Ředitel firmy Znovín Znojmo Pavel Vajčner uvedl, že jeho společnost vyrábí víno v obou
typech lahví, podle požadavků trhu
Ekologové upozorňují na nebezpečí brzkého kolapsu trhu s vratnými lahvemi
J i h o v ý c h o d n í M o r a v a, B r n o. Úplný kolaps systému vratných
lahví je na dohled, skládky se zaplňují umělohmotnými lahvemi, varují
aktivisté ekologického Hnutí Duha. Kvůli problému vratných lahví se nyní
aktivisté spojili s obchodníky a žádají, aby zákazníci nepřišli o možnost
volby mezi nákupem nápojů ve vratných či nevratných lahvích. "Systém
vratných lahví se prakticky zhroutil poté, co velkoobchody snížily výši
zálohy na pouhých deset haléřů. Vedle prodejců na to doplatili i
spotřebitelé. Za nevratnou PET lahev totiž zaplatí v ceně nápoje zhruba tři
koruny, zatímco vratné skleněné lahve jsou prakticky zadarmo," uvedl Ivo
Kropáček z Hnutí Duha. Až do příští středy shánějí příznivci Duhy
obchodníky, kterým se změna nelíbí. "Písemné prohlášení zašleme Úřadu pro
hospodářskou soutěž a využijeme je při vyjednávání s velkoobchody a
výrobci," řekl Kropáček. Aktivista Duhy však přiznal, že mnozí zákazníci
PET lahve vyžadují, protože pak je nemusí do obchodů vracet. Také výrobci s
nimi mají méně starostí. Majitelce brněnského obchodu s nápoji Zuzaně
Čechové vadí záplava plastových lahví nejenom z ekologických důvodů. "Všude
se válí pohozené plastové flašky. Pak se to spaluje a jde do vzduchu. Dávat
všechno do plastů je špatné. Navíc všude v okolních zemích vidíme, že od
toho ustupují. Velkoprodejny pochopitelně vratné lahve nechtějí, protože
jim zabírají místo a musí s nimi manipulovat," řekla Čechová. Podle ní
navíc velkoprodejny vydělaly na tom, že lahve prodaly po čtyřech korunách a
pak najednou řekly, že je nechtějí zpět. "A ke mně teď lidé snášejí spoustu
vratných lahví a bojí se, že to přestane fungovat. Není to však pravda,"
tvrdí obchodnice. "Změna ceny za vratné lahve mě osobně stála dvacet tisíc
korun. Můj dodavatel kvůli tomu zkrachoval, protože měl plný dvůr lahví,
které výrobce odmítl brát zpět," povzdechla si Čechová. Ředitel firmy
Znovín Znojmo Pavel Vajčner uvedl, že jeho společnost vyrábí víno v obou
typech lahví, podle požadavků trhu. "Pro firmu jsou samozřejmě jednodušší
nevratné lahve. Není s nimi tolik práce, i když vím, že z celospolečenského
hlediska je to naopak," přiznal. Problémy s desítkami tisíc vratných lahví
má kvůli nezájmu obchodníků brněnský výrobce limonád Merito. Firma v nich
má vázané peníze, ale také musí platit uskladnění. "Sedmdesát pět procent
nápojů vyrábíme ve vratných lahvích. Vývoj ale směřuje k nevratným lahvím.
Ty obchodníky finančně nezatěžují," uvedl Martin Nový, mluvčí firmy Drinks
Union, která Merito vlastní. Řešením je podle ekologických aktivistů i
obchodníků zákon. "Na západě mají určené kvóty na to, kolik se musí vyrobit
vratných obalů. V Dánsku dokonce nevratné lahve nejsou," povzdechl si
aktivista Duhy Kropáček. Tuzemský zákon o obalech, podle něhož by se o
likvidaci obalů měl postarat přímo výrobce, se teprve připravuje. Platit by
měl zhruba od roku 2002.
Author: JAROSLAV ČUŘÍK
Source: Mladá fronta Dnes
Sdílet článek na sociálních sítích