Budoucnost bez jedu ve meste chemicek

USTI NAD LABEM Na nekolika mistech Usteckeho kraje jiz probehla anebo probiha peticni akce sdruzeni Arnika(1) Budoucnost bez jedu (2), ktera pozaduje otevrene informovani o toxickych latkach. V Usti se do teto kampane zapojila Obcanska liga Usti nad Labem. V ramci projektu Budoucnost bez jedu oslovil jeho vedouci RNDr. Jindrich Petrlik take hejtmana Usteckeho kraje, aby podporil uzakoneni prava na informace o toxickych latkach(3). Nas dopis zatim zustal bez odpovedi, rika o vysledku Petrlik. Prvnim cilem kampane Arniky Budoucnost bez jedu je uzakoneni prava na informace o toxickych latkach vypoustenych prumyslovymi podniky do prostredi. Nyni, kdy se hovori o rizicich utoku mimo jine i na prumyslove podniky a kdy doslo k vazne havarii v chemicce v Toulouse, jde o velice aktualni zakon. Obzvlaste pak pro prumyslove mesto Usti. Ing. Miroslav Puncochar, CSc. z Ustavu chemickych procesu AV CR na tiskove konferenci projektu Budoucnost bez jedu v Praze rekl, ze tzv. integrovany registr znecistovani by umoznil zvysit prevenci havarii v chemickych provozech. Stejne tak by pomohl vedcum pri vyzkumu vlivu toxickeho znecisteni na zivotni prostredi a zdravi lidi. Informovanost o toxickych latkach v podnicich pomuze v pripade havarie verejnosti, zasahujicim hasicum i zachranarum byt lepe pripraveni na mozny unik nebezpecnych latek. Na nasi zadost vyplnila Spolchemie Usti nad Labem jednoduchy dotaznik, podobny tomu, jak by vypadal podle integrovaneho registru znecistovani. S vyjimkou mnozstvi toxickych latek pritomnych uvnitr podniku jsme obdrzeli vsechny udaje. To dokazuje, ze obavy nekterych poslancu ze zvysene zateze kladene na podniky dodatecnymi merenimi skodlivin jsou liche, rika Petrlik. Napriklad Elektrarna Ledvice vsak odmitla informace o toxickych latkach poskytnout. Obcanska liga Usti nad Labem se v nejblizsich dnech s podobnou zadosti obrati i na dalsi podniky na Ustecku a bude ji zajimat i zabezpeceni chemicky v souvislosti s poslednimi udalostmi ve svete. Druhym pozadavek petice Budoucnosti bez jedu , ktera je adresovana predevsim poslancum Parlamentu CR, je ratifikace Stockholmske umluvy(4) o perzistentnich organickych latkach cili dioxinech, DDT, hexachlorbenzenu, PCB a dalsich. Uplatneni nove mezinarodni umluvy by mohlo prispet k vyraznemu snizeni zatizeni prostredi temito nebezpecnymi latkami. Jak ukazaly vysledky mereni dioxinu napriklad v ovzdusi Usteckeho kraje, prevysuji zde prumerne hodnoty ctyrnasobne limit pro koncentrace dioxinu ve venkovnim ovzdusi doporuceny Statnim zdravotnim ustavem. Na pocatku devadesatych let, kdy byly zjistovany hladiny dioxinu v podkoznim tuku lidi, patrilo Usti nad Labem mezi jeden z nejhorsich regionu. Poznamky: (1) Arnika Ekologicke sdruzeni Arnika zalozila skupina, ktera 29. 9. 2001 opustila Deti Zeme z duvodu odlisnych predstav o budouci cinnosti a strukture teto organizace. Arnika se bude zabyvat ochranou mokradu a vodnich toku, znecistenim zivotniho prostredi toxickymi latkami a odpady a podporou ucasti verejnosti v rozhodovani o zivotnim prostredi. (Podrobnejsi informace o projektech a predstavitelich nove organizace naleznete v priloze tiskove zpravy). Pro novou organizaci bude hrat vyznamnou roli i mezinarodni a preshranicni spoluprace, napriklad na projektu mezinarodni spoluprace pri ochrane dolniho Labe anebo na mezinarodnim projektu tykajicim se toxickych latek v zivotnim prostredi. Arnika se rovnez zapoji do prace mezinarodnich siti za snizeni toxickych latek v zivotnim prostredi IPEN (International POPs Elimination Network) a Health Care Without Harm. Poslanim nove organizace je zlepseni stavu zivotniho prostredi, jeho obrana pred znecistovanim, ochrana a obnova prirodnich hodnot na uzemi CR, a to i v evropskem kontextu. Arnika je celostatni organizace s centralni kancelari a mistne ci tematicky definovanymi samostatnymi subjekty. Arnika bude usilovat o sirokou clenskou zakladnu. Svych cilu hodla dosahovat pomoci kampani a projektu. Arnika predstavi sve predstavitele, napln cinnosti a poslani na tiskove konferenci v Praze dne 29. rijna 2001. (2) Cilem kampane Arniky Budoucnost bez jedu je snizeni pritomnosti toxickych latek v nasem zivotnim prostredi a predevsim prosazeni prisnejsich zakonu k jejich regulaci. Petice Budoucnost bez jedu je smerovana predevsim na poslance Parlamentu CR a k dnesnimu dni ma vice nez pet tisic signataru. Je mezi nimi i rada vyznamnych osobnosti, napriklad ekolog Igor Michal a Ivan Dejmal, psycholog Slavomil Hubalek, herec Petr Vacek, hudebnici Vladimir Merta, Jan Vodnansky, Jaroslav Hutka, ale i politici: napriklad berounsky starosta Jiri Besser, starosta mesta Polna a zaroven zastupitel kraje Vysocina Jindrich Skocdopole. (3) Pravo na informace o toxickych latkach - Integrovany registr znecistovani - zavadi vladni navrh zakona o integrovane prevenci znecisteni (tzv. IPPC), ktery prosel v Poslanecke snemovne Parlamentu CR prvnim ctenim 12. cervence 2001. Je to jednoduchy informacni system o mnozstvi toxickych latek, ktere jednotlive podniky pouzivaji ve vyrobe, vypousti do ovzdusi, do vody, pudy anebo konci v odpadech. Ma byt verejne pristupny napriklad na internetu. Tomuto registru podobne systemy jsou uplatnovany jiz po radu let v zahranici pod ruznymi nazvy - Toxic Release Inventory (TRI) v USA ci Pollutant Release and Transfer Register (PRTR) - tak se mu rika spise v evropskych zemich. Jak takovy system vypada v praxi lze videt na webovskych strankach: bezjedu.detizeme.cz (4) Nova mezinarodni dohoda o tuctu nejtoxictejsich latek na svete (tzv. perzistentnich organickych latkach) je podle mista sveho vzniku nazyvana Stockholmskou umluvou. K jejimu podpisu doslo 23. kvetna 2001. Zakazuje osm pesticidu, dve prumyslove latky a stanovuje nutnost eliminovat zatizeni zivotniho prostredi dioxiny a furany, ktere vznikaji napriklad spalovanim chlorovanych latek anebo jako nechteny vedlejsi produkt nekterych chemickych vyrob. Ceska republika ji podepsala, stejne jako napriklad Polsko, Evropska unie, Slovinsko, Ukrajina anebo USA (celkem 70 statu). Pro Ceskou republiku bude tato umluva mimo jine znamenat napriklad duslednejsi trideni a recyklaci odpadu namisto jejich spalovani ve spalovnach ci skladkovani (skladky i spalovny jsou zdroji dioxinu). Prilohy: 1) Projekty Arniky a jeji hlavni predstavitele Nejvyznamnejsimi projekty jsou: - Ochrana dolniho toku Labe pod vedenim Ing. Vlastimila Karlika, byvaleho mistopredsedy Deti Zeme a vedouciho programu Priroda a Jana a Sarky Dostalovych, puvodne vedoucich Deti Zeme Decin - Budoucnost bez jedu v koordinaci RNDr. Jindricha Petrlika (drivejsiho predsedy Deti Zeme) vcetne stejnojmenne petice, kterou koordinuji Oldrich Jarolim a Vojtech Pesek - Verejnost a rozhodovani o dalnici D3 vedena Ing. Petrem Hrdinou, ktery v Detech Zeme vedl program Doprava a pobocku v Praze - Koncepce nakladani s odpady pod vedenim Ing. Milana Havla, byvaleho vedouciho programu Deti Zeme Odpady a toxicke latky Pod novou organizaci prejde i Centrum pro podporu obcanu, ktere bylo dosud soucasti Deti Zeme, vedene vedle Jindricha Petrlika take Martinem Skalskym. Centrum pro podporu obcanu se v Arnice bude i nadale venovat pripadum zkusebniho polygonu Skoda Auto, lisovne v Uvalech a dalsim. Lenka Maskova, ktera u Deti Zeme vedla Komunikacni centrum a Fond ohrozene prirody, bude mit v Arnice na starosti komunikaci se cleny a rozvoj clenske a prispevatelske zakladny. Tiskovou mluvci ekologickeho sdruzeni Arnika se stava Ivona Pulkrabkova, byvala tiskova mluvci Deti Zeme. 2) Tiskova zprava Obcanske ligy Usti nad Labem USTI NAD LABEM, 11. RIJNA 2001 Usti nad Labem dnes a zitra K soucasne situaci a perspektivam mesta Usti nad Labem Obcanska liga mesta Usti nad Labem jednoznacne podporuje celostatni kampan Deti Zeme Budoucnost bez jedu . Zavedeni snadno pristupneho tzv. integrovaneho registru znecisteni je pro obyvatele Usti nad Labem temer zivotni nezbytnosti. V pripade havarie vetsiho rozsahu ci velmi snadno proveditelneho teroristickeho cinu prave takovyto registr jako jediny muze poskytnout prislusnym zachrannym slozkam, ale i vsem obyvatelum mesta okamzite dostupne informace o typu a rozsahu mozneho ohrozeni. V Usti nad Labem se jedna predevsim o provozy nebezpecnych vyrob Spolchemie dislokovanych v tesne blizkosti mestskeho centra. Z puvodnich materialu CO zpracovanych na zaklade komplexnich podkladu vyplyva, ze v pripade zavazne havarie je okruh smrtelnych ucinku 4,7 km a okruh zranujicich ucinku 15,4 km a to pouze pri havarii z titulu chloru. Dalsimi ohrozujicimi latkami jsou amoniak, chlorid fosfority a dalsi. Nemene zavaznym nebezpecim pro obyvatelstvo je silne vybusny propylen skladovany v zasobnicich rovnez v blizkosti husteho zalidneni. Mira pravdepodobnosti zavazne havarie je znacna a muze byt zapricinena mnoha faktory od proste nedbalosti az po teroristicky cin. Nebezpeci zavazne havarie se rovnez strme zvysuje s technickou i moralni zastaralosti zarizeni. Nepredstavitelna snadnost provedeni pripadneho teroristickeho cinu nuti k zamysleni. Je pripustne, aby 98,5 % obyvatel mesta Usti nad Labem bylo rukojmimi zbyleho 1,5% obyvatel primo zainteresovanych na ziscich z techto vyrob? Jakou ma perspektivu mesto, kde ziji obcane v trvalem stavu ohrozeni zivota? Muze se takoveto mesto pozitivne rozvijet? Nebo je atraktivni pouze pro investory spinavych vyrob, obchodniky s nebezpecnymi produkty ci odpadovym hospodarstvim (hlinikarna apod.)? Samospravne a statni organy na otazky ve smyslu zajisteni ochrany a bezpecnosti obyvatelstva odpovidaji vzdy zcela nedostatecne a vyhybave. Odpovedni cinitele shodne tvrdi a ubezpecuji, ze je vypracovan system vcasneho varovani a ze mesto ma funkcni tzv. Integrovany zachranny system (IZS). Tvrdi to i presto, ze se mnohokrat a opakovane prokazuje jejich nefunkcnost. Evidentni a prukazna je nerovnovaha mezi stupnem ohrozeni obyvatelstva a schopnosti IZS ucinne zasahnout v realnem case. Lze bohuzel odpovedne tvrdit, ze zachranny system, ktery by byl v realnem case schopen ochranit obyvatelstvo neexistuje a je po celou dobu nebezpecneho stavu pouze predstiran.Ochrana obyvatelstva je tak zalozena pouze na stastne nahode. Obcanska liga rovnez jednoznacne podporuje ratifikaci tzv. Stockholmske umluvy. V Usti nad Labem mj. existuje skladka nebezpecnych odpadu, ktera prokazatelne ohrozuje zivotni prostredi. Skladka je zcela nevhodne umistena a konstruovana. Zasadnim nedostatkem je jeji umisteni pod hladinou spodnich vod. Technicka bariera skladky (PVC) neni schopna odolat vyluhu latek na teto skladce ukladanych. Mimo jine jde o hexazbytky z nebezpecnych vyrob Spolchemie. Neni tomu ani 10 let co predstavitele a odbornici Spolchemie demonstrativne ukazovali neskodnost hexachlorbenzenu a zesmesnovaly vsechny, kteri tvrdili opak. Povoleni k provozu skladky vydal Okresni urad v rozporu se zakonem. Soucasna spravni legislativa bohuzel neumoznuje ucinnou obranu. Po vstupu do EU by melo dojit zcela jiste k rychlemu uzavreni teto skladky. Skladka byla vybudovana za statni penize a paradoxne v budoucnu bude muset stat vynalozit nemale financni prostredky do odstraneni novych zatezi. V Usti nad Labem 11.10.2001 Obcanska liga Usti nad Labem, Stursova 47, 400 01 Usti nad Labem; obc.liga@volny.cz