Na Pálavu se rozšiřují šakali, zatím se ale neví, kolik jich tam je

V chráněné krajinné oblasti (CHKO) Pálava v posledních letech stále častěji pozorují přítomnost šakala obecného, který se do ČR kvůli oteplování dostává z Balkánu. Zatím není zřejmé, kolik těchto šelem v lokalitě je, jde o náhodná pozorování. ČTK to řekl zoolog Správy CHKO Pálava Pavel Dedek. Šakal se v ČR dostal i do jiných míst, stabilní populaci má například v přírodní rezervaci v bývalém vojenském prostoru v Milovicích na Nymbursku.

První pozorování šakala z Pálavy je podle zoologa z roku 2004. "V posledních letech jsou pozorování častější. Kolik jich na Pálavě žije, nevíme, údaje jsou zatím roztříštěné. Bohužel je to zvíře žijící docela skrytě a údaje o jeho výskytu jsou zatím sporadické, omezené na náhodná pozorování," uvedl Dedek. Doplnil, že zatím jde hlavně o údaje náhodných pozorovatelů, často řidičů, kteří v noci zaregistrují na silnici "divnou lišku". Rozeznat se dá šakal ale i podle stop - typická jsou srostlá bříška předních prstů. Charakteristické je i jejich vytí.

Šakal se šíří přirozeně z Balkánu. Do ČR doputoval přes Maďarsko, kde už jde o poměrně běžný druh, a Slovensko. Udává se, že jednou z možných příčin současné expanze šakala do nových teritorií je změna klimatu a zkrácení doby s trvalou sněhovou pokrývkou v oblastech, které obsazuje. Roli hraje ale i proměna krajiny a její migrační prostupnost či absence konkurenčních druhů v lokalitě, například vlků.

Šakal je potravní oportunista, v potravě má zastoupenou rostlinnou i živočišnou složku, živí se i mršinami. Z živočichů loví především ty drobné, kdy více než polovinu potravy tvoří hlodavci. Z rostlinné potravy převažují zralé plody. Potrava je podobná jako u lišek, jen hlodavců je v ní ve srovnání s liškou zřejmě více, šakal je mnohem více vázán na zemědělskou krajinu.

V ČR jde stále ještě o nový druh. Na rozdíl třeba od norka amerického, mývala severního nebo psíka mývalovitého se šakal dostal na české území podle zoologa bez přímého přičinění člověka. "Jde o přirozenou migraci, a tak nelze šakaly považovat za 'invazní druh'. Hranice areálů rozšíření různých druhů se v průběhu času mění. Někdy druhy zcela přirozeně expandují, jindy ustupují," popsal Dedek.

Šakal je šelma menší než vlk, velikostí je blíže lišce. Podle zoologa rozhodně nemá důvod útočit na člověka a lidem se, stejně jako liška, vyhýbá. "Vzhledem ke skrytému způsobu života je setkání se šakalem spíš raritou, zajímavým zážitkem. Pokud budete mít to štěstí a setkáte se s šakalem, včetně jedinců například sražených autem, prosíme, zdokumentujte to fotkou a dejte nám vědět," vyzval zoolog. Uveden by mělo být i údaj kdy a kde se to stalo.

CHKO Pálava má rozlohu zhruba 83 kilometrů čtverečních, vyhlášena byla v roce 1976. Ceněné jsou v ní především biotopy druhově bohatých skalních, drnových a lučních stepí a lesostepí, také teplomilných doubrav a suťových lesů vyvinutých na vápencových kopcích Pavlovských vrchů.