Plánovaná laboratoř je nutná k tomu, aby odborníci prozkoumali vlastnosti hornin, v
nichž bude vyhlouben prostor pro konečné uložení vysoce radioaktivního odpadu.
Z bývalé šachty se může stát laboratoř pro jaderný odpad
P ř í b r a m, P r a h a - Vláda letos definitivně rozhodne, zda se bývalá
uranová šachta číslo šestnáct v obci Háje u Příbrami přemění na laboratoř
pro výzkum konečného uložiště radioaktivních odpadů - hlavně vyhořelého
paliva z jaderných elektráren. Stane se tak při projednávání Koncepce
nakládání s radioaktivními odpady. Přestože dosavadní studie vyhodnotily
příbramskou šachtu jako vhodnou pro umístění laboratoře, především
zahraniční poznatky v její prospěch příliš nehovoří. "Mezinárodní
zkušenosti se spíše kloní k tomu, aby takové laboratoře vznikaly v lokalitě
umístění hlavního uložiště radioaktivního odpadu. Na Příbramsku se s ním
však nepočítá," řekla Dagmar Plachá, tisková mluvčí ministerstva průmyslu a
obchodu. Dodala, že konečné rozhodnutí je v rukou vlády. Plánovaná
laboratoř je nutná k tomu, aby odborníci prozkoumali vlastnosti hornin, v
nichž bude vyhlouben prostor pro konečné uložení vysoce radioaktivního
odpadu. Buduje se asi s pětadvacetiletým předstihem před vytvořením
hlavního úložiště. V případě České republiky to má být někdy kolem roku
2015 až 2025. S odpadem se však v laboratoři pracovat nebude. "Laboratoř
musí být umístěna ve stejné hornině jako budoucí úložiště, ale na jiném
místě, aby horninový masiv v úložišti nenarušila," uvedl již dříve Jaroslav
Vandas, ředitel příbramské Správy uranových ložisek státního podniku Diamo,
která by ji vybudovala. Výstavba laboratoře a její budoucí provoz by
zaměstnaly asi na pětadvacet let kolem šedesáti lidí. V západních zemích je
navíc obvyklé, že informační centra takových zařízení navštěvují každoročně
statisíce turistů. Příbramská šachta číslo šestnáct je svou hloubkou 1838
metrů nejhlubším podzemním dílem ve střední Evropě. V první polovině 90.
let byl v hloubce asi 1000 metrů vybudován unikátní podzemní kavernový
zásobník plynu s celkovou délkou chodeb kolem padesáti kilometrů. Laboratoř
by měla vzniknout v hloubce pět set metrů. "Tlačí nás čas, protože šachta
se postupně zaplňuje vodou, a pokud v příštím roce nevybudujeme betonové
zátky v jejích chodbách, následující rok bude celá zatopená," upozornil
ředitel Vandas. Odhadl, že práci při záchraně staré šachty by mohlo dostat
přes padesát lidí. "Ano, počítáme s tím, že se šachta uvede do takového
stavu, aby se v ní případně mohla v budoucnu obnovit činnost," reagovala
tisková mluvčí ministerstva Dagmar Plachá. Vybudování betonových zátek by
mělo stát kolem čtyř milionů korun. Při rozhodování o podzemní laboratoři
pro výzkum konečného úložiště radioaktivního odpadu však bude mít vláda
letos na stole více variant řešení. Místo v příbramské šachtě se může
stavět také někde jinde na zelené louce. Tato možnost by však byla o tři
sta milionů korun dražší a přišla by zhruba na miliardu. "Další variantou
je provádět experiment v zahraničních podzemních laboratořích, například ve
švýcarském Grimselu nebo ve švédském Aspö," doplnila Dagmar Plachá.
Author: Hulínský Milan
Source: Mladá fronta Dnes
Sdílet článek na sociálních sítích