Proč budovat vedle skládky kompostárnu?

Mnohé provozovatele skládek komunálních odpadů trápí problém vysokého podílu organických odpadů, zejména kuchyňských zbytků a ?zeleného odpadu? a rádi by jej snížili. Důvody jsou v podstatě dva : jedním je snaha alespoň částečně eliminovat bouřlivé biodegradační procesy, které v tělese skládky probíhají a druhým je přizpůsobení se legislativě EU. Z našich zkušeností vyplývá, že na průměrné komunální skládce, tvoří organické odpady, které by bylo možno bez úpravy, popř. po jednoduché úpravě kompostovat, až 25 %. Tato kategorie odpadů největší měrou ovlivňuje kvalitu průsakové vody a rozhoduje o průběhu a intenzitě degradačních procesů v tělese skládky. Má tedy rozhodující vliv mj. na množství a kvalitu produkovaného skládkového plynu. Vzhledem k tomu, že jak náklady na zneškodňování průsakové vody, tak i náklady na realizaci a provoz odplyňovacích zařízení tvoří nezanedbatelnou část nejen provozních, ale i investičních nákladů, mají úvahy o řešení problému těchto odpadů velkou váhu. Pomineme-li výše uvedenou finanční stránku, budeme muset tento problém v dohledné době řešit s ohledem na legislativu Evropské unie a připravovanou legislativu České republiky, přesněji pasáže o snižování podílu organické složky ukládané na skládkách odpadů. Nyní zpět k ekonomice. Komerční společnost provozuje skládku odpadů pro určitý region, má tuto oblast ošetřenu marketingově, zajišťuje např. i kompletní servis (nádoby, svoz aj.). Jistě si bude chtít i do budoucna komoditu organický odpad ponechat a i nadále zajišťovat její zneškodňování. K tomu bude potřebovat odpovídající podmínky a zařízení. Jestliže v areálu své skládky vybuduje byť jen velmi jednoduchou kompostárnu potřebné kapacity, našla způsob, jak zachovat své dosavadní tržby za zneškodňování bio-odpadů. Přitom nárůst provozních nákladů je s ohledem na poměr kapacity skládky a kompostárny obvykle zanedbatelný. Produkt kompostování, více či méně kvalitní kompost je v našich podmínkách prozatím nesnadno prodejnou komoditou. Reálný je spíše bezplatný odběr ze strany zemědělců nebo drobných pěstitelů. V souvislosti se skládkou odpadů je však ekonomicky velmi zajímavé využití tohoto produktu pro dočasnou nebo trvalou rekultivaci skládkového tělesa. Dostupnost kvalitní zeminy není ve většině regionů příliš velká a mnohde se proto musí dokonce draze nakupovat. Náklady na dopravu také stále strmě rostou. Všechny tyto náklady lze zcela, nebo alespoň částečně, eliminovat využitím vlastního kompostu. Při započtení všech pro a proti docházíme k závěru, že v některých případech může úspora činit i hodně přes 1 milion korun na 1 hektar rekultivované plochy. Vraťme se nyní k otázce, co se stane při částečném odbourání podílu organického odpadu ukládaného na skládku. Předpokládejme, že na skládku deponujeme ročně cca 75.000 tun odpadů. Z tohoto množství nelze jednoduše oddělit celých 25 % obsažených organických odpadů, protože část byla přivezena ve směsi domovního odpadu. Předpokládejme tedy, že můžeme ihned ke zpracování kompostováním využít cca 16 % odpadů což dá v souhrnu asi 12.000 tun. Znamená to tedy, že s ohledem na obvyklý obsah vody v těchto odpadech, nevložíme do skládky přes 6.000 m3 vody, jejíž podstatná část by sice v delším časovém období, ale přece, skončila v jímkách průsakových vod. Vyloučením zmíněné části organických odpadů zároveň dochází k výraznému poklesu podílu tzv. biologicky rozložitelného substrátu v tělese skládky. Tento je hlavním zdrojem skládkou produkovaného plynu. V tomto ilustrativním příkladě, pro který byly použity údaje z jedné konkrétní skládky komunálního odpadu na severní Moravě, dochází ke snížení o 22 %. Všechny uvedené úspory lze pochopitelně zvýšit zavedením širší primární separace např. rozestavením kontejnerů pro domovní organický odpad apod. Další, ne nepodstatná, úspora vzniká z úbytku objemu odpadů. Praxe ukazuje, že i při jednoduchém kompostování na otevřené ploše lze bez větších problémů při zachování alespoň nejzákladnějších technologických předpokladů, dosáhnout pomocí této technologie snížení objemu vstupující hmoty až o 40 %. Ekonomika provozu může být tedy postavena nejen na procesu, jehož produktem je vysoce kvalitní kompost určený pro další využití, ale i na produkci hmoty, která tak jak tak skončí na skládce, ovšem v menším objemu. Za určitých podmínek může být navíc tato hmota využita jako inertní překryv. Existují jistě i jiné důvody, proč snižovat podíl organických odpadů ukládaných na skládky právě vybudováním kompostárny. Stejně tak lze pochopitelně nalézt i argumenty proti. Velký význam mají v neposlední řadě konkrétní místní podmínky. Všechny tyto skutečnosti je třeba objektivně zvážit a nalézt nejoptimálnější řešení daného problému. Jisté je jedno: Zde nastíněné postupy a zejména jejich kombinace mohou úspěšně vést ke snížení množství na skládku ukládaných odpadů při zachování tržeb provozovatele skládky a snížení jeho provozních nákladů. Karel Vajík srpen 1999