Čtvrtek, 28. března 2024

Rozpad systému výkupu lahví - příčiny a řešení

Rozpadající se systém sběru vratných lahví může nyní legislativně zastavit pouze Ministerstvo průmyslu a obchodu
Rozpad systému výkupu lahví - příčiny a řešení
Základním principem právní úpravy nakládání s obaly by měla být prevence vzniku odpadů z obalů a snížení produkce odpadů z obalů (např. upřednostňováním výroby a používání obalů, které lze používat opakovaně). Tento princip však nebylo možné zapracovat do stávajícího nařízení vlády č. 31/1999 Sb., o to z následujících důvodů: - Zakotvení principu prevence ? tj. ovlivňování např. výběru materiálu již při výrobě obalů zásadně vybočuje z mezí zákona o odpadech, resp. z působnosti Ministerstva životního prostředí, do jehož kompetence podle § 19 zákona ČNR č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů, patří odpadové hospodářství. Do působnosti Ministerstva životního prostředí, resp. do mezí zákona o odpadech, se problematika obalů dostává až po jejich použití, resp. až tehdy, když se stanou odpadem. - Nařízením vlády jako podzákonným právním předpisem nebylo možné stanovovat nové povinnosti, které by vybočovaly z mezí zákona o odpadech. V současné době je připravován zákon o obalech a obalových odpadech, který by měl problematiku obalů řešit komplexně. Aby se tak mohlo stát, vystupuje vedle Ministerstva životního prostředí jako spolupředkladatel též Ministerstvo průmyslu a obchodu, do jehož působnosti podle výše zmíněného ?kompetenčního zákona? patří vnitřní obchod a ochrana zájmů spotřebitele. Problematikou vratných zálohovaných obalů se v současné legislativě zabývá pouze § 18 zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů a částečně též nařízení vlády č. 31/1999 Sb., kterým se stanoví seznam výrobků a obalů, na něž se vztahuje povinnost zpětného odběru a podrobnosti nakládání s obaly, obalovými materiály a odpady z použitých výrobků a obalů. Nařízení vlády bylo vypracováno Ministerstvem životního prostředí na základě zmocnění obsaženého v § 19 odst. 3 zákona č. 125/1997 Sb., o odpadech. Za současného legislativního stavu může Ministerstvo životního prostředí ovlivnit pouze nakládání s obaly, které se staly odpadem. Toto činí zejména tím, že stanoví povinnost zpětného odběru obalů a některých výrobků a stanoví povinný podíl využívaného a recyklovaného obalového odpadu, který musí být splněn od 1. ledna 2001 (§ 18 vyhlášky č. 338/1997 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady). Touto povinností lze alespoň nepřímo ovlivnit již výběr materiálu, ze kterého budou obaly vyráběny. Rozpadající se systém sběru vratných lahví může nyní legislativně zastavit pouze Ministerstvo průmyslu a obchodu (nejlépe prostřednictvím novely zákona č.634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů). Největší tlak proti nahrazování skleněných lahví PET lahvemi však mohou vůči výrobcům vyvinout pouze spotřebitelé svým ekologickým chováním, pokud budou při nákupu upřednostňovat nápoje ve skleněných lahví. Toto ekologické chování však nelze ovlivnit žádným právním předpisem, pouze osvětou a informovaností spotřebitelů. Kdo způsobil současný stav? Podle Hnutí DUHA - Výrobci a velkoobchodníci Omezení nabídky nápojů ve vratných zálohovaných obalech Problémový zpětný výkup (zejména skleněných) lahví na minerální vody, nealkoholické nápoje (soda, sirup) a víno, výrobci minerálních vod snížili výši záloh ze 4,- Kč v červnu 1999 na 1,- Kč, v září 1999 až na 0,10 Kč. Zdražování nápojů, do jejichž ceny se započítává cena obalu - Chybí recyklační kapacity na nevratné PET lahve; recyklace navíc není řešením, neboť odbyt materiálu je problematický - Selhání dobrovolné dohody s ČPSOŽP, jelikož nemohla předejít této situaci Podle obchodníků - zákazníci vyžadují lehké a znovuuzavíratelné lahve, které se nemusí nosit zpět - náročnost na skladovací prostory - přebytek vrácených lahví ve velkých prodejnách (zákazníci prý lahve nakupují v malých prodejnách, ale vracejí je ve velkých) - několik sodovkáren je v likvidaci ? neodebraly obaly, které uplatnily na trhu výkupní cena není zákonem stanovena, proti jejímu zavedení (a již uplatněným povinnostem podle zákona na ochranu spotřebitele) existují argumenty: - stanovení povinnosti odebrat neomezené množství lahví zákonem na ochranu spotřebitele způsobuje odklon výrobců i obchodníků od tohoto typu obalů (se kterým je spojena práce a často i náklady navíc; k tomu ještě problémy) - odklon významnějšího výrobce od zálohovaných lahví způsobí přebytek těchto lahví na trhu, jediná možná regulace (při povinnosti odebrat neomezené množství lahví) pro ostatní prodejce a výrobce, kteří ještě tento druh lahví používají, je snížení ceny - případné zavedení regulované ceny by mohlo způsobit vážné poruchy trhu s nealkoholickými nápoji směrem k urychlení přechodu na balení do nevratných PET lahví až po úplný zánik vratných zálohovaných lahví. Podle výrobců - zvyšující se hygienické standardy (zákon o potravinách, zákon o technických požadavcích na výrobky) - potřeba vyměnit zastaralou technologii (investiční procesy byly zahájeny již v r. 1995?96) - investiční náklady na linku plnící do nevratné PET láhve jsou cca 5x nižší než investiční náklady na plnění do vratných lahví (cca 150 mil. Kč oproti cca 750 mil. Kč) - malý zájem spotřebitelů o vratné zálohované láhve (ověřeno na vratných PET lahvích) Příčinou odklonu od vratných zálohovaných lahví bude zřejmě zejména to, že: - zákazník není ekonomicky motivován k nákupu nápojů ve vratných obalech - ekologické cítění a chování není dostatečně silné a proto lidé bez ohledu na možné budoucí následky (zahlcení skládek a životního prostředí PET lahvemi) preferují - nákup nápojů v PET lahvích Problematika recyklace odpadu PET lahví Množství nápojových PET lahví se od roku 1995 dvojnásobně zvýšilo. V roce 1998 bylo na trh uvedeno cca 12 000 tun nevratných nápojových PET lahví a cca 7500 tun vratných zálohovaných nápojových PET lahví (vratná zálohovaná PET láhev má hmotnost cca 150 g; nevratná láhev má hmotnost pouze cca 40 g). Kapacita a.s. Silon Planá nad Lužnicí (a dalších drobných zpracovatelů v ČR) představuje cca 3000 tun/rok. Zvýšeným úsilím v průběhu letošního roku se podařilo zlepšit účinnost sběru a tím došlo k naplnění jeho kapacity. Účinnost sběru dosahuje v EU max. 60 %. Předpoklad sběru PET v ČR je cca 3000?4000 tun PET lahví/rok. K dnešnímu dni vydalo MŽP souhlas s vývozem odpadu PET z ČR v celkovém množství 3035 tun. Jedná se o společnosti Wekom, a. s. ? byl vydán souhlas s vývozem ve výši 3000 t a Transform, a. s., Bohdaneč ? byl vydán souhlas s vývozem ve výši 35 t. Další vývozy v celkovém množství 4800 tun jsou ve správním řízení (žádost fy Wekom na dalších 3000 t a p. ing. Frnky na 800 t). Přitom již dnes existují nové podnikatelské záměry v této oblasti (zatím nemáme informaci o připraveném investičním záměru). Zdroj: Zpravodaj MŽP 12/99, elektronická knihovna MŽP
Sdílet článek na sociálních sítích

Partneři

Asekol - zpětný odběr vysloužilého elektrozařízení
Ekolamp - zpětný odběr světelných zdrojů
ELEKTROWIN - kolektivní systém svetelné zdroje, elektronická zařízení
EKO-KOM - systém sběru a recyklace obalových odpadů
INISOFT - software pro odpady a životní prostředí
ELKOPLAST CZ, s.r.o. - česká rodinná výrobní společnost která působí především v oblasti odpadového hospodářství a hospodaření s vodou
NEVAJGLUJ a.s. - kolektivní systém pro plnění povinností pro tabákové výrobky s filtry a filtry uváděné na trh pro použití v kombinaci s tabákovými výrobky
E.ON Energy Globe oceňuje projekty a nápady, které pomáhají šetřit přírodu a energii
Ukliďme Česko - dobrovolnické úklidy
Kam s ním? - snadné a rychlé vyhledání míst ve vašem okolí, kde se můžete legálně zbavit nechtěných věcí a odpadů