zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Výroba průmyslových kompostů - jedna z cest jak udržet a postupně zvyšovat půdní úrodnost v ČR

21.09.2000
Odpady
Výroba průmyslových kompostů - jedna z cest jak udržet a postupně zvyšovat půdní úrodnost v ČR
Ještě v roce 1989 činila výroba průmyslových kompostů cca 4 mil. Tun
Jedním ze základních pilířů půdní úrodnosti je pravidelný přísun organických látek do půdy, které musí stabilizovat obsah humusu v půdě, umožňovat rozvoj půdní mikroflóry i půdního edafonu. V podmínkách ČR se roční potřeba nehumifikovaných organických látek (OL) pohybuje v rozmezí 3,5 - 4,0 t . ha-1. Z této hodnoty je třeba v průměru ročně dodat 1,5 - 2,0 t ve formě organických hnojiv. V současné době je v ČR aplikováno ve stájových hnojivech odhadem pouze 0,6 - 0,7 t OL v průměru na 1 ha orné půdy. Uvedený deficit je však v posledních letech řešen s ohledem na pokles stavu hospodářských zvířat stále více náhradními zdroji (sláma, chrást, zelené hnojení, atd.) než stájovými hnojivy. Bilance OL tak sice může být zachována, ale za cenu negativního ovlivnění biologické činnosti půd a jejich živinného režimu. Tab.1 Průměrný přívod živin v exkrementech hospodářských zvířat po odpočtu ztrát dusíku (35 % za ČR i EU) a spotřeba minerálních hnojiv (1991- 1995) v kg na 1 ha z.p. za rok Země N P2O5 K2O celkem stájová minerální stájová minerální stájová minerální stájová minerální ČR 33,6 49,4 21,1 11,9 36,4 10,3 91,1 71,6 Belgie/Lux 120,7 114,5 98,7 36,4 186,0 67,5 405,3 218,4 Dánsko 71,1 121,1 64,8 21,8 101,1 40,4 237,0 183,3 Holandsko 175,3 204,8 146,3 36,5 265,3 43,5 586,8 284,8 Německo 45,4 99,1 33,7 26,3 70,4 38,9 149,5 164,3 Rakousko 34,6 35,9 25,1 17,5 54,3 21,4 114,0 74,9 V.Británie 32,7 79,3 22,9 23,4 57,7 27,8 113,4 130,4 EU 15 30,0 65,3 23,1 25,7 49,9 29,0 103,0 120,0 Uvedené údaje dokumentují, že přívod živin v exkrementech hospodářských zvířat činil u nás oproti státům EU v průměru 90%, se snížením na 70 % v následujícím období 1996 - 98. Mezi ČR a státy s intenzivní zemědělskou výrobou jsou však propastné rozdíly (Německo, Dánsko, Belgie, Holandsko), dané vysokými stavy hospodářských zvířat. Částečně je to způsobeno i tím, že koeficienty obsahu fosforu a draslíku v exkrementech hospodářských zvířat použité pro výpočet za ČR jsou o 20 % nižší než v zemích EU, což odráží skutečný stav v naší praxi (nižší obsahy P a K v krmivu i ve stájových hnojivech). V bilanci za ČR byl navíc použit odpočet na ztráty P a K ve stájích a při skladování ve výši 5 %, resp. 15 %, zohledňující zejména ztráty v močůvce, ale i z nevhodně skladovaného hnoje. Na druhou stranu však v bilanci N za ČR, na rozdíl od EU, nejsou v odpočtu (35 %) kalkulovány ztráty N při aplikaci stájových hnojiv. Vyšší ztráty N při skladování souvisí s vyšším zastoupením hnoje v ČR. Jak jsem uvedl výše, ČR má v posledních letech výrazný deficit OL. Jak tuto situaci řešit! Jednou z možností je kompostování. Ještě v roce 1989 činila výroba průmyslových kompostů cca 4 mil. tun. V současné době představují stávající kompostárny roční kapacitu výroby kompostů maximálně 480.000 t. Podle propočtů Ing. Váni, pracovníka VÚRV Praha - Ruzyně by bylo nutné zajistit nové kompostárny pro 320.000 t roční výroby kompostů a dále využít stávající nevyužití kompostárny o kapacitě 300.000 tun. Je dostatek vhodných odpadů pro kompostování? Jednou z možností likvidace kalů z ČOV je jejich kompostování. Současná roční produkce kalů z ČOV je 250.000 tun sušiny (Růžek, Kusá 1998). Zhruba polovinu lze využít v zemědělství. Dle mého názoru je způsob kompostování kalů z ČOV nejracionálnější, nejšetrnější k životnímu prostředí a plně vyhovuje hygienickým normám. Podle propočtu pracovníků VÚRV k výrobě nezávadné produkce kompostu je třeba v surovinové skladbě na jeden díl sušiny kalů přidat 3,4 dílů sušiny odpadů nekontaminovaných zinkem. K předpokládanému množství 125.000 tun sušiny kalu musíme mít k dispozici 425.000 tun sušiny dalších vhodných odpadů s perspektivou výroby 1.100.000 tun vyzrálého kompostu. Je třeba připomenout, že na základě programů odpadového hospodářství představuje zemědělský bioodpad 44 mil. tun roční produkce. Odpady z odkornění dřeva, dřevařského a papírenského průmyslu představují více než 0,8 mil. tun, bioodpad z potravinářského průmyslu 0,4 mil. tun. K dispozici jsou též vhodné uhelné odpady, orniční skrývky, odpady z údržby veřejné zeleně a bioodpad z údržby dotačně zatravněné orné půdy. Je pravda, že v některých okresech bude nedostatek lignocelulózových odpadů a např. kompostování kalů bude možné provádět jen s řezanou slámou, podestýlkami drůbeže a dřevní štěpkou z průřezu dřevin. Budoucím vhodným bioodpadem bude separovaný bioodpad z tuhých domovních odpadů. Je tedy možné konstatovat, že bude možné získat potřebné množství odpadů potřebné ke kompostování poloviční produkce kalů z ČOV. Miloslav Mezuliáník Zkráceno R.J. Zdroj:
Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí