Černá skládka dál pobuřuje Beroun

Rozruch kolem staré skládky komunálního odpadu v obci Lištice u Berouna neustává. Její likvidace buď přijde město na velké peníze, anebo půjde znovu před soud. Podle rozhodnutí Nejvyššího soudu patří větší část pozemků, na nichž leží bývalá lištická skládka, Květoslavu Šebelovi, který kromě vydání pozemků požadoval od města i jejich urychlené vyklizení a rekultivaci. Město rozhodnutí soudu v otázce vydání pozemků nijak nezpochybňovalo, bránilo se však skládku vyklidit či rekultivovat. "Podle nás by bylo nespravedlivé, aby skládku, kam celé roky naváželo odpadky půl okresu, likvidovalo na své náklady jen město Beroun. V tom případě bychom očekávali pomoc od státu," uvedla před časem berounská místostarostka Lenka Šmídová (ČSSD). Starosta Jiří Besser (nezávislý) je ve svém postoji vůči celému problému kolem skládky Lištice daleko nekompromisnější. "O žádném problému nevím. Pan Šebela má zpátky své pozemky, problém pro město žádný neexistuje a co si se svými pozemky a s tím, co na nich leží, udělá, je jeho věc. Z městského rozpočtu nedostane ani korunu, protože v právu není. Může to jít znovu k soudu, ale pokud mu dá soud za pravdu, pak to nebude spravedlivé," netajil Právu své rozhořčení Besser. Berounští radní se před časem dohodli, že podají na postup soudů v kauze skládka Lištice stížnost k ministrovi spravedlnosti. "Ta věc leží u našich právníků, nejsme ještě rozhodnuti, zda ji odešleme. Není to přímo stížnost, ale spíše takové poplakání si," komentoval stanovisko rady Besser. Zástupci města se tedy již několik týdnů o celé situaci dohadují s majitelem pozemků a obě strany si přitom navzájem vyhrožují dalším soudním procesem. Poslední krok učinil Šebela na jednání berounského zastupitelstva, když předložil své poslední návrhy jak řešit vzniklou patovou situaci všem přítomným v písemné podobě. V dopise adresovaném členům zastupitelstva sděluje, že je ochoten ustoupit od požadavku skládku komunálního odpadu vyklidit a pozemky městu prodat za odhadní cenu. "Mám jedinou podmínku, a sice zaplacení odškodného ze strany města za neoprávněné užívání zmiňovaných pozemků ve výši sto miliónů korun. Chápu, že je to pro městský rozpočet vysoká zátěž, ale přistoupil bych na splátkový kalendář," řekl Šebela a dodal, že ještě v tomto roce požaduje uhrazení částky deseti miliónů korun. Hned také nabídl městu řešení, jak peníze na splácení jím požadované částky získat. "Nabízím městu k odprodeji takovou výměru z mých pozemků, aby na ní mohlo provést rekultivaci a dále ukládat zeminu a inertní materiál, což by pro město bylo ekonomicky výhodné," píše se dále v dokumentu. Starosta Besser se zatím odmítl k jeho nabídce vyjádřit s tím, že město odpoví také písemnou formou. Sdílnější byli mnozí zastupitelé, kteří považují Šebelovu nabídku za nehoráznou. "Pokud by chtěl pouze deset miliónů, tak jeho návrh podpořím. Tohle však nemá nic společného s realitou," poznamenal zastupitel Josef Pišvejc (nezávislý). Skládka vznikla v polovině šedesátých let jako polořízená a žádné tehdy platné zákony nikomu neukládaly, aby se vedla přesná evidence množství a typu ukládaných odpadů. Navíc skládku nevyužívalo pouze město Beroun, ale také okolní obce a podniky. Počátkem devadesátých let se ukládání odpadu přiblížilo k pozemkům pana Šebely a nakonec jejich hranici překročilo. K 31. červenci 1996 aktivní činnost skládky skončila. V té době se však již Šebela několik let s městem soudil o určení vlastnictví zmiňovaných pozemků a jejich vyklizení. Svůj devět let trvající spor nakonec loni vyhrál a Nejvyšší soud v Brně mu dal ve sporu s městem za pravdu. Zdroj: Právo - Heřmánková Marie