zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

ČSO na Josefovských loukách vyhloubí nový ptačník. Chce přilákat ohrožené druhy ptáků

28.08.2021
Příroda
ČSO na Josefovských loukách vyhloubí nový ptačník. Chce přilákat ohrožené druhy ptáků

Na Josefovských loukách u Jaroměře, ptačí rezervaci České společnosti ornitologické, vznikne za finanční podpory Norských fondů soustava různě velkých mělkých tůní s ostrůvky - ptačník o velikosti 3 hektary. Ornitologové tak významně rozšíří již existující mokřad, který pomůže nejen vzácným ptákům, ale i obojživelníkům či vážkám a přispěje k zadržení vody v regionu.

Ptačí park Josefovské louky se za dobu své existence od roku 2006 změnil v místo s ohromující druhovou pestrostí. Rozmanitá příroda tu vznikla vlivem citlivých opatření, jako je řízené zavlažování, péče o vegetaci, pastva velkých kopytníků a také hloubení tůní. Výsledkem je 190 pozorovaných druhů ptáků, 8 druhů obojživelníků či 32 druhů vážek a mnoho dalších.

Norské fondy podpoří vyhloubení zatím největšího komplexu jezírek s rozrůzněným dnem i břehy - centrální ptačník o celkové velikosti 3 hektary. Na financování ptačníku se podílí i široká veřejnost svými dary. Na budování tůní půjde také částka 280 tisíc korun, kterou veřejnost poslala na záchranu čápat v Mladých Bucích, ale které se zachránci čápů rozhodli poslat právě na Josefovské louky. Ty čápům poskytují skvělý zdroj potravy. Pestrá krajina a především mokřady, jsou nejbohatším zdrojem ryb, obojživelníků, plazů i drobných hlodavců, kterými se čápi živí.

Celkem 4,5 hektaru mokřadů a tůní

Výstavbou nových tůní Česká společnost ornitologická rozšíří stávající Slavíkovský ptačník o velikosti 1,5 hektaru. Oba na sebe navazující ptačníky - Slavíkovský a nový centrální - budou fungovat jako impozantní soustava vodních ploch, lákající nepřeberné množství vrubozobých a brodivých ptáků, bahňáků, ledňáčky a celou řadu pěvců vázaných na vodu a bahnité břehy.

Vodouš rudonohý. Foto: Zdeněk Jakl

,,Slavíkovský ptačník, vyhloubený v roce 2018, přilákal k hnízdění hned několik cílových druhů ptáků: kulíky říční, kteří v parku dosud nehnízdili, i čejky chocholaté, které do té doby hnízdily jen výjimečně. Pro kriticky ohrožené vodouše rudonohé byl Slavíkovský ptačník prvním místem ve východních Čechách, kde po čtyřicetileté přestávce úspěšně vyhnízdili! Dvojnásobný centrální ptačník podstatně rozšíří možnosti hnízdění těchto i dalších druhů," říká správce ptačího parku Josefovské louky Břeněk Michálek.

Nový ptačník začne vznikat už letos

Hloubení nové soustavy tůní má začít letos na podzim, aby mohl ptačník sloužit k hnízdění už příští jaro. ,,Věříme, že ptačník přiláká další vzácné druhy ptáků jako je například pisila čáponohá. Ta se v parku už dvakrát zastavila, ale díky ptačníku bude k vidění častěji. Stejně jako další vzácné druhy ptáků," říká Michálek.

pisila čáponohá a vodouš rudonohýPIsila si nedůvěřivě prohlíží drbajícího se vodouše rudonohého na Josefovských loukách. Červen 2021. Foto: Ota Valeš

A proč zrovna ptačník?

,,Protože rybník je pro ryby a ptačník pro ptáky - zajistí jim obživu i místo k hnízdění a těm migrujícím poskytne možnost načerpat síly během jejich dlouhé cesty. A líbit se bude i obojživelníkům, hmyzu a dalším obyvatelům mokřadů," vysvětluje Zdeněk Vermouzek, ředitel České společnosti ornitologické.

Páteří parku je sto let starý závlahový systém řeky Metuje, který umožňuje regulaci výšky vody na okolních loukách. Díky dostatku vody může na Josefovských loukách hnízdit hned několik vzácných a ohrožených druhů mokřadních ptáků, jako je čírka modrá, vodouš rudonohý, bekasina otavní, čejka chocholatá nebo jedinečná kombinace čtyř druhů chřástalů.

Od ledna 2018 spásá Josefovské louky stádo divokých koní, kteří tu vytvořili pestrou rostlinnou mozaiku ideální pro sběr potravy, hnízdění i úkryt ptáků. Loni na podzim je doplnili pratuři, kteří spásáním a rozrušováním povrchu kopyty vytvářejí podmínky pro luční i mokřadní ptáky.

Pozvánka na Noc netopýrů 2021

Další informace

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo


Neboj se zeptat Kam s ním?
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí