Radioaktivní odpad? Nechceme!

Lidé ve zvažovaných lokalitách mají strach bydlet poblíž uložišť radioaktivních odpadů Obyvatelé mají strach z výstavby uložiště radioaktivních odpadů. Tato záležitost by se dotkla obcí Petrovicka, Nechvalicka a Sedlecko-Prčicka. Petrovice - Do jednoho šiku boje proti třeba jen úvahám státních úředníků, že by na území jejich vesniček mohlo vzniknout uložiště radioaktivních odpadů, se spojili obyvatelé a volení zástupci několika desítek turisticky atraktivních obcí píseckého, příbramského a benešovského okresu. Všichni se obávají, že uskutečnění takového záměru by je výrazně poškodilo. Sepisují proto petice, oslovují státní instituce, poslance a senátory. Založili i občanské sdružení s názvem Zachovalý kraj. "Nedokážu sice posoudit a tedy ani nemohu tvrdit, že by se tu zvýšila radioaktivita, výrazně negativní psychologický efekt by to však na celé toto území mělo. Však kdo by se sem potom chtěl stěhovat nebo vyjíždět za turistikou, kdyby věděl, že pod sebou má uložený jaderný odpad?" říká starostka Petrovic Marie Křížová. Správa uložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) vytypovala v loňském roce osm lokalit na území České republiky, kde by mohlo vzniknou podzemní uložiště radioaktivních odpadů. Dvě z nich, Vlksice a Chyšky, každá v rozsahu zhruba 56 kilometrů čtverečních, se z větší části nacházejí v severní části píseckého okresu. Z části však zasahují i do Středočeského kraje, a to na území šestadvaceti obcí Petrovicka a Nechvalicka v okrese Příbram a Sedlecko-Prčicka v okrese Benešov. "Žádná z lokalit však není dostatečně prozkoumána a je proto potřebné provést podrobné geologické práce, které potrvají zhruba patnáct let. Dotčené obce vnímáme jako nejbližší a nejvhodnější partnery," říká ředitel SÚRAO Vítězslav Duda. Uložiště radioaktivních odpadů má vzniknout na území České republiky v roce 2065 s tím, že jeho stavba v hloubce asi tisíc metrů pod povrchem země začne o patnáct let dříve. Budou se do něj dávat zejména vyhořelé palivo z jaderných elektráren a další vysoce aktivní odpady v hermeticky uzavřených kontejnerech. Rozsah stavby bude obdobný jako u běžného dolu, celková plocha areálu pohltí asi30 hektarů pozemků. Náklady na výzkum, vývoj, projektové práce, výstavbu uložiště a provoz odhaduje SCJRAO na 47 miliard korun. Životnost uložiště radioaktivních odpadů se má pohybovat od desítek tisíc až do sto tisíc let. "Uložiště bude bezpečné a nebude mít ani významný vliv na vzhled krajiny," tvrdí Vítězslav Duda. To však obyvatele dotčených obcí ani jejich volené zástupce neuspokojuje. Se svým územím myjí jiné plány. "Nejsme bohatí na průmysl, a proto můžeme těžit jedině z rozvoje k přírodě citlivé turistiky. Chceme zde vytvořit turistický park s hotely, ubytovnami a sportovišti. Něco podobného, jako je uložiště jaderných odpadů, by naše plány zhatilo," míní Antonín Podzimek, bývalý starosta Sedlec - Prčice a nyní zástupce středočeského hejtmana "Na kraji jsme zatím o tom nejednali," dodal. Rozhodnost nechybí ani zástupcům sdružení Zachovalý kraj. "Nechceme se SÚRAO diskutovat o šetrnosti předběžných průzkumů ani o bezpečnosti uložiště - nepřejeme si totiž být lokalitou pro jeho umístění," zdůraznil jeho mluvčí Zdeněk Černý. Na lobbování proti zamýšlenému uložišti radioaktivních odpadů myjí jeho odpůrci ještě čas. Podrobný geologický průzkum vybraných lokalit má začít až příští rok.