zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Ekologové upozorňují na nebezpečí brzkého kolapsu trhu s vratnými lahvemi

16.11.1999
Odpady
Ekologové upozorňují na nebezpečí brzkého kolapsu trhu s vratnými lahvemi
Ředitel firmy Znovín Znojmo Pavel Vajčner uvedl, že jeho společnost vyrábí víno v obou typech lahví, podle požadavků trhu
J i h o v ý c h o d n í M o r a v a, B r n o. Úplný kolaps systému vratných lahví je na dohled, skládky se zaplňují umělohmotnými lahvemi, varují aktivisté ekologického Hnutí Duha. Kvůli problému vratných lahví se nyní aktivisté spojili s obchodníky a žádají, aby zákazníci nepřišli o možnost volby mezi nákupem nápojů ve vratných či nevratných lahvích. "Systém vratných lahví se prakticky zhroutil poté, co velkoobchody snížily výši zálohy na pouhých deset haléřů. Vedle prodejců na to doplatili i spotřebitelé. Za nevratnou PET lahev totiž zaplatí v ceně nápoje zhruba tři koruny, zatímco vratné skleněné lahve jsou prakticky zadarmo," uvedl Ivo Kropáček z Hnutí Duha. Až do příští středy shánějí příznivci Duhy obchodníky, kterým se změna nelíbí. "Písemné prohlášení zašleme Úřadu pro hospodářskou soutěž a využijeme je při vyjednávání s velkoobchody a výrobci," řekl Kropáček. Aktivista Duhy však přiznal, že mnozí zákazníci PET lahve vyžadují, protože pak je nemusí do obchodů vracet. Také výrobci s nimi mají méně starostí. Majitelce brněnského obchodu s nápoji Zuzaně Čechové vadí záplava plastových lahví nejenom z ekologických důvodů. "Všude se válí pohozené plastové flašky. Pak se to spaluje a jde do vzduchu. Dávat všechno do plastů je špatné. Navíc všude v okolních zemích vidíme, že od toho ustupují. Velkoprodejny pochopitelně vratné lahve nechtějí, protože jim zabírají místo a musí s nimi manipulovat," řekla Čechová. Podle ní navíc velkoprodejny vydělaly na tom, že lahve prodaly po čtyřech korunách a pak najednou řekly, že je nechtějí zpět. "A ke mně teď lidé snášejí spoustu vratných lahví a bojí se, že to přestane fungovat. Není to však pravda," tvrdí obchodnice. "Změna ceny za vratné lahve mě osobně stála dvacet tisíc korun. Můj dodavatel kvůli tomu zkrachoval, protože měl plný dvůr lahví, které výrobce odmítl brát zpět," povzdechla si Čechová. Ředitel firmy Znovín Znojmo Pavel Vajčner uvedl, že jeho společnost vyrábí víno v obou typech lahví, podle požadavků trhu. "Pro firmu jsou samozřejmě jednodušší nevratné lahve. Není s nimi tolik práce, i když vím, že z celospolečenského hlediska je to naopak," přiznal. Problémy s desítkami tisíc vratných lahví má kvůli nezájmu obchodníků brněnský výrobce limonád Merito. Firma v nich má vázané peníze, ale také musí platit uskladnění. "Sedmdesát pět procent nápojů vyrábíme ve vratných lahvích. Vývoj ale směřuje k nevratným lahvím. Ty obchodníky finančně nezatěžují," uvedl Martin Nový, mluvčí firmy Drinks Union, která Merito vlastní. Řešením je podle ekologických aktivistů i obchodníků zákon. "Na západě mají určené kvóty na to, kolik se musí vyrobit vratných obalů. V Dánsku dokonce nevratné lahve nejsou," povzdechl si aktivista Duhy Kropáček. Tuzemský zákon o obalech, podle něhož by se o likvidaci obalů měl postarat přímo výrobce, se teprve připravuje. Platit by měl zhruba od roku 2002. Author: JAROSLAV ČUŘÍK Source: Mladá fronta Dnes
Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí