zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Rakouský parlament schválil 2/3 většinou zákon, který zajistí do 10 let 100% elektřiny z obnovitelných zdrojů. Česko má podobnou příležitost za týden

09.07.2021
Energie
Rakouský parlament schválil 2/3 většinou zákon, který zajistí do 10 let 100% elektřiny z obnovitelných zdrojů. Česko má podobnou příležitost za týden

Rakouský parlament včera dvoutřetinovou většinou schválil zákon o obnovitelných zdrojích energie, který vytvoří právní a finanční nástroje pro přechod země na 100% elektřiny ze slunce, větru, vody a biomasy do roku 2030. Do rozšíření obnovitelných zdrojů bude každý rok investována jedna miliarda EUR.

Rakouská vláda tak plní svůj plán zajistit legislativní změny nezbytné pro přechod na 100% vlastní elektřiny z obnovitelných zdrojů. Společně s tím jsou nastaveny i podmínky pro vznik energetických společenství, které umožní každému v Rakousku se na využívání obnovitelných zdrojů podílet. Pro zákon hlasovali poslanci vládních stran (Lidovců a Zelených) i opoziční sociální demokracie. Rakouské vládě stačil na přípravu a schválení zákona rok a půl.

Naopak česká vláda hledá cestu k podpoře obnovitelných zdrojů už několik let a výsledky stále nejsou na stole. V parlamentu však čeká na 3. čtení zákon, který by měl zavést podporu výroby obnovitelné elektřiny formou aukcí. Paragrafy pro vznik energetických společenství v něm chybí.

Impuls pro energetická společenství

Podle zákona se má roční výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů do roku 2030 zvýšit v Rakousku
o zhruba 50 %, konkrétně o 27 terawatthodin (TWh). Nárůst zajistí 11 TWh elektřiny z fotovoltaických elektráren, 10 TWh energie z větru, 5 TWh z vodních elektráren a 1 TWh ze zařízení na využití biomasy. Zapojit se budou moci i běžní Rakušané: program milion střech vybavených fotovoltaikou je jednou z důležitých součástí, stejně jako podpora vzniku energetických společenství. Ve větrné energetice by mělo ročně vzniknout okolo 120 nových turbín. Norma garantuje také investice do využití zeleného vodíku pro průmysl. Zákon o obnovitelných zdrojích je ve skutečnosti komplexní novelou deseti různých energetických norem. Navazuje na předchozí novelu zákona, která již před dvěma desetiletími nastavila stabilní prostředí pro investice v tomto průmyslovém sektoru.

Zákon přináší zásadní podmínky pro rozvoj komunitní energetiky - tedy způsobu, jak se na výrobě, skladování a spotřebě čisté elektřiny bude moci podílet prakticky každý. Nastavuje podmínky pro tzv. energetická společenství obnovitelných zdrojů v souladu s evropskou legislativou. Nové podmínky umožní sdílet elektřinu mezi občany, kteří vytvoří energetické společenství. Navíc k předávání elektřiny mohou využívat veřejné distribuční sítě za snížený poplatek, tzv. místní tarif a takto sdílená elektřina bude také osvobozena od daně z elektřiny. Především sousedé tak budou moci společně investovat např. do nové fotovoltaické elektrárny, využívat společně vyráběnou elektřinu a těžit z prodeje přebytků do sítě. Do zákona byl vložen také dostatečný ,,sociální polštář". Zákon garantuje zastropování roční výše poplatku na podporu obnovitelných zdrojů všem domácnostem ve výši 114 EUR. Ekonomicky nejslabší skupina obyvatel, zhruba 1,2 milionu lidí, nebude na poplatcích odvádět více než 75 EUR ročně .

,,Rakousko se díky novému zákonu může stát jedním z prvních států EU, který rozběhne podporu pro energetická společenství. Zelenou tak v Rakousku dostanou projekty, kde si lidé pomocí mobilní aplikace sdílejí podíly elektřiny vyrobené v solární elektrárně na střeše bytového domu, ať už vlastního nebo třeba nějakého ve svém sousedství," komentuje příležitost, kterou má Rakušanům otevřít nový zákon, Martin Ander, specialista na komunitní projekty působící ve Svazu moderní energetiky. Příklady takových projektů jsou popsány v nedávno zveřejněné studii Energeticky aktivní spotřebitelé ve vybraných zemích EU, ve které právě Martin Ander analyzoval rakouské pilotní projekty energeticky aktivních spotřebitelů.

Pro výrobce elektřiny z vodních, větrných, fotovoltaických, biomasových a bioplynových zařízení se zavádí systém provozních dotací ve formě tzv. klouzavých tržních prémií. Výše prémie se bude určovat v pravidelně otevíraných nabídkových řízeních. Doba podpory se stanovuje na 20 let.

Investiční dotace pak budou poskytovány na výstavbu nových nebo rozšiřování stávajících výroben solární elektřiny, ale také na systémy skladování elektřiny. Podporován bude také vznik zařízení na výrobu plynu z obnovitelné elektřiny (přeměna elektřiny na vodík nebo syntetický plyn), která umožňuje ve velkých množstvích skladovat významné letní přebytky obnovitelné elektřiny z fotovoltaických nebo větrných elektráren. Do programu zeleného vodíku pro průmysl bude v této dekádě investováno na 500 milionů EUR.

Z nového systému tak budou těžit nejen občané, ale i průmyslové podniky, které díky finanční podpoře vytvoří nová pracovní místa v oborech představujících světovou technologickou špičku.

Česko dál v zelené energii tápe

"Za něco málo více než rok dokázala rakouská vláda připravit a prosadit změnu zákona na podporu obnovitelných zdrojů, včetně podpory zeleného vodíku nebo aktivních spotřebitelů energie. Čeští politici a političky mají šanci oživit nastartovat moderní energetiky 14. července. V ten den bude sněmovna projednávat ve třetím čtení novelu zákona o podporovaných zdrojích, která je šanci na zavedení aukční podpory pro nové projekty obnovitelných zdrojů," nastiňuje situaci v Česku Martin Sedlák, programový ředitel Svazu moderní energetiky.

Česká Poslanecká sněmovna po letech příprav projednává novelu zákona o podporovaných zdrojích, aktuálně je před 3. Čtením, která má proběhnout 14. července 2021. Jedním z bodů je návrh provozní podpory pro nové projekty obnovitelných zdrojů formou tržní soutěže o podporu v aukcích, které má vyhlašovat vláda. Původní vládní návrh přitom počítal s podporou pouze nových projektů větrných a vodních elektráren a spalování skládkového plynu. Rozšíření o fotovoltaiku během jednání ve Sněmovně podpořili poslanci Marian Jurečka (KDU-ČSL), Petr Dolínek (ČSSD) a následně i Petr Třešňák (Piráti). Hospodářský výbor i Ministerstvo průmyslu a obchodu podpořili zařazení solární energetiky mezi zdroje, pro které bude moci vláda vyhlásit aukční podporu, po 2. čtení. "Aukční podpora je nejvýhodnější pro spotřebitele. Tlačí na producenty zelené energie, aby na trh uváděli ekonomicky smysluplné projekty. Současně stát získává předvídatelnou jistotu, podle které bude moci odhadnout, kolik obnovitelné zdroje do budoucna zajistí výroby čisté elektřiny," dodává Martin Sedlák.

V případě nastavení podpory pro energetická společenství má Česko má větší zpoždění. Ministerstvo průmyslu a obchodu zatím vytvořilo pouze věcný záměr nového energetického zákona, paragrafové znění stále není dokončeno. Zákon tedy zůstane úkolem pro příští vládu. "Chybějící pravidla pro energetická společenství blokují rozvoj místních obnovitelných zdrojů například na školách nebo bytových domech. Pomalé je i tempo instalace chytrých elektroměrů. Přitom pokud by domácnosti mohly snadno sdílet energii s dalšími uživateli, podobně jak to mají v Rakousku, začaly by takové projekty dávat ekonomický smysl," dodává Martin Ander.

Nedováno publikovaná studie zpracovaná experty Univerzity Karlovy pro Alianci pro energetickou soběstačnost, zkoumá možné scénáře vývoje české energetiky do roku 2030. Podle realistického Zeleného scénáře z této studie lze podíl uhlí snížit zejména růstem obnovitelných zdrojů v elektroenergetice. Právě růst nových fotovoltaik či větrných turbín zajistí snížení globálních klimatických škod až o 25 mld. Kč a škod na zdraví, které jsou způsobené emisemi škodlivých látek, až o 6,4 mld. Kč do roku 2030. Zároveň by intenzivní rozvoj obnovitelných zdrojů měl přinést až 108 tisíc nových pracovních míst. Prorůstové scénáře ukazují, že lze zvýšit výrobu obnovitelných zdrojů do roku 2030 o zhruba pětinásobek pro fotovoltaiku, na 12 tisíc megawatthodin ročně, a pro větrné elektrárny na zhruba sedminásobek proti dnešku, na necelých 5 tisíc megawatthodin. Výrobě odpovídá instalovaný výkon 12 454 MW solárních elektráren a 2 610 MW větrných turbín. Tento růst modeluje ,,Zelený" scénář, který by tak zajistil potřebné snížení emisí do roku 2030 o 53,5 % oproti úrovni roku 1990.

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo


Neboj se zeptat Kam s ním?
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí