Vondrouš: Vratná láhev o tisícovku levnější

O nejnovějších poznatcích a studiích o vratných a nevratných obalech jsme mluvili s legislativním poradcem Hnutí DUHA Mgr. Danielem Vondroušem. Trend v oblasti vratných lahvích je stále špatný. Pepsi Cola oznámila, že začne stahovat vratné PET-lahve. Proč tomu tak je? My jednáme s výrobci i obchodníky a od nich víme, že ti výrobci, kteří drží vratné obaly, tak činí buď na základě slibu veřejnosti, což je příklad Svazu výrobců minerálních vod, nebo v důsledku svého vlastního pevného rozhodnutí, což je případ výrobců piva. Další předpokládali, že bude brzy přijat zákon, který upraví nakládání s vratnými obaly. To je zřejmě i případ Pepsi Coly. Pepsi Cola udržovala velmi dlouho v obchodech vratné lahve a nyní má zřejmě pocit, že nějaká zákonná úprava je v nedohlednu. Zajímavé je, že některé jiné firmy, jako například Coca-Cola, tak nečiní. Pokud nebude rychle přijat zákon, který zrovnoprávní vratné a nevratné obaly, bude tento trend pokračovat. Co v této oblasti pro vratné obaly děláte vy? Hnutí DUHA vede společně s dalšími organizacemi kampaň "Za záchranu vratných lahví". V jejím rámci připravilo řadu studií, které dokládají, že vratné obaly zatěžují méně životní prostředí a jsou pro spotřebitele levnější než obaly jednorázové. Průměrný český spotřebitel zaplatí za vynucené užívání nevratných obalů zhruba 1100 korun ročně navíc. Počítáme průměrnou spotřebu nejužívanějších nápojů. Co myslíte nejužívanějšími nápoji? To znamená mléko, limonády a pivo. Vylučujeme třeba sirupy nebo víno, které by tuto částku ještě zvýšily. Analyzovali jsme také legislativní opatření, která v různých zemích podporují užívání vratných obalů a vybrali jsme z nich pro české podmínky systém, který je nejmírnější a zároveň účinný. Tj. kombinaci povinných recyklačních záloh a minimální výkupní ceny. Povinné recyklační zálohy znamenají, že by zálohovány byly ty druhy nápojových obalů, kterých je příliš mnoho a nedaří se je recyklovat. V tuto chvíli jsou to PET lahve nebo některé kartónové obaly. Povinná recyklační záloha znamená, že zákazník dostane při vrácení jednorázového obalu zpět stejnou výši zálohy jakou zaplatil? Ano, spotřebitelé by vraceli nevratné obaly v obchodech a dostávali by za ně zpátky zálohu. Tyto obaly by ovšem nešly k opětnému naplnění, jako je tomu u vratných obalů, ale šly by zpět k výrobci, který by je musel recyklovat. Jak je v návrhu zajištěna povinnost výrobce recyklovat obaly? Systém jednoduše uvaluje povinnost zpětně odebrané nevratné obaly recyklovat. Základní výhoda našeho návrhu oproti vládnímu Nařízení o povinnosti zpětného odběru obalů je v tom, že recyklační zálohy umožní získat zpět od spotřebitelů přes 90 % nevratných obalů, zatímco systém dobrovolného sběru umožňuje sebrat a recyklovat pouze 30% podíl nevratných obalů. Podle vašeho návrhu by tedy výrobce povinně recykloval 100 % zpětně odebraných nevratných obalů? My navrhujeme, aby výrobce recykloval všechny zpětně odebrané zálohované nevratné obaly. Výhodou je, že se od jednoho druhu obalu vybere větší množství, a tím pádem se vyplatí budovat recyklační kapacity. Zároveň chceme také zákonem zavést minimální výši výkupní ceny za vratné i nevratné obaly, abychom zamezili spekulacím s výší těchto záloh. Jestli tomu dobře rozumím, pak by navrhovaný systém měl pomoci využívat dosud nevyužívaný obalový odpad. Jak ale pomůže vratným obalům? Musím zdůraznit, že návrh se vztahuje jen na ty obaly, jichž je objemově nebo hmotnostně příliš mnoho, což je v návrhu přesně definováno. Výrobce má možnost vyhnout se recyklaci a povinným recyklačním zálohám tím, že převede nebo udrží určitou část své produkce v režimu vratných obalů. Častou námitkou proti vratným lahvím je ekologická náročnost dopravy. Podle Zbyňka Kozla ze sdružení Eko-Kom je například v Německu ekologicky únosná přepravní vzdálenost vratné lahve nižší než 150 km. Máte představu, jak je to u nás? My jsme nedávno vydali studii, která analyzuje životní cyklus nevratných a vratných obalů a porovnává je navzájem. Tato studie prokazuje, že vratné obaly jsou ekologicky šetrnější a levnější až do přepravní vzdálenosti 400 km. Jak vysokou zálohu za obaly navrhujete? Bude stejná pro všechny druhy obalů? Minimální výše by měla být dvě koruny a měla by se vztahovat na všechny druhy nápojových obalů. Zvolili jsme tuto výši, protože sice existují dražší zálohované obaly, ale při nižší záloze už záloha neplní motivační úlohu pro spotřebitele. V jaké fázi přípravy je návrh nyní a co jej v nejbližší době čeká? My jsme návrh předali ministerstvu životního prostředí, aby jej zapracovalo do svého návrhu zákona o obalech. Zatím nemáme zprávu o tom, zda tak učinilo. Předběžné informace jsou však spíše negativní. Proto jsme začali vyjednávat s poslancem Liborem Ambrozkem, aby tento návrh předložil v parlamentu coby poslaneckou iniciativu. Podařilo se mu pro tento návrh získat podporu klubu KDU-ČSL a vyjednává o podpoře i s dalšími kluby. Děkuji za rozhovor Jakub Kašpar Převzato z Ekolistu po drátě