Rady spotřebitelům 13 - Ohleduplný spotřebitel

II. část - Ohleduplný spotřebitel Úvod Teorie, že stav světa do značné míry mění obyčejní lidé svým výběrem v obchodech, se objevila v šedesátých letech. Příklad DDT, které nepozorovaně zamořilo doslova celou Zemi, tehdy ukázal, že musíme být opatrní. Globální změny životního prostředí totiž registrujeme až ve chvíli, kdy narostou do gigantických rozměrů. Začátkem sedmdesátých let si žádná žena neuměla představit, že používáním deodorantu a laku na vlasy podporuje rychlý rozklad ozónové vrstvy, která nás chrání před rakovinotvorným UV-zářením. Ani dnes ještě nevíme, zda se hrozící katastrofu podařilo odvrátit, protože freony stoupají do stratosféry zhruba patnáct let a v některých chudších zemích se stále používají. Stav životního prostředí ve východní Evropě ukazuje neúnosně vysoké náklady ekonomické transformace, která "zapomněla" dát stejnou váhu ochraně přírody. Přitom ekologické technologie neznamenají vždy snížení životní úrovně - někdy je tomu dokonce naopak. Průměrná západoevropská rodina například spotřebuje dva tisíce litrů nafty ročně na ohřev vody. Instalace solárních kolektorů, dobrá izolace boileru a rozvodů vody umožní získat teplou vodu zcela bez čerpání neobnovitelných zdrojů, úsporná sprchová hlavice spoustu této vody ušetří. A tak dále. Je-li skupina "zelených" spotřebitelů dostatečně početná, dokáže si vynutit i zásadní změny. Právě tlak zákazníků přivedl do obchodů spreje s mechanickými rozprašovači, bezfosfátové saponáty a kosmetiku netestovanou na zvířatech. Námitka, že při dnešním rychlém způsobu života člověk nemůže usměrňovat nákupy tímto způsobem, neobstojí. Je známo, že velká část populace má promyšlené techniky nákupu, které sledují haléřové úspory u velmi různorodého zboží. Zatímco změny výběru zboží jsou celkem bezbolestné, do zásadní přestavby spotřebitelských vzorců se chce málokomu. Pro většinu lidí není problémem třídit domácí odpad, používat recyklovaný toaletní papír a svítit úspornými zářivkami. Když jim ale řeknete, že by se měli přestěhovat do menšího obydlí, vzdát se druhého automobilu a jíst méně masa, zřejmě to odmítnou. Nedělejme si tedy iluze. Orientací na ekologicky šetrné výrobky můžeme vyřešit hodně problémů, ale bez zastavení populační exploze a snížení materiálních nároků nás tato planeta zřejmě nebude schopna uživit. Opravdu "zelený" spotřebitel by se měl nejdříve zamyslet, zda vůbec potřebuje nový výrobek, a až poté srovnávat ekologické parametry jednotlivých typů. .... při nakupování Hledisko 1: Obaly Po návratu ze supermarketu možná zjistíte, že ze tří tašek zboží by na samotné výrobky stačila jediná a zbylé dvě zaplní obaly. Mezinárodně se používají tři značky: pro opakovaně použitelný obal, recyklovatelný obal a pro obal vyrobený z recyklovaného odpadu. Tyto symboly jsou však často matoucí. Například "grüne punkt" na dovezených výrobcích u nás nemá žádný význam - systém recyklace obalů, placený výrobci, zde na rozdíl od Německa není zaveden. Ve skutečnosti u nás najde upotřebení pouhý zlomek hmoty odpadu, valná většina skončí na skládkách a ve spalovnách. O ekologické únosnosti obalů více než ze značek zjistíme pohledem. Přijatelná je celofánová fólie s jednobarevnými nápisy, která namísto zavádějících fotografií umožňuje vidět výrobek. Nejméně ekologické jsou několikanásobné obaly - například bonboniéra, která se skládá s papírové krabice, dvou plastových fólií, zásobníku na bonbóny, obalů jednotlivých z nich, a je navíc potištěna barevnými obrázky. * v zásadě platí, že čím větší balení, tím méně obalu, některé výrobky je vůbec zbytečné kupovat balené (zelenina, chléb). Na pečivo si můžeme nosit vlastní sáček. * v některých drogeriích a konzumech stáčejí čistící prostředky, šampóny, limonády nebo víno do přinesených nádob. * U nápojů jsou nejvýhodnější vratné skleněné lahve, pak vratné plastové. Nejhorší jsou nevratné lahve z PVC, hliníkové plechovky , nevratné skleněné a nakonec PET lahve nevratné. Při výrobě jedné plechovky se spotřebuje tolik ropy, která tuto plechovku z poloviny naplní. Velmi problematické jsou i kombinované obaly (povoskovaný papír, papír s plastovou nebo hliníkovou fólií) a tetrapakové krabice, složené ze šesti vrstev (2 vrstvy plastu, hliník, papír, plast). Jejich recyklace je drahá a obtížná a z těchto důvodů prakticky neprováděná (některé firmy je lisují a používají na izolaci, ale to je tak jediné rozumné využití a ekonomické řešení). * Pro balení jogurtů jsou nejlepší sklenice, které jsou však v obchodech k vidění zřídka. Při výběru plastového kelímku je lepší dát přednost polyethylenu (PE) nebo polypropylenu (PP) před polystyrenem (PS). (Tyto značky musí být na obalech podle zákona uvedeny.) Prázdné sklenice i kelímky můžeme použít na zavařování, předpěstování sazenic apod. Hledisko 2: Energie a suroviny * Dejte přednost výrobkům ze dřeva, kovu, přírodních tkanin a skla před dřevotřískou a plasty. * Vždy se vyplatí kvalitnější výrobek před věcí na jedno použití nebo vyrobenou nekvalitně. * z hlediska energie není stejné, zda utratíme sto tisíc za auto nebo za počítač. * Řadu skvělých a levných věcí objevíte v bazarech, vetešnictvích a second-handech. * Není únosné, aby každý vlastnil všechny přístroje. Ty, které používáme méně často, si můžeme půjčit v půjčovnách nebo od přátel. * Věci, které nepotřebujeme, nemusíme hned vyhodit. Oblečení rád přijme třeba Český červený kříž nebo charita, hračky a knížky můžeme nabídnout např. dětskému domovu nebo nemocnici (pro infekční oddělení nebo pacienty, kteří zůstávají dlouho v nemocnici), ostatní věci lze prodat v bazaru. * Je vhodné vybírat kvalitní elektrospotřebiče, které vydrží dlouho funkční. V ČR se postupně zavádí značení, které udává spotřebu energie, tepelné ztráty a zařazení výrobku do jedné ze šesti kategorií podle celkové úspornosti. Hledisko 3: Chemie Je zvláštní, jak ochotně ze sebe děláme civilizační narkomany. Jen zkuste shromáždit všechny barvy, léky, čistící přípravky, linoleum, mořené dřevo a dřevotřískové desky ze svého bytu! Chemikálie z těchto výrobků se pomalu uvolňují do našeho prostoru. * Používejte výrobky, které neobsahují těžkou chemii - např. prací prášky bez fosfátů, čistící prostředky na bázi mýdla, vodou ředitelné barvy, spreje s mechanickým rozprašovačem. Nádobí se dá bezpečně umýt ve vodě s octem nebo mýdlovém čistícím přípravku. K dostání jsou i přírodní šampóny. * Odmítněte baterie na jedno použití. * Nebezpečný je azbest a všechny výrobky, které obsahují chlór. Při jejich likvidaci nebo požáru se uvolňují silně toxické sloučeniny (linoleum, plastová okna, některé láhve a obaly potravin). * Rozhodně nepalte plasty. Spalováním PVC vznikají chlorové sloučeniny (např. dioxiny), polystyren uvolňuje styreny, které jsou ve stejné skupině nebezpečnosti jako dioxiny (jsou rakovinotvorné), polyethylenftalát (PET lahve) uvolňují zase ftaláty. z polyethylenu (PE) a polypropylenu (PP) unikne malý podíl těžkých kovů. * Zkuste vyloučit chemii na své zahrádce, raději si připravte kompost z kuchyňského odpadu. Ke hnojivům, přípravkům proti plísním i škůdcům existují přírodní náhrady. * Není-li to nezbytně nutné, nekonzumujte chemické léky, poohlédněte se raději po bylinkách, homeopatikách apod. * Preferujte nebělený recyklovaný papír (šetří lesy, vodu i energii) nebo alespoň papír bělený kyslíkem. Obyčejný bílý papír je zpravidla bělený chlórem. Převzato z http://www.ecn.cz/spotrebitel/