zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Zelený bod už může používat 131 firem

13.12.2000
Odpady
Zelený bod už může používat 131 firem
V žádném případě značka neříká nic o ekologičnosti toho kterého výrobku
PRAHA (EkoList) - Značku "Zelený bod" může v ČR na svých výrobcích používat 131 firem. Ty jsou totiž členy systému sběru obalových odpadů Eko-Kom. Ten provozuje stejnojmenná akciová společnost od dubna loňského roku. Letos v září získala od mezinárodní asociace Pro Europe právo používat pro výrobky svých členů značku "Zelený bod". Značka "Zelený bod" není ekoznačkou. Říká jen, že výrobce se zapojil do systému, který pomáhá obcím zaplatit systém sběru tříděného odpadu. "V žádném případě značka neříká nic o ekologičnosti toho kterého výrobku," zdůraznil ředitel společnosti Eko-Kom Zbyněk Kozel. Značka tedy nehovoří o ekologické přijatelnosti či nenáročnosti výrobku. Jediným smyslem značky "Zelený bod" je informace, že výrobce zaplatil za obal výrobku jistý poplatek do systému Eko-Kom. Z těchto poplatků pak systém platí obcím, které se do něj zapojí, jakousi dotaci za každou tunu separovaného odpadu, který by měl být předán k recyklaci. "Zatím nemáme vypracovaný účinný systém kontroly, zda obce opravdu odpad nechávají recyklovat, či nikoli," přiznává Kozel na dotaz EkoListu. Podle něj jsou ale v současné době v ČR vytříděné obaly žádanou surovinou, která má "pozitivní tržní hodnotu" - s výjimkou směsných plastů. Za tunu sebraných vytříděných plastů přitom obec získá nejvíce - zhruba 2 800 korun. Systém Eko-Komu tak zapojeným obcím pomáhá snižovat ekonomickou ztrátu, která vzniká při sběru, svozu a dotřiďování separovaného odpadu. "Dosud platí, že ekonomicky nejefektivnější je odpad netřídit a vozit všechen na skládky. Nám se ale podařilo snížit ztrátu obcí ze 46 procent téměř na polovinu," argumentuje Kozel a dodává, že do konce roku 2001 by se měl systém Eko-Komu stát ekonomicky vyváženým, tzn. že obce by na třídění odpadu neměly tratit. "Předpokladem je, že se do systému zapojí mnohem více výrobců a dovozců, ale i obcí," dodává Kozel s tím, že v ČR je nyní odhadem na 4 000 firem, které jsou výrobci či dovozci obalů. Do systému Eko-Kom je dosud zapojeno 131 firem, které vyrábějí 32 procent všech spotřebitelských obalů v ČR. Služby systému využívá 2000 obcí, v nichž žije 5 137 000 obyvatel (49 procent obyvatel republiky). V obcích zapojených do systému Eko-Kom se v současnosti třídí 9 procent vyprodukovaných plastových obalů (podle Zbyňka Kozla však většinu tvoří PET lahve, jichž se třídí dokonce 30 až 40 procent), 66 procent skla, 38 procent papíru, 19 procent kovů a pouze jedno procento ostatních odpadů (zejména kombinovaných obalů jako jsou nápojové krabice). Společnost Eko-Kom založily v dubnu 1999 firmy, tvořící České průmyslové sdružení pro obaly a životního prostředí (ČPSOŽP). Měla realizovat dobrovolnou dohodu s ministerstvem životního prostředí o realizaci evropské směrnice o obalech. "Jsem velmi vděčný panu Kozlovi osobně za to, co průmysl v této oblasti dobrovolně dokázal," libuje si ministr životního prostředí Miloš Kužvart (ČSSD). Eko-Kom se totiž svým systémem snaží naplnit již v současnosti požadavky vládního nařízení o zpětném odběru a využití obalových odpadů, které vychází vstříc zmiňované Směrnici ES 94/62/ES o obalech a obalových odpadech. Vládní nařízení začne ale platit až od února 2002. Organizace Pro Europe, která udělila Eko-Komu právo užívat registrovanou značku "Zelený bod", zastřešuje podobně fungující systémy sběru tříděného odpadu v celé Evropě. Prvním byl Duales Systém Deutschland se svým "Der Grüne Punkt" v roce 1990. O čtyři roky později pak stejný symbol začal používat i francouzský systém Eco Emballages. V roce 1996 vznikla Pro Europe a dnes se značka "Zelený bod" používá ve všech členských státech EU s několika výjimkami - Řeckem (kde dosud nefunguje žádný podobný systém), Nizozemskem, Švédskem, Finskem a Dánskem (kde funguje systém sběru tříděného odpadu výhradně v režii obcí) a Velkou Británií a Itálií (kde se aktuálně systémy "Zeleného bodu" připravují). Mimo EU se používá "Zelený bod" u nás a v Norsku. Jakub Kašpar Zdroj: www.ekolist.cz
Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí