Z kelímků od jogurtu může být lavička

K a m e n n é Ž e h r o v i c e - Do areálu bývalého statku v Kamenných Žehrovicích zaváží denně nákladní auta desítky metrů krychlových plastových odpadků. To, co lidé ze stovky měst a obcí čtyř středočeských okresů vyhodili do kontejnerů na separovaný odpad, zde 35 zaměstnanců společnosti Komeko nejprve roztřídí, slisuje a část znovu zpracuje. Zcela stranou pak zůstanou odpadky, které lidi do separovaných kontejnerů vyhodili i přesto, že tam nepatří. Ty skončí nakonec tam, kde měly být od začátku. Na skládce. PLASTOVÝCH ODPADKŮ PŘIBÝVÁ "Firma Komeko byla v Kamenných Žehrovicích založena už v roce 1990 a její zástupci měli od počátku zájem a snahu likvidovat odpadky co možná nejekologičtějším způsobem. To vyplývá už z názvu společnosti, který se skládá ze slov komunální ekologie. Ne všechny plány se ale podařilo dotáhnout do konce. Například spalovna odpadků se nikdy nerozjela," řekl současný ředitel společnosti Milan Tomášek. Komeko, podobně jako jiné firmy zabývající se svozem a likvidací komunálního odpadu, odváží lidem na základě smlouvy s městy a obcemi popelnice a zajišťuje separaci odpadků, které obyvatelé hází do zvláštních kontejnerů. "Svážíme separované plasty, sklo a papír z více než stovky obcí a měst na území Kladenska, Berounska, Rakovnicka a okresu Praha-západ. Právě plasty tvoří ale největší skupinu separovaných odpadků, asi tak osmdesát procent. Denně nám nákladní auta vyklopí do areálu šedesát až osmdesát metrů krychlových smíchaného plastového odpadu. Po loňském roce, kdy většina výrobců minerálek a limonád přešla ze skleněných lahví na PET lahve, se počet plastových odpadků rapidně zvýšil. Možná by bylo dobré, abych z toho jako zástupce společnosti, která plasty zpracovává, měl radost, ale nemám. Díky tomuhle neuváženému přístupu výrobců nápojů se totiž strašně zvedly náklady, které do systému likvidace odpadků musí dávat obce. A ty moc peněz v současné době nemají," svěřil se Tomášek. Z JOGURTOVÉHO KELÍMKU MŮŽE BÝT LAVIČKA Plastové odpadky vysypané z nákladních aut v jedné z hal bývalého statku zaměstnanci postupně přihrnují na pás, který je vytlačí asi čtyři metry nad zem. Tam jejich cesta pokračuje po vodorovném pásu kolem dalších pracovnic, které je třídí. "Celkem je vytvořeno šest šachet, do kterých se původně smíchané odpadky rozdělují. Do jedné šachty hází zelené PET lahve, do další modré PET lahve, do třetí přijdou transparentní PET lahve, zvlášť se třídí fólie a také další plastové obaly, jako jsou kelímky, hračky, kusy zahradního nábytku či kbelíky. Na konci linky na opačné straně pak vypadává odpad, který se do separovaného kontejneru vůbec neměl dostat. Mnozí lidé ve snaze ušetřit pár korun za popelnici tam totiž házejí prakticky cokoliv. Nejhorší je, když se mezi plastovými odpadky objeví mrtvé zvíře, použité dětské jednorázové pleny nebo zbytky jídla. "Bohužel, to není neobvyklé," stěžuje si ředitel společnosti. Připouští, že právě kvůli těmto častým nálezům mezi plastovými odpadky jsou ženy u třídicí linky často rozčarované a vyhrožují výpovědí. Většina z nich však nakonec zůstane. "Nabízíme práci na jednu směnu místním lidem a nevyžadujeme zvláštní kvalifikaci. Zaměstnáváme i lidi se změněnou pracovní schopností," vysvětlil Tomášek. Všechny PET lahve se po roztřídění slisují a odvezou v balících do Silonu v Plané nad Lužnicí, kde z nich dělají vlákna do oděvů či spacích pytlů. "Ani fólie u nás dál nezpracováváme, ale prodáváme je jiným společnostem, které je využívají dál jako polyetylenový materiál. To, co u nás naopak zůstává, je ostatní směsný plast, který se skládá z různých plastových kelímků, nádob, hraček a podobně. Tento materiál nejprve rozdrtíme, smícháme s barvou a ve stroji zvaném Extruder jej rozehřejeme na teplotu tání. Změklá hmota se posléze vytlačí do formy a v ní se zchladí. Nakonec z ní vypadne prkno podobné dřevu, jehož okraje se zabrousí. Je to s podivem, ale má dokonce i podobné vlastnosti jako dřevo, takže se často používá jako sedátka či opěry pro lavičky, pro dětská pískoviště či nádoby na kompost. Někteří lidé si z toho staví i ploty," naznačil Tomášek nové využití použitých kelímků od jogurtu. Podobným způsobem zpracovávají pracovníci Komeka i plastové uzávěry od PET lahví. Z nich pak vznikají prkna, která se dají využít jako obklady domů. Skutečnost, že prkno vzniklo ze stovek různobarevných víček, nikdo nepozná. "V případě plastových víček máme mimořádného dodavatele, kterým jsou žáci pražské školy Jana Wericha. Ti nám dodali už kolem čtyř tun víček, za každý kilogram od nás dostanou korunu," usmívá se ředitel společnosti. Z PLASTŮ MŮŽE BÝT I PALIVO PRO CEMENTÁRNY O výrazném rozšiřování či modernizaci závodu zástupci společnosti Komeko zatím neuvažují. "Připravujeme ale smlouvu s Českomoravským cementem, že bychom pro ně zpracovávali plasty na alternativní paliva pro cementářské pece. K tomu bychom využili plastové odpady, které jsou dosud nerecyklovatelné, ať už jde například o lahve od olejů, nebo obaly od tetrapackových krabic, některé textilie a pěnový polystyren," naznačuje plány společnosti ředitel Milan Tomášek. Tvrdí, že životní prostředí topení plasty nepocítí jako újmu. Author: Jurková Marcela Source: Mladá fronta Dnes