Přivítejte jaro s Naší přírodou č. 2

30. března 2024

Příroda

Jaro je tu, tak honem hurá ven pozorovat probouzející se přírodu. S 2. číslem Naší přírody se přidáme a zavedeme vás například za rehkem domácím, což je pro letošek pták roku, za krásnými zlatěnkami, k rybníku, za volavkami, ale také poradíme, jak se chovat při setkání s medvědem. Na výlet vás pozveme za našimi sopkami či do Vojenského újezdu Libavá, kam je vždy jednou v roce, na 1. máje, povolen vstup veřejnosti.

Obsah čísla 2/24

Rehek domácí ptačím králem / Alena Říhová

Štěstí! Co je štěstí? Muška jenom zlatá? / Rostislav Poláček

Co dělat, potkáme-li ve volné přírodě medvěda? / Zdeněk Jagielski

Přírodopis na zdech / Hana a Vladimír Motyčkovi

Kamenné dědictví sopek / Jan Vítek

Nezapomenutelná oslava příchodu jara v opavském Slezsku / Jakub Hloušek

Proměny Vojenského újezdu Libavá / Martin Janoška

,,Podivnosti" aneb ,,Co se to tu stalo?" 2 / Monika Tošenovská

Jaro u rybníka / Jaromír Zumr

Od vajíčka po první let / Denisa Mikešová

Překvapení u vody / Roman Najbert

Rehek domácí ptačím králem

Jistě už víte, že letošním ptákem roku se stal rehek domácí. Tentokrát si ornitologové pospíšili a ptačího krále inaugurovali už loni v prosinci. A zdaleka ne náhodou. Původně přísně tažný pták u nás totiž nově místy přezimuje. Patří k opeřencům, jež v důsledku změny klimatu mění své migrační chování. A abychom se dozvěděli kdy, kde a kolik rehků u nás na zimu zůstává, začali jej ornitologové v posledních letech monitorovat. Zprvu jen na Brněnsku, letos však ČSO vyzvala ke spolupráci při celostátním mapování rehků širokou veřejnost v rámci kampaně ,,Rehci v zimě". Pojďme se s rehky blíže seznámit a přidejme se k jejich pozorovatelům.

Foto Denisa Mikešová

Proměny Vojenského újezdu Libavá

Nepřístupná, lesy obestřená náhorní plošina zahalená tajemstvím zapomenutých pověstí a příběhů mě jako magnet odjakživa vábila a přitahovala. Pocházel odtamtud jeden z mých pradědů a babička tam měla bratrance a sestřenice, které po válce již nikdy nespatřila. Když jsem v roce 1991 zavítal na zakázané území Libavé poprvé, splnil se mi jeden z životních snů. Od té doby neopomenu žádnou příležitost znovu na Libavé prožít neodolatelné objevitelské vzrušení při toulkách tímto tajuplným krajem.

Foto Martin Janoška

Štěstí! Co je štěstí? muška jenom zlatá?

?to je počátek z básně Adolfa Heyduka (1835-1923, český básník, představitel Májovců), kterou známe například i v podáni nezapomenutelných J. Marvana a L. Peška z černobílého filmu Škola základ života (1938). Ale jakou zlatou mušku měl básník vlastně na mysli? Možná právě tu, která má ,,zlato" přímo ve svém jménu. Zlatušku či zlatěnku.