze zachytit nové parazity u člověka, uvedla v rozhovoru s ČTK parazitoložka Barbora Pafčo. Vědkyně se zabývá především studiem parazitů u primátů, včetně lidí. Objevila několik nových druhů parazitů u člověka. Parazité ale podle ní mohou být i prospěšní, jejich výzkum je například důležitý pro léčbu autoimunitních nemocí.

Pafčo, která v rámci výzkumů pracovala třeba ve Rwandě, Kamerunu či Středoafrické republice, patří k letošním laureátům prémie Otto Wichterleho pro mladé talentované vědce a vědkyně. Cenu převzala tento týden.

"Můj výzkum se zaměřuje zejména na studium parazitárních hlístic u primátů, včetně lidí, a jejich vzájemných přenosů," napsala ČTK Pafčo, která pracuje v Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR. Zkoumá například to, jací parazité primáty vlastně infikují. "Rovněž mě zajímá šíření parazitů pocházejících původně od nehumánních primátů v lidské populaci. Objevila jsem nové druhy parazitů u člověka, kteří se pohybují v úzkém kontaktu s ostatními primáty, a teď by mne zajímalo, jestli mají schopnost se dále šířit právě v lidské populaci," popsala.

Výzkum parazitů je podle ní důležitý nejen kvůli tomu, že v některých oblastech způsobují problémy, a je třeba je eliminovat, ale i proto že mohou být i užiteční. "Parazité, které studuji, se používají při takzvaných helmintických terapiích v rozvinutých zemích, kdy pomáhají zmírnit průběhy různých autoimunitních onemocnění. Studium parazitů pomáhá zlepšit efektivitu parazitů právě při těchto terapiích," uvedla. Uvedla, že ve svém projektu zkoumá genetickou výbavu hlístic například pomocí celogenomového sekvenování.

Pafčo pracuje i na několika dalších výzkumných počinech. "Náš vědecký tým byl před několika lety osloven institucemi spravujícími horské gorily ve Rwandě, Ugandě a Demokratické republice Kongo z důvodu častého úhynu goril následkem parazitárních infekce," sdělila. Podotkla, že do té doby se jejich studium zaměřovalo hlavně na monitoring parazitárních infekcí u volně žijících primátů, které jim zřejmě nezpůsobují klinické příznaky. "Přestože jsou horské gorily považovány za volně žijící živočichy, jsou velice intenzivně opatrovány, mají intenzivní veterinární péči, dochází k jakémusi potlačení přirozeného výběru, přestože oslavujeme každých pár let nárůst populace, nerozšiřuje se plocha, kterou tito velcí savci obývají," popsala Pafčo. "Všechny aspekty vedou k mechanismům, které omezují další nárůst populace, včetně změny parazitárních infekcí, které způsobují patologie až úhyn goril. To je zjištění důležité pro ochranu živočichů, protože omezená přísně chráněná území bez možnosti rozšiřování, migrace a přirozeného pohybu živočichů jsou budoucností pro většinu velkých savců nejen v Africe, ale celosvětově," uvedla. Vedle toho studuje třeba parazity u masného skotu v Česku.

Kdalším svým plánům uvedla, že chce vést vlastní výzkumnou skupinu, na čemž pracuje. "Projekty, které mám vymyšlené, využívají pokrokové technologie, které jsou finančně dost náročné. Škrty v rozpočtu pro vědu jsou pro všechny velkým strašákem, takže uvidíme, jak dopadnou výsledky různých grantových aplikací, kterých jsem tento rok podala celkem dost. Od toho se bude odvíjet, jaký směr mého zájmu zvítězí, alespoň na několik dalších let," dodala.