Panel OSN: Lidská činnost způsobuje globální oteplování, vlny veder i povodně

Lidská činnost jednoznačně způsobuje růst teploty na Zemi, stojí za nedávnými zásadními výkyvy klimatu, vlnou veder či záplavami, a vedla k menší stabilitě celé planety. Ve své zprávě to dnes uvedl Mezivládní panel pro změny klimatu (IPCC), který působí při OSN. Podle vědců se planeta v každém případě ohřeje o 1,5 stupně Celsia oproti předindustriální úrovni, otázkou pouze zůstává jak rychle. Lidstvo také může očekávat vzestup hladiny moří a častější vlny veder a záplavy. Globální oteplování se bude i nadále projevovat odlišně v jednotlivých částech Země.

Panel OSN dnešní zprávou apeluje na politiky i firmy, aby razantně změnili přístup k výrobě a k pojetí ekonomiky, které jsou hlavní příčinou globálního oteplování. Bez lidského přičinění by velmi pravděpodobně nenastal žádný z extrémních klimatických jevů posledních let, jako jsou vlny veder na souši i na moři, sucha nebo záplavy, uvádí zpráva.

Vědci, kteří zprávu připravovali, se shodují na potřebě snížit emise všech skleníkových plynů. Tedy nejen oxidu uhličitého (CO2), kterému se zatím věnuje největší pozornost, ale také například metanu, který je součástí zemního plynu a který vzniká při likvidaci odpadu nebo chovu hospodářských zvířat. Varují také, že globální oteplování nenávratně poškozuje přírodu - lesní a mořské ekosystémy už nebudou mít dost sil, aby lidem pomáhaly s bojem proti klimatickým změnám vstřebáváním skleníkových plynů.

Rostoucí teploty pak nezvratně zvýší hladiny oceánů, do roku 2100 by se hladina světových moří vlivem tání ledovců mohla zvednout až o dva metry, do roku 2150 až o pět metrů. Skutečná výška vody bude záležet na rychlosti oteplování a na opatřeních, která přijmou jednotlivé vlády i mezinárodní společenství. Od roku 1900 hladina moří stoupla o 20 centimetrů.

IPCC nabízí pět možných scénářů vývoje, které berou v potaz současné trendy globálního oteplování v kombinaci s průmyslovou výrobou při současném tempu a emisích. Jeden ze scénářů předpokládá, že se naprosto zastaví vylučování skleníkových plynů. Podle nejhoršího možného scénáře, podle kterého by se emise skleníkových plynů do roku 2100 proti současným hodnotám zdvojnásobily, by mohla teplota do konce století stoupnout o 3,4 až 5,7 stupně Celsia.

Při respektování nejambicióznějšího plánu, který zahrnuje naprosté zastavení jakýchkoliv emisí CO2 a razantní snížení všech ostatních emisí, lidstvo překoná hranici růstu teploty o 1,5 stupně Celsia nejpozději zhruba za 20 let. To by bylo o deset let dříve, než předpokládala poslední zpráva z roku 2014. Teplota se podle tohoto scénáře nejprve přehoupne přes hranici oteplení o 1,6 stupně Celsia a poté ke konci století bude klesat na 1,4 stupně Celsia ve srovnání s dobou před průmyslovou revolucí, uvádí zpráva IPCC.

"Pokud spojíme síly teď, můžeme odvrátit klimatickou katastrofu. Ale jak dnešní zpráva IPCC jasně ukazuje, nemáme času nazbyt a žádný prostor pro výmluvy. Spoléhám na lídry států a na všechny zainteresované, že zajistí, aby byla (konference o klimatu) COP26 úspěšná," uvedl generální tajemník OSN António Guterres. Dnešní zpráva je podle něj poslední výstrahou a "musí být umíráčkem pro uhlí a další fosilní paliva, než stihnou zničit náš svět". Konference o klimatu se bude konat na podzim v Glasgow.

K ochraně přírody vyzval i britský premiér Boris Johnson. "Dnešní zpráva nás nutí k vážnému zamyšlení a je jasné, že příští desetiletí bude klíčové pro zajištění budoucnosti naší planety. Víme, co je třeba udělat pro omezení globálního oteplování - nechat uhlí minulosti a přejít k čistým zdrojům energie, chránit přírodu a poskytovat finance na boj s klimatem zemím v první linii," uvedl v prohlášení pro tisk Johnson.

"Jak zpráva IPCC ukázala, dopady klimatické krize, od extrémních veder přes požáry až po intenzivní srážky a záplavy, budou nadále sílit, pokud nezvolíme pro sebe a další generace jiný směr. Nyní je potřeba opravdu jednat. Všechny hlavní ekonomiky se musejí v tomto kritickém desetiletí v otázce klimatu zavázat k rázným opatřením," uvedl zvláštní zmocněnec Spojených států pro otázky změn klimatu John Kerry.

V České republice se dopady změn klimatu projevují hlavně v nárůstu teplot vzduchu, řekl ČTK klimatolog Pavel Zahradníček z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR. "Pro mě je zásadní sdělení, jaký je vliv člověka na oteplování, jakým procentuálním způsobem se k němu dostává. Je tam sdělení nových klimatických scénářů, místních scénářů, to je zásadní věc. Podle toho se teď pojede většina vědeckých studií a všech vědeckých výzkumů je právě pro ty nové scénáře," uvedl Zahradníček. Zpráva IPCC podle něj nepřináší nic pro klimatology překvapivého, je spíše jakýmsi souhrnem zveřejněných vědeckých prací.

Odborníci jednali o finální podobě zprávy virtuálně od 26. července a své závěry zveřejnili dnes. Zpráva zaměřená na fyzikální dopady změn klimatu pracovala se 14.000 odbornými články, na jejím obsahu a schválení se podílelo 234 odborníků a 195 vlád. Dnes vydaný materiál je součástí už šesté hodnotící zprávy, kterou IPCC vydá v roce 2022. Minulá hodnotící zpráva vyšla v roce 2014.

Součástí zprávy je také interaktivní on-line mapa, na které si uživatelé mohou zobrazit požadovaný region a předpovědi, co jej čeká.