zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Metodika k vyhodnocování vlivů zneškodňování odpadů - díl 3.

13.10.2000
Odpady
Metodika k vyhodnocování vlivů zneškodňování odpadů - díl 3.
III. ?SCOPING? PROCES Poznámka: Protože v ČR dosud není ustálen český termín pro ?scoping?, je používán anglický termín. Účelem ?scoping? procesu je identifikace nejzávažnějších (rozhodujících) problémů souvisejících s posuzováním vlivů na životní prostředí, na které je třeba zaměřit zvýšenou pozornost při přípravě dokumentace o hodnocení vlivů na životní prostředí. ?Scoping? je třeba chápat jako proces, který může probíhat na dvou úrovních. 1) Formalizovaný (administrativní) ?scoping? proces, který probíhá pouze na základě příslušných ustanovení právního předpisu, je prováděn příslušným orgánem státní správy pro posuzování vlivů na životní prostředí. Jeho výsledkem je zpravidla zadání pro zpracování dokumentace o hodnocení vlivů na životní prostředí. 2) Neformalizovaný (pracovní) ?scoping? proces, který probíhá vždy (resp. měl by probíhat vždy) v rámci přípravy podkladů pro zpracování dokumentace o hodnocení vlivů na životní prostředí, je prováděn zpracovatelem dokumentace a jeho týmem. Výsledkem jsou příslušné podklady pro zpracování dokumentace o hodnocení vlivů na životní prostředí, resp. v konečném důsledku zpracovaná dokumentace o hodnocení vlivů na životní prostředí, která obsahuje i další náležitosti stanovené příslušným právním předpisem. Kroky formalizovaného ?scoping? procesu V případě formalizovaného ?scoping? procesu, jehož časový průběh je stanoven právním předpisem, lze hovořit o určitých krocích, které jsou rovněž zpravidla určeny příslušným právním předpisem. Je zřejmé, že některé kroky ?scoping? procesu se překrývají (jsou společné) s kroky ?screening? procesu. 1. Kontrola oznámení záměru z hlediska formálních náležitostí: - v případě formálních nedostatků je oznámení vráceno oznamovateli k dopracování. 2. Zaslání oznámení záměru k vyjádření dotčeným orgánům státní správy a dotčeným obcím, které oznámení záměru zveřejní k vyjádření právnických a fyzických osob (veřejnosti). 3. Analýza obdržených vyjádření, popřípadě výsledků veřejného setkání zainteresovaných stran. 4. Formulace zadání pro zpracování dokumentace o hodnocení vlivů na životní prostředí, tj. stanovení rozhodujících problémů souvisejících s posuzovaným záměrem. Kroky neformalizovaného ?scoping? procesu V případě neformalizovaného ?scoping? procesu jde o kontinuální proces probíhající po celou dobu prací na přípravě podkladů pro zpracování dokumentace o hodnocení vlivů na životní prostředí. Je zřejmé, že na základě postupujících prací může docházet vlivem nových zjištění i k přehodnocování původně stanovených priorit. Kroky neformalizovaného ?scoping? procesu jsou zároveň nedílnou součástí prací na přípravě podkladů pro zpracování dokumentace o hodnocení vlivů na životní prostředí. Z hlediska zpracovatele dokumentace se jedná zejména o vyhodnocování vlivů na životní prostředí, které probíhá ve třech krocích: 1. předběžná identifikace vlivů na životní prostředí, 2. předběžný odhad velikosti vlivů na životní prostředí, 3. předběžný odhad významnosti vlivů na životní prostředí. V obou uvedených případech (tj. u formalizovaného i neformalizovaného ?scoping? procesu) je žádoucí, aby do ?scoping? procesu byly zapojeny všechny zainteresované strany, tj. zejména dotčené orgány státní správy, dotčené obce, veřejnost, odborné a zájmové organizace. Jde nejen o získání informací souvisejících s posuzováním vlivů na životní prostředí, ale i o identifikaci zájmů jednotlivých stran. V řadě případů (podle povahy věci) lze doporučit i veřejná setkání zainteresovaných stran. V rámci ?scoping? procesu se může řešit celý komplex otázek souvisejících s přípravou dokumentace o hodnocení vlivů na životní prostředí, a to zejména: a) předběžná identifikace rozhodujících vlivů na životní prostředí, b) stanovení dotčeného území, c) návrh vhodných metod pro vyhodnocení vlivů na životní prostředí, d) zvažování variantních řešení, e) stanovení okruhu zainteresovaných stran a metod komunikace, f) zadání nezbytných studií, měření, průzkumů ap., g) orientace na zásadní informační zdroje stavu jednotlivých složek životního prostředí, h) stanovení zásadních kritérií při vyhodnocování vlivů na životní prostředí, i) návrhy k eliminaci, popřípadě zmírnění nepříznivých vlivů na životní prostředí, j) speciální požadavky na dokumentaci o hodnocení vlivů na životní prostředí. Vlastní ?scoping? je prováděn především na základě tří ?ba-líků? informací: - informace o záměru, - informace o území, - informace zainteresovaných stran (včetně vlastních informací nositele ?scoping? procesu), a to v posloupnosti - identifikace vlivů - odhad velikosti vlivů - odhad významnosti vlivů. Jde o interaktivní proces postupného zpřesňování rozsahu posuzování, který vede v konečném důsledku ke komplexní specifikaci vlivů na životní prostředí. Zdroj: Časopis EIA 03/2000, Převzato z Elektronické knihovny MŽP
Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
INISOFT s.r.o.
27
7. 2017
27.7.2017 - Seminář, školení
Olomouc, ibis Olomouc Centre
ASIO, spol.s r.o.
28
7. 2017
28.7.2017 - Ostatní akce
od 09:30 do cca 11:00, na YouTube
7
8. 2017
7-11.8.2017 - Tábor, výlet, pobytová akce
Zahrada lesní MŠ Šárynka, Praha 6
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí