zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Necitlivé zásahy mohou ohrozit Jizerské hory

25.11.2001
Příroda
Necitlivé zásahy mohou ohrozit Jizerské hory
Jak dál chránit Jizerské hory? O způsobu ošetřování této za minulá desetiletí poničené lokality se přou lesníci i ochranáři. Už téměř deset let se vzpamatovávají lesy v Jizerských horách z pohromy předchozího desetiletí. Znečištěné ovzduší někde lesy zcela zničilo. V posledních dnech a týdnech probleskly v médiích diskuse o možnosti velkoplošného vápnění poničených lesů. V úterý na toto téma jednali poslanci Parlamentu. Podle ředitele Chráněných krajinných oblastí České republiky a předsedy Nadace na záchranu Jizerských hor Františka Pelce by ovšem vápnění mohlo skončit novou pohromou. \"V Jizerských horách se za posledních několik let podařilo nejenom zachránit některé původní populace lesních dřevin a nastartovat obnovu lesa. Podařilo se i změnit konkurenční a někdy až nepřátelskou atmosféru ve vztazích mezi ochránci přírody a lesníky. A podařilo se i iniciovat vznik občanských sdružení, která se o místní přírodu starají. To vše může necitlivý zásah ohrozit,\" prohlásil Pelc. Proč se vlastně o velkoplošném vápnění uvažuje? \"Jednak proto, že část odborné veřejnosti je přesvědčena o jeho užitečnosti. Jednak proto, že je možno sehnat peníze z evropských fondů. Na první pohled se zdá, že velkoplošné vápnění může přírodě jedině prospět. Logika je jednoduchá: půda je zejména v horských oblastech vysílená a znehodnocená dlouhodobým působením exhalací i tím, že na ní převládly smrkové lesy. Chybí v ní některé důležité látky, například hořčík. Nejjednodušší způsob, jak je do půdy zpátky dostat? Naplnit letadla vápencem a zasypat jím co největší oblasti. Jenomže vše je mnohem složitější.\" Proč je to složitější? \"Má to celou řadu důvodů, příroda prostě nefunguje takhle mechanicky - nějaká látka chybí, tak ji tam nasypeme. První důležitou věcí je to, že tenhle problém vznikal nějakých sto padesát let, ochuzování půdy probíhalo postupně a po celá ta desetiletí se tomu přizpůsoboval i celý ekosystém. Není možné to zvrátit ze dne na den, tímto postupem můžeme dokonce horské lesní ekosystémy ještě oslabit. Za druhé přesně nevíme, co všechno vápenec v půdě udělá. Ale něco přece víme - obohacuje především horní vrstvy půdy. Aby stromy mohly látky z těchto vrstev získat, musí tomu přizpůsobit svůj kořenový systém - zaměřit jeho aktivitu právě směrem k povrchu. A tím se stávají zranitelnějšími - ohrozí je více sucho, mráz i vítr. Víme také, že vápnění prospívá travinám, které v některých místech velice silně konkurují obnově lesa.\" Znamená to tedy, že vápnění je v každém případě škodlivé? \"Ne. Ale vědecké poznatky jsou v tomto ohledu velmi rozporuplné. Některé studie dokonce rozbíjejí ustálené přesvědčení, že čím víc se půda vápní, tím méně je kyselá. Pro horské oblasti nadměrně zatížené dusíkatými imisemi bylo zjištěno, že je to právě naopak. Díky rozmanitosti lesního prostředí je jeho aplikace někde škodlivá, jinde naopak. Znamená to pouze tolik, že by se mělo postupovat velice opatrně. Zapomenout jednou provždy na velkoplošná řešení, která přírodu ničila v minulosti. Vytipovat menší lokality, tam vápnění vyzkoušet, sledovat jeho výsledky, dávkovat vápnění postupně, v dlouhodobém cyklu. Masivní velkoplošná aplikace vápence není prostě v souladu se základními principy trvale udržitelného lesního hospodaření.\" Faktem ovšem zůstává to, že půda v Jizerských horách i jinde je ochuzená. Co s tím, když nelze použít velkoplošné a rychlé dávkování hnojiv? \"To je přesně ten problém, který se snaží v posledních letech společně řešit ochránci přírody, nadace, lesníci i občanská sdružení. Připomenu ještě situaci, do níž jsme vstoupili na začátku devadesátých let. Působením zněčištěného ovzduší a lesního hospodaření byly lesy v Jizerských horách ze 40% zničeny nebo odtěženy. Způsob hospodaření má kořeny hluboko v historii - přizpůsoboval se nárokům na spotřebu dřeva pro místní průmysl a orientoval se na rychlou plošnou obnovu lesa a velkou plošnou těžbu dřeva. Čili: velké plochy se kácely a velké plochy se nově osazovaly. A to bez ohledu na přirozenou původní skladbu místního lesa. Nejvýhodnější z hlediska hospodaření byl smrk. V druhé polovině minulého století se přidaly masivní exhalace a zkázu dovedly ještě dál. Výsledek? Zničené lesy, téměř vymizelé původní místní dřeviny, ochuzená půda, konflikty mezi přístupem lesníků a ochránců přírody.\" Co s tím? \"Především je třeba si uvědomit, že problém neřeší samo o sobě zlepšení kvality vzduchu. Znečištění sice v devadesátých letech významně kleslo, ale jednak v určité míře nadále trvá, jednak jeho pokles automaticky neoživuje ani půdu, ani stromy. Cestu vidíme v obnovení původní skladby místního lesa a především místních druhů dřevin. Zjednodušeně řečeno: větší množství listnatých stromů přinese postupně obohacení půdy i větší odolnost celému lesu. Významnou roli přitom hraje podíl místních dřevin - jejich genofond je přizpůsobený místním klimatickým podmínkám, dřeviny jsou odolnější. Mění se i způsob hospodaření v lese - ustoupilo se od velkých holosečí, přednost má přírodě blízké hospodaření, která ponechává v lese vedle sebe růst několik generací stromů. To opět zvyšuje odolnost lesa. Na tomto způsobu hospodaření se ovšem musí shodnout ochránci přírody s lesníky. Myslím, že za poslední roky se náš vztah významně zlepšil.\" Znamená to, že smrkové lesy nejsou původním převažujícím typem lesů v Jizerských horách? \"Samozřejmě. Ty převládly až v důsledku hospodaření, o kterém jsem už mluvil. Snažíme se právě hledat optimální, modelovou skladbu lesa. A opět nelze přírodě nadiktovat jediné obecné řešení - jiná skladba odpovídá svahům hor v nižších polohách, jiná náhorním plošinám a jiná vrcholovým partiím. Pro každou z těchto oblastí máme jinou strategii.\" Jaké původní stromy jsou tedy nyní v Jizerských horách vysazovány? \"Vzácná je například lípa velkolistá, jilm horský a bříza karpatská. Běžnější jsou břízy, javory, buk, jeřáb a kosodřevina. Ale nejde jenom o listnáče - podařilo se nám obnovit například i původní populaci jizerskohorského smrku a přispět k rozšíření téměř vymizelé populace jedle.\" Ovlivňují vaši strategii při obnově lesa v Jizerských horách úvahy o globálních posunech v klimatu? Mám na mysli například postupné oteplování. \"Jistě. Oteplování není výmysl teoretiků, skutečně k němu dochází a my s ním musíme počítat. Obnova lesa je záležitostí na desítky let, takže takový dlouhodobý výhled k ní patří. Konkrétně přináší oteplování ještě větší prostor pro podíl listnatých stromů, protože v teplejším klimatu budou moci růst ve stále vyšších polohách a vytvářet ekologicky stabilnější lesní společenstvo.\" Zdroj: MF Dnes
Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
INISOFT s.r.o.
27
7. 2017
27.7.2017 - Seminář, školení
Olomouc, ibis Olomouc Centre
ASIO, spol.s r.o.
28
7. 2017
28.7.2017 - Ostatní akce
od 09:30 do cca 11:00, na YouTube
7
8. 2017
7-11.8.2017 - Tábor, výlet, pobytová akce
Zahrada lesní MŠ Šárynka, Praha 6
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí