zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Bioplynové stanice Firmy BIOGAS TECHNOLOGY

02.11.2000
Odpady
Bioplynové stanice Firmy BIOGAS TECHNOLOGY
U nás se v současné době spoléháme na získání finančních prostředků z podpůrných programů EU, kterých na tento účel mnoho není.
Předmětem tohoto příspěvku je seznámit odbornou veřejnost s realizací bioplynových stanic, kde obnovitelným zdrojem energie jsou převážně zemědělské organické odpady - kejdy, doplňované organickými odpady potravinářských výrob. Anaerobní zpracování kalů s vývinem bioplynu a jeho následné vyžití v kogeneračních jednotkách s výrobou elektrické energie a tepla je proces rozšířený zejména u komunálních čistíren odpadních vod s více než 20 tisíci ekvivalentních obyvatel. Zde se však jedná o doprovodný proces při stabilizaci kalů a vyrobená energie kryje spotřebu ČOV pouze z části. Kdežto u bioplynových stanic je celá technologie přísně podřízena ekonomickému efektu a rentabilitě vložených finančních prostředků. Vyšší produkce bioplynu je zde dosahováno zejména vyšším obsahem organické sušiny ve vstupním substrátu, vyššími teplotami mezofilního procesu. (až 42°C) častým využitím termofilních procesů (55°C) a dokonalejším mícháním fermentorů. Potřebný efekt přinese potom využití každého kW vyrobené energie, jak elektrické, tak tepelné a také využití fermentovaného kalu k hnojivovým účelům buď přímo nebo k přípravě kompostu. Přehled realizovaných zařízení 1. Linka anaerobní fermentace LAF ŠEBETOV Unikátní technologie poplatná své době (státní úkol roku 1986) zpracovávající 170 m3 kejdy denně od 20 tisíc prasat: Výstupy: Bioplyn - výroba el. energie, ohřev vody Tekuté hnojivo dusičnan amonný Tuhé hnojivo odvodněné, anaerobně stabilizované Vyčištěná voda na parametry umožňující vypouštění do vodoteče Příklad kdy ekologické hledisko převládlo nad ekonomickým a vysoké provozní náklady pro biologické vyčištění odpadní vody nemohly být nikdy pokryty efektem linky. Zařízení bylo uvedeno do provozu v roce 1992 s náklady na výstavbu asi 74 mil. Kč. 2. Státní statek SMIŘICE Nepodařená privatizace neumožnila linku pro zpracování 200 m3 vepřové kejdy dokončit. 3. Bioplynová stanice TRHOVÝ ŠTĚPÁNOV Zařízení bylo postaveno a uvedeno do provozu v roce 1994. Zde se jedná o typickou bioplynovou stanici "dánského typu" zpracovávající 30 m3 směsné kejdy za den. tato stanice je provozována firmou Rabbit v areálu farmy zemědělského družstva. Díky progresivnímu přístupu provozovatele je dosahováno velmi slušného efektu a uvažuje se o stavbě dalšího fermentoru. Stávající fermentor o objemu 700 m3 pracuje při teplotě 42°C a produkuje asi 1100 m3 bioplynu za den. Dvě kogenerační jednotky o výkonu 2x120 kW el..energie pracují střídavě a pouze přes den. Celkem vyrobí asi 1600 kW el. energie za den. Přes noc je vyrobený bioplyn akumulován v plynojemu o objemu 500 m3. Vyrobená elektrická energie je dodávána farmě. Jedna kogenerační jednotka je automaticky zapínána v době špiček odběru el. energie. Odpadní teplo ve formě teplé vody 90°C z kogenerace kryje nejen technologickou potřebu ohřevu fermentoru, ale je akumulováno v zásobníku teplé vody ze kterého je vytápěn pavilon kuřat. Dále je vyrobená energie využívána k sušení králičích kůží a k provozování sušárny dříví. Vyfermentovaná stabilizovaná kejda je skladována ve dvou nádržích o celkovém objemu 3000 m3 odkud je dle potřeby aplikována na přilehlé zemědělské pozemky. 4. Bioplynová stanice PUTBUS na Rujáně Tato stanice byla vyprojektována dánskou firmou Bioplan, která byla současně i generálním dodavatelem. My jsme zajišťovali pro Bioplan kompletní ocelové fermentory, hygienizační nádrže, zásobník vody a veškerou potrubní technologii. Stanice byla uvedena do provozu v květnu 1997 a zpracovává 320 t organického odpadu za den (směsná kejda, kaly z ČOV, odpady z hotelů, ze zpracovny brambor a zpracovny ryb). Výstavbě stanice předcházelo založení akciové společnosti, která sdružuje 11 subjektů, většinou producentů organických odpadů. Stát poskytnul finanční dotaci ve výši 20% rozpočtu, výhodný úvěr a garanci odběru vyrobené elektrické energie a tepla za předem stanovené ceny. Popis technologického procesu: Příjem surových odpadů i výdaj stabilizovaných kalů je situován do uzavřeně haly s odsáváním pachů a výfukových plynů automobilů. Jedná se o tříprostorovou kruhovou nádrž s homogenizací ponornými míchadly. Substrát prochází maceračním zařízení a je čerpán přes výměník do reaktorů. Každý ze dvou reaktorů má objem 2100 m3 a je míchán pomaluběžným dvouetážovým míchadlem. Teplota fermentace je 55°C. Poté je vyhnilý kal dopravován přes hygienizační nádrže a výměníky do skladovacích nádrží. Vzniklý bioplyn je biologicky odsiřován v koloně se sypanou náplní a odváděn do kogeneračního centra s motorgenerátory Jenbacher 2 x 400 kW eletrického výkonu. Odpadním teplem motorů je ohřívána voda na 90°C a přiváděna do zásobníku o kapacitě 80 m3. Odtud je dopravována 2 km dlouhým horkovodem do městečka Putbus, kde je rozváděna do obytných domů. Ochrana okolí proti nežádoucím pachům je zabezpečena výkonným biofiltrem, do kterého jsou svedeny odplyny ze všech prostor s výskytem pachů. Všechny nádrže včetně skladovacích jsou zastřešeny. 5. Bioplynová stanice GROSSVOIGTSBERG Tuto stanici vyprojektovala rakouská firma ENTEC. Naší dodávkou byl speciální samomíchací fermentor BIMA 2500 m3 (patent ENTEC) poprvé v ocelovém provedení, instalace membránového plynojemu na betonové skladovací nádrži a montáž kompletní technologie. Stanice zpracovává 90 t čisté hovězí kejdy za den. Do provozu byla uvedena v roce 1998. Čistý roční výnos stanice v roce 1999 byl 180.000,- DEM (asi 3,2 mil Kč). Vyrobená el. energie je dodávána do sítě za garantovanou cenu 0,20 DEM za 1 kW. Farma nakupuje pro svoji spotřebu 1 kW za 0,14 DEM. PŘÍPRAVA NOVÝCH BIOPLYNOVÝCH STANIC 1. Vepaspol PASEKA - 12 000 prasat, 80 m3 kejdy za den Zpracován investiční záměr s předpokládanou návazností 7-8 roků. Realizace v místě stávající nefunkční aktivační čistírny kejdy, s využitím stávajících nádrží. Využití bioplynu kromě ohřevu fermentorů: - zimní měsíce: Teplovodní kotel VVP 250 Kogenerační jednotka MT 100 - letní měsíce Kogenerační jednotka Sušárna obilí 8 t/hod. Sušárna dřeva 2. Pivovar NOVÁ PAKA Vstupní surovina: Sladové mláto, mladinové kaly po naředění asi 11 m3 za den Využití smaltované nádrže průměru 6m pro konstrukci kombinovaného fermentoru s plynojemem. 3. Zpracovna řepkového oleje DOLANY Vstupní surovina: Odpadní glycerinová fáze Technologická odpadní voda Odpad ze zpracovny ovoce a zeleniny Hovězí hnůj 4. Farma HRADEC NAD MORAVICÍ Investiční záměr zpracován VÚRV, Ing. Váňou Vstupní surovina: Slamnatý hovězí hnůj Kejda prasat Odpady z velkochovů Zelená hmota, zelená siláž Odpady z tukového průmyslu Zde je předložen velmi zajímavý nápad s využitím 3 ks stávajících nepoužívaných silážních věží pro konstrukci fermentorů a plynojemu. ZÁVĚR O budoucnosti bioplynových stanic v České republice není pochyb. Že se jedná o perspektivní zdroj alternativní energie, dokazuje současná výstavba i příprava realizace většího počtu bioplynových stanic v sousedním Německu. U nás se v současné době spoléháme na získání finančních prostředků z podpůrných programů EU, kterých na tento účel mnoho není. Jan Kozák Zdroj:
Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
INISOFT s.r.o.
27
7. 2017
27.7.2017 - Seminář, školení
Olomouc, ibis Olomouc Centre
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí