Příprava obcí pro zpracování plánů odpadového hospodářství

Úroveň řízení nakládání s komunálními odpady na území obcí je velmi rozdílná a jeho kvalita je dána objektivními i subjektivními faktory. Rozhodujícím objektivním faktorem je velikost obce (co do počtu obyvatel), která vytváří přirozené předpoklady a podmínky pro kvalifikovaný výkon řídicí činnosti. Předpoklady pro strategické řízení se vytváří především ve velkých městech, v menších městech a venkovských obcích se více projevuje operativní, taktická stránka řízení. Součástí činnosti každé obce je plánování, minimálně v rozsahu technického a finančního zajištění zákonem stanovených podmínek nakládání s komunálními odpady. Koncepční řešení a zpracování určitých strategických plánů v řadě obcí předcházelo přípravě obecně závazných vyhlášek, upravujících systém sběru, třídění, využívání a zneškodňování komunálních odpadů, případně systém nakládání se stavebním odpadem na území obce. S tím souvisí i různá strategická rozhodnutí obcí včetně výběru strategického partnera pro zabezpečení provozní činnosti nakládání s odpady. S ohledem na rozsah oblastí zajišťování potřeb územního rozvoje v obcích je výkon mnohých správních činností v oblasti nakládání s odpady zajišťován dodavatelsky. Subjekty oprávněné k nakládání s komunálními odpady získávají od obcí mandát k uzavírání smluv na odvoz odpadu, k vybírání úhrady za tuto službu, k vedení evidence plátců, ale i evidence produkce odpadů a způsobů nakládání s nimi, evidence obecního majetku spojeného s touto činností apod. Obec pak zajišťuje kontrolu dohodnutého předmětu plnění a dodržení smluvních podmínek. Účinnou kontrolou plnění dodavatelských smluv uzavřených mezi obcí a oprávněnou osobou na vlastní výkon sběru, svozu, třídění a zneškodňování komunálního odpadu je kontrola prováděná občany. Časté stížnosti na zajišťování svozu jsou pro obec signálem k provedení kontrol a případných změn ve smluvním zajištění dodávek prací. Nakládání s údaji v evidenci odpadů obcí je rozdílné a odvíjí se od rozsahu potřebných informací pro odborné řízení odpadového hospodářství, ale také ukazuje na úroveň kvality řízení. Některé obce objektivizují a doplňují povinně evidované údaje o další informace a vytváří ucelené informační soubory. Často však obce považují tyto informace pouze za podklad pro splnění ohlašovací povinnosti příslušnému okresnímu úřadu. Využití evidovaných údajů o komunálních odpadech v řídicí činnosti, je pak spíše záležitostí subjektů oprávněných k nakládání s těmito odpady. Důležitým strategickým rozhodnutím pro obec je výběr partnera pro vlastní zabezpečení činností nakládání s komunálním odpadem. Tato rozhodnutí se týkají především větších měst. Menší města a venkovské obce nemohou z ekonomických důvodů příliš taktizovat a přizpůsobí svůj postup působení firem v daném regionu. Řešením této situace, kterým se vydaly mnohé obce je sdružení obcí za účelem výkonu společných činností, zpočátku v podobě poradenského a odborného servisu, později tato spolupráce vyústí v založení společného podniku. Nakládání s komunálním odpadem bylo v ČR po dlouhou dobu výhradně záležitostí organizací a zařízení městského hospodářství. V současné době dochází k určité specializaci a integraci činností. Obecní podniky se soustřeďují převážně na sběr a svoz komunálních odpadů, rozšiřují svou činnost v separovaném sběru využitelných někdy i nebezpečných složek a dotřiďování těchto odpadů. Skládkování se stává záležitostí nových společností. Často jsou zakládány obchodní kapitálové společnosti (s.r.o., a.s.) jako smíšené společnosti, kde část 40-60% si ponechávají jako zakladatelé města a zbývající část kupují soukromé obchodní firmy s vlastní know-how v nakládání s odpady. Cílem tohoto postupu ze strany měst je získat kapitál, získat know-how, vytvořit strategii nakládání s komunálním odpadem, bezpečně nakládat s odpady. Nástroji uvedeného postupu jsou obchodní veřejné soutěže na výběr strategického partnera spolu s vyčleněním sektoru nakládání s odpady z obecních podniků veřejně prospěšných služeb. Definování jednotné optimální formy vztahu provozní firmy a obce je pravděpodobně neuskutečnitelné. Základními předpoklady racionálního řešení je posouzení vlastních zdrojů obce, konkurenční schopnosti prostředí a důsledná specifikace požadovaných prací a služeb. Hlavní rozdíly v zajišťování uvedených služeb prostřednictvím obecního a soukromého sektoru jsou spatřovány v následujících přednostech a nedostatcích: Výhody obecního sektoru kontinuita prováděných činností příznivost finančních požadavků přizpůsobivost požadavkům obce operativní zajištění mimořádných činností časová dostupnost managementu podniku Nevýhody obecního sektoru vyloučení potřeby průzkumu trhu obtížnost kontroly vynaložených nákladů obtížnost kontroly kvality nejasné vymezení odpovědnosti Výhody soukromého sektoru snížení jednotkových nákladů v důsledku konkurence přesnost ve specifikaci činností odpovědnost za provozní činnost a kvalitu možnost kontroly nákladů kulturnost chování firmy Nevýhody soukromého sektoru nebezpečí vytváření kartelu (dohody firem na ceně) likvidace malých a středních podniků přerušení dosavadní kontinuity prováděných činností časově a finančně náročná příprava smluvního zajištění a specifikace prací problém kontroly při změně podmínek činností finančně náročné zajištění mimořádných činností v období konjunkce ztrácí firmy zájem o obecní sektor Nakládání s komunálním odpadem na území ČR není regionálně usměrňováno a je plně v kompetenci obcí, které také nesou plnou odpovědnost za svá rozhodnutí. Volba způsobu nakládání s odpadem je převážně založena na tržních principech. Je závislá na rozmanitosti nabídek provozních firem a jejich ekonomické přijatelnosti, která je ve vztahu k zatíženosti obecních rozpočtů, s ohledem na šíři zajišťování veřejných služeb, často rozhodující. Obecně se vyznačuje fungující organizací svozu a skládkování odpadu. Podmínky pro takto zjednodušené nakládání s odpady vytváří kapacity skládek provozovaných i připravovaných, které jsou více než dostatečné a dávají možnost pro zneškodňování odpadů v dlouhodobém výhledu. Oddělený sběr využitelných druhů komunálního odpadu za účelem jejich recyklace, případně jiného využití je s rozdílnou účinností zaveden nejen ve větších centrech osídlení, ale jeho plošné zavedení je rozšířeno i ve venkovských oblastech. Problémem u všech materiálů získaných jakýmkoliv způsobem z komunálního odpadu je zajištění odbytu. Příčin je několik, konečný příjemce (např. papírna) zpracovává tyto materiály na tržních principech, tzn. bez jakéhokoliv zvýhodnění s ohledem na využívání druhotných surovin a úsporu primárních zdrojů. Akceptuje tak samozřejmě vždy výhodnější nabídku z hlediska množství, kvality a ceny a to jak z domácích zdrojů, tak i ze zahraničí. Volný dovoz materiálů získaných z komunálního odpadu umožněný právními předpisy je významnou konkurencí domácím zdrojům i z toho důvodu, že v zemi původu existují rozvinuté systémy finančně podporující jejich sběr, úpravu a využití. Je zřejmé, že bez státní intervence (dotace, zvýhodněné úvěry, daňové úlevy) a podpory výrobců a uživatelů obalů a některých výrobků není možné provozovat účinné systémy využívání odpadů. Oddělený sběr nebezpečných druhů komunálního odpadu je zaváděn postupně s platností nového zákona o odpadech od roku 1998. Podmínky pro sběr tohoto odpadu nejsou vyvážené. Vybavení sběrnými dvory postrádají některá větší centra osídlení, naopak i v malých obcích jsou zřízena stálá sběrná místa pro odkládání nebezpečného a objemného odpadu. Dostupnost mobilního sběru nebezpečného a objemného odpadu ve venkovských oblastech je provázena nedostatkem finančních prostředků v rozpočtu obcí. V případě výběru i malého poplatku od občanů je tato služba využívána minimálně. Zvyšující se nároky odpadové legislativy a s tím spojené požadavky náročnějšího technického vybavení území sebou přináší potřebu regionálního řízení odpadové politiky. V souladu s aproximací předpisů EU do právního řádu ČR je v současné době připravován nový zákon o odpadech a s ním změny všech prováděcích předpisů, které by měly spolu se zákonem vstoupit v platnost od roku 2002 . V souvislosti s připravovanými legislativními předpisy dojde ke změnám zákonem dosud stanovených podmínek i pro nakládání s komunálními odpady v ČR. Připravované změny se projeví v separaci využitelných a nebezpečných složek, v podmínkách svozu směsného komunálního odpadu, ale především ve využívání a odstraňování komunálních odpadů. Autorka: Ing. Zdenka Kotoulová Upravila: Ing. Jana Chmielová Zdroj: E-mailove noviny pro technický management, Verlag Dashofer