zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Jak kompostovat na zahrádce

18.07.2001
Odpady
Jak kompostovat na zahrádce
Prakticky můžeme kompostovat všechny organické materiály
Suroviny pro kompost: Prakticky můžeme kompostovat všechny organické materiály (pokud ovšem nejsou kontaminovány jedovatými látkami), to znamená zbytky jídel, biologický odpad vzniklý při vaření a odpad ze zahrady - části zeleniny, hnůj, spadané listí, větve, posekaná tráva. Vhodnost surovin závisí především na obsahu živin, na struktuře a stupni vlhkosti: Suroviny bohaté na živiny, tzn. s vysokým obsahem dusíku, se odbourávají rychleji než suroviny chudé na živiny. Vysoký obsah bílkovin využívají mikroorganismy pro stavbu svých těl, což přispívá k zahřívání kompostu. Do této skupiny patří kuchyňský odpad; zbytky jídel, káva, čajové sáčky, zhnilé ovoce, plevel (před vysemeněním), tráva a další zelený odpad ze zahrady, a také hnůj, peří, surová vlna, vlasy. Takový materiál se dá jen těžko skladovat. Je důležité promíchat jej s látkami, které dávají směsi strukturu. Tím předejdeme hnití a zápachu. Suroviny chudé na živiny, tedy suché a tvrdé materiály s vysokým obsahem uhlíku, mění během procesu rozkladu svou strukturu jen pomalu, a tak udržují v kompostované směsi dutiny na zásobování vzduchem. Je to např. listí, dřevo, seno, ořechové skořápky, pecky z ovoce, piliny, papír bez barevného potisku. Ke kompostování se nehodí: chemicky ošetřované slupky z citrusů a banánů, kosti, rostliny napadené houbovými chorobami, oddenkaté plevele (pýr) a další problematické rostliny, které zpomalují rozklad, např. tuje, vratič. Příprava surovin: Míchání surovin je základní podmínkou pro dobrý rozklad. Už před uložením na kompost (při plnění sběrné nádoby) vyváženě mícháme zelené, měkké suroviny bohaté na živiny se suchými, tvrdými materiály dodávajícími strukturu, které skladujeme zvlášť, aby byly připraveny na přimíchání k neskladovatelným surovinám z první skupiny. Máme-li najednou příliš dřeva, listí apod. můžeme materiál bohatý na živiny nahradit rohovinovou moučkou (2 kg.m-3). Po vyprázdnění sběrné nádoby převracíme materiál vidlemi, případně přidáváme vodu tak dlouho, až je kompost stejnoměrně lesklý, hnědý a vlhký. Očkování kompostu provádíme přidáním zralého kompostu nebo neúplně rozložených částí, které zůstanou při přesívání kompostu. Přidání půdy má ochlazující účinek; půdu přidáváme při příliš vysoké teplotě kompostu (nad 75oC). Půda také váže zápach a podporuje tvorbu hrudek. Kompostovací přísady slouží jednak k dodání živin a stopových prvků, jednak váží zápach a podporují rozklad. Mají vyrovnávající účinek a odstraňují nevyváženost složení. Přidáváme je mezi materiál při míchání, nebo jimi posypeme jednotlivé vrstvy kompostu. - Kamenná a řasová moučka - až 3 kg.m-3: dodává stopové prvky, váže dusík a zápach - Bentolit (kaolinit, ledax-it) - 5 kg.m-3: vytváří humusovýcé komplexy, především u lehkých půd. - Rohovinová moučka (rohovinové piliny) - až 5 kg.m-3 : při jednostranném složení výchozích surovin - dodává dusík. - Močka - 5 až 10 l.m-3: dodání dusíku [14] Zakládání kompostu: Existuje více způsobů zahradního kompostování. Vždy je důležité zabezpečit kontakt kompostu s půdou, a tedy přístup půdních mikroorganismů, které napomáhají rozkladným procesům. Kompostovací silo - na stavbu ohrady můžeme použít různý materiál, nejlépe dřevěné desky, které lze postupně se zvyšováním sila přibíjet z boku na dřevěnou konstrukci. Také nám dobře poslouží cihly, pletivo nebo použité plastové sudy. Velikost volíme podle velikosti zahrady a množství bioodpadu, maximální výška je 1,5 m. Na spodní vrstvu použijeme hrubý materiál - křoví, sláma ap. pro dobré provzdušnění kompostu. Poté vrstvíme předem promíchaný a dostatečně vlhký bioodpad. Kompostovací hromada - jednodušší obměna sila. Na základní vrstvu hrubého materiálu vrstvíme kompostovací materiál na šířku 100-120 cm, výšku 60-100cm a libovolnou délku. Při vrstvení začínáme vždy od okraje a pokračujeme směrem do středu, aby hromada zůstala stabilní. Vrstvy mocné 15-20 cm prokládáme zeminou a jinými přísadami. Hromadu chráníme před deštěm tak, (hrozí promočení a vymýtí živin) že je přikryjeme větvemi nebo igelitem, zachováme přístup vzduchu. Ošetřování kompostu Průběh rozkladu kompostovaných surovin zásadně ovlivňují tři faktory: vzduch, voda a obsah živin. Kyslík zaručuje aerobní způsob rozkladu, vlhkost je nutná pro život rozkladných půdních mikroorganismů. Pokud je obsah vlhkosti příliš velký, je kyslík vytlačen vodou, což vede k hnilobě a zápachu. Horké kompostování (nad 50°C): Dochází k biochemické a technické dezinfekci, zničí se semena plevelů, antibiotika a choroboplodné zárodky. Příhodných podmínek pro horké kompostování dosáhneme navršením nejméně 1 m3 kompostu najednou. Studené kompostování : Kompostujeme-li bioodpad z jedné domácnosti, máme většinou jen málo materiálu najednou. Tvoříme ?rostoucí kompost?, na nějž postupně vrstvíme malá množství. Přitom se nemůže vyvinout velké teplo, protože činnost baktérií je nedostatečná. Při dostatku kyslíku a vlhkosti také dojde k rozkladu, chybí však hygienizace. Obracení : Obracením zajistíme dostatek kyslíku uvnitř hromady, a zabráníme tak poklesu teploty v okrajových částech. Komposty obracíme, když teplota klesne asi na 30oC (přibližně po třech týdnech). Špatný průběh rozkladu řešíme vždy obrácením kompostu. Při vysušování přidáme tekutiny (močka, voda) a čerstvý kompost či trávu. Promočený kompost upravíme přidáním materiálu, který udržuje strukturu - savého materiálu (sláma, piliny, posekané dřevo) a čerstvého kompostu, který váže vlhkost a zápach. Nízkou teplotu vyrovnáme přidáním cukrové nebo melasové vody. Tím se zvýší činnost bakterií, a tedy i teplota. [14] Hotový kompost : Hotový dobře vyzrálý kompost má hnědou až tmavě hnědou barvu, drobnou strukturu a nezapáchá. Doba kompostování záleží na rychlosti rozkladu, to znamená na kvalitě materiálu, jeho množství a na vnějších podmínkách. Přibližně za rok je kompost vyzrálý a vhodný k zapracování do půdy. Každým rokem se kvalita kompostu zvyšuje. Ideální je tříletý cyklus. Teplem se rozkladný proces urychluje - v létě lze získat dobrý kompost při důkladném promíchávání za 2-3 měsíce. Po vyzrátí kompost prosejeme a nerozložené kusy použijeme do nové zakládky. Použití hotového kompostu je široké: při pěstování zeleniny, stromů a keřů, na zkvalitnění zahradní či výkopové zeminy aj. zpracovala Jiřina Koukolová HDO Zdroj: www:hnutiduha.cz
Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
28
11. 2017
28.11.2017 - Seminář, školení
Praha
Institut Cirkulární Ekonomiky
30
11. 2017
30.11-1.12.2017 - Konference
Zámek Křtiny
9
12. 2017
9-10.12.2017 - Seminář, školení
Brno
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí