Finanční pomoc státu při stabilizaci sesuvů v letech 1997 - 2001 v regionech postižených následky katastrofických povodní

Informace odboru geologie Ministerstva životního prostředí o rozsahu finanční pomoci státu při stabilizaci sesuvů v letech 1997 - 2001 v regionech postižených následky katastrofických povodní Při příležitosti přípravy aktualizovaného seznamu vybraných nejrizikovějších projevů nestability svahů na rok 2001 ve vybraných moravských regionech, na které se bude vztahovat pokračující finanční pomoc státu daná usnesením vlády č. 1063/1999, je vhodné zrekapitulovat rozsah celkové účelové dotace od r. 1997. Rozpočty vybraných okresních úřadů (Bruntál, Frýdek-Místek, Jeseník, Karviná, Kroměříž, Nový Jičín, Opava, Ostrava, Přerov, Šumperk, Uherské Hradiště, Vsetín, Vyškov a Zlín, v prvních letech po povodni i Trutnov), jejichž území byla v roce 1997 postižena katastrofálními následky extrémních dešťových srážek, byly účelově posíleny s cílem stabilizovat vzniklé sesuvy a pohyby půdní hmoty. Podle dispozic Ministerstva životního prostředí, podmínek Ministerstva financí a následné bezplatné odborné a nezávislé pomoci Českého geologického ústavu pověřeného výkonem státní geologické služby, byly uvolněny níže uvedené finanční prostředky: · 1997 100 mil. Kč (Usnesení vlády č. 470/1997 - na stabilizace sesuvů); 20 mil. Kč (Usnesení vlády č. 470/1997 - na geologické průzkumy); · 1998 70 mil. Kč (Usnesení vlády č. 358/1998 - na stabilizace sesuvů); · 1999 100 mil. Kč (Usnesení vlády č. 175/1999 - na stabilizace sesuvů); · 2000 100 mil. Kč (Usnesení vlády č. 1063/1999 - na stabilizace a monitoring) · 2001 je připravováno uvolnění 100 mil. Kč dle usnesení vlády č. 1063/1999 - seznam navržených sesuvů k poskytnutí finanční pomoci je uveden v Příloze č. 1 Pro úplnost informace o finančních podporách zaměřených na problematiku sesuvů ve vztahu k zabezpečení obecného zájmu je vhodné prezentovat i aktivity našeho ministerstva v uplynulých letech: 1. Studie, mapování, dokumentace 1997 1 200,- tis. Kč (sesuvy a skalní řícení v rámci studie PPŽP: Nebezpečí svahových pohybů v údolí Labe, okr. Ústí n.Labem, ČGÚ) 1998 192,5 tis. Kč (sesuvy - Hodnocení rizik nestability svahů v oblasti Valaš.Meziříčí - Mikulůvka - Jablůnka - M. Bystřice v okr. Vsetín, I. et., AV ČR ) 120 tis. Kč (skalní řícení - Vyhodnocení aktuální míry rizika skalních řícení na základě kontrolního sledování pohybů skalních masívů v obci Hřensko v období listopad - prosinec 1998, IG Atelier, Hřensko) 1999 151,2 tis. Kč (sesuvy - Hodnocení rizik nestability svahů v oblasti Valaš. Meziříčí - Mikulůvka - Jablůnka - M. Bystřice v okr. Vsetín, II. et., AV ČR ) 700,- tis. Kč (sesuvy a skalní řícení - Nebezpečí svahových sesuvů v údolí Labe okresu Děčín - I. etapa, ČGÚ) 900,- tis. Kč (sesuvy - Geologická stavba území Moravy jako podmiňující fenomén sesuvných pohybů, ČGÚ) 95,- tis. Kč (sesuvy - Obecné zásady postupů směřujících ke stabilizaci sesuvu, SG Praha) 75,- tis. Kč (skalní řícení - Modelový projekt sanace rizik skalního řícení na příkladě lokality Hřensko, AZ Consult, Ústí n. Labem) 639,- tis. Kč (skalní řícení - Vyhodnocení aktuální míry rizika skalního řícení na základě sledování pohybů skalních masívů v obci Hřensko - závěr. zpráva za r. 1999, IG Atelier, Hřensko) 2000 9,4 tis. Kč Odborný seminář k problematice sesuvů pro zástupce okresních úřadů ( SG Praha) 1 100,- tis. Kč (sesuvy a skalní řícení - Nebezpečí svahových sesuvů v údolí Labe okresu Děčín - II. etapa, ČGÚ) 2 027,6 tis. Kč (víceletá studie “Svahové deformace ČR”, která věcně navazuje na studii “Geologická stavba Moravy jako podmiňující fenomén sesuvných pohybů”) 2. Geologické průzkumy a terénní rekognoskace 1998 1 270,- tis. Kč (uvolněno z rezervy ministra ŽP na geol. průzkumy sesuvů vzniklých po extrémních deštích v říjnu 1998) 1999 82,- tis. Kč (dokončení geol. průzkumů vybraných sesuvů na Moravě, SG Praha) Ze státního rozpočtu, pomineme-li rozlišení konkrétních kapitol, bylo uvolněno na řešení problematiky nestability svahů od r. 1997 zhruba 500 mil. Kč. Díky aktivnímu přístupu odboru geologie Ministerstva životního prostředí a úzké spolupráci s Českým geologickým ústavem při poskytovaní odborné pomoci a koordinaci dotací od Ministerstva financí, je vládní pomoc účelně vynakládaná. Finanční prostředky jsou směrovány na konkrétní lokality sesuvů, které byly pověřenými odborníky z Českého geologického ústavu zařazeny do nejrizikovější kategorie hodnocení. Toto třídění sesuvů z hlediska ohrožení veřejného zájmu bylo účelově vytvořeno právě pro oprávněnost poskytování dotací. Český geologický ústav v procesu komplexu zabezpečovacích opatření posuzuje kvalitu zpracovaného geologického průzkumu, pro potřeby investora, tj. příslušný okresní úřad, hodnotí účelnost projektu stabilizace a monitoringu, průběžně poskytuje bezplatné konzultace. Po ukončení stabilizace posoudí její úspěšnost. Vyjmenované činnosti jsou zároveň stanoveny i jako podmínky Ministerstva financí pro možnost čerpání dotací. V průběhu poskytování vládní pomoci se podařilo prosadit do posledního vládního usnesení č. 1063/1999 i financování monitorovacích prací. Aktualizovaný seznam sesuvů nejrizikovější kategorie (tj. kategorie III) zahrnuje pro rok 2001 celkem 167 lokalit, z nichž na 98 sesuvů je požadovaná finanční pomoc od státu. Oproti předchozímu roku bylo nově do seznamu zařazeno 13 lokalit sesuvů. Jedná se buď o nově přeřazené sesuvy z nižší rizikové kategorie do kategorie III., nebo o sesuvy vyžadující monitoring, který v předchozích letech nebyl prováděn. V několika případech se jedná o dosud okresními úřady nepodchycené sesuvy, vázané však svým vznikem k následkům extrémních dešťů a povodní v r. 1997. V celé ČR bylo po roce 1997, díky výše uvedeným průzkumným a studijním programům, podchyceno kolem 600 sesuvů. Z toho bylo 150 sesuvů bylo zahrnuto do nejrizikovější kategorie. U 131 sesuvů aktivovaných v r. 1997 byl proveden inženýrsko geologický průzkum jako nutný předpoklad pro jeho následnou stabilizaci. Za pozornost stojí i výjimečné postavení české geologie ve vztahu k registraci a dokumentaci lokalit sesuvů. Registr sesuvů se vytváří již téměř 40 let v Geofondu ČR a slouží jako podklad pro rozhodování orgánů státní správy. K roku 1999 bylo z území celé České republiky registrováno 6622 sesuvy. Zatím není dořešená forma určité finanční pomoci státu spojené se stabilizací sesuvů aktivovaných povodněmi v březnu 2000 v regionech severních a severovýchodních Čech. Jedná se především o okresy Trutnov, Semily, Jablonec n/Nisou a Liberec. Po povodních zde bylo geology z Českého geologického ústavu rekognoskováno celkem 38 sesuvů, z toho nejnebezpečnějších sesuvů III. kategorie 18. Zvláště rozsáhlé a veřejný zájem ohrožující jsou sesuvy v obcích Horní Lánov a Rudník v okrese Trutnov a sesuv na lokalitě Rybnice - Podstrání v okrese Semily. Ministerstvo životního prostředí v současnosti připravuje nové, s touto problematikou související, usnesení vlády, s cílem zajistit finanční pomoc při stabilizacích a monitoringu sesuvů i v regionech severních a severovýchodních Čech. Přehled lokalit sesuvů předběžně kategorizovaných bezprostředně po povodních v březnu 2000 je uveden v příloze 2. této informace. V Praze, 14. března 2001 Přílohy: 1. Seznam sesuvů III. kategorie navržených Ministerstvu financí k poskytnutí finanční pomoci v roce 2001 (podle usnesení vlády č. 1063/1999) 2. Seznam předběžně kategorizovaných sesuvů z regionů s. a sv. Čech postižených povodněmi v březnu 2000