zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Radioaktivní odpady - máme se jich obávat?

03.12.2001
Odpady
Radioaktivní odpady - máme se jich obávat?
Z hmotnosti všech vzniklých nebezpečných odpadů v ČR tvoří podíl radioaktivních odpadů (RAO) a vyhořelého jaderného paliva (VJP) pouze setiny procent. Tyto odpady však mohou mít velmi vysoký a nebezpečný rizikový potenciál. RAO u nás byly produkovány již od počátku minulého století, kdy došlo k rozšíření využívání uranu a radia. Kolem 60.let se začal vytvářet celostátní systém svozu a zneškodňování radioaktivních odpadů vzniklých ve výzkumu, zdravotnictví, průmyslu a jiných neenergetických institucích. Radioaktivní odpady jsou obecně označovány jako nízko, středně nebo vysoce aktivní, podle poločasu rozpadu pak jako krátkodobé a dlouhodobé. K největším neenergetickým původcům RAO patří Ústav jaderného výzkumu v Řeži, který také provozuje sklad vyhořelého jaderného paliva z výzkumných reaktorů. Jaderná elektrárna Dukovany ukládá od roku 1994 své odpady v povrchovém úložišti ve svém areálu. K dnešnímu dni to činí již 2050 m3 odpadů. Před přijetím na úložiště jsou nízko a středně aktivní odpady zpracovávány a upraveny. Pro zpracování radioaktivních odpadů se používají např. odparky, lisy, filtrační zařízení, spalovny nebo zařízení na přetavení kovů. Pro dopravu a uložení se využívají cementační nebo bitumenační linky, případě vitrifikačních zařízení. Původce odpadů zodpovídá za nakládání s radioaktivními odpady před jejich uložením. Pouze několik organizací vlastní příslušný povolení i technologická zařízení pro zpracování a úpravu radioaktivních odpadů. Koncepce předpokládá, že pro zabezpečení systémového nakládání s nízko a středně aktivními odpady bude vytvořeno sběrné, třídící a zpracovatelské středisko. Tohoto času existují dvě největší úložiště, kde jsou skladovány radioaktivní odpady, které nepocházejí z energetiky. V úložišti Richard je uloženo cca. 6000 m3 upravených radioaktivních odpadů a v úložišti Bratrství cca 900 m3 upravených radioaktivních odpadů. Samostatně lze hovořit o vyhořelém jaderném palivu. Jaderná elektrárna Dukovany vyprodukovala od roku 1985 do 2001 přibližně 570 tun vyhořelého jaderného paliva. Podle atomového zákona není VJP odpadem, dokud jej za něj neprohlásí jeho vlastník. Schválením atomového zákona ovšem převzal odpovědnost za ukládání radioaktivních odpadů stát. V tomto smyslu je důležité upozornit, že by se by se tento odpad mohl stát cennou surovinou, například palivem pro nový typ jaderných reaktorů. Vysoce aktivní odpady jsou nejrizikovější kategorií radioaktivních odpadů. Jejich objem není vysoký, tvoří méně niž desetinu všech radioaktivních odpadů, které vznikají na našem území. Nejvýznamnějším zdrojem je provoz energetických a výzkumných reaktorů. Dlouhodobě se předpokládá s uložením těchto odpadů v hlubinném úložišti umístěném ve stabilní geologické formaci. Vyhořelé jaderné palivo z Dukovan je nyní umístěno ve skladu v areálu elektrárny, palivo z výzkumných reaktorů je skladováno v Ústavu jaderného výzkumu v Řeži u Prahy. Koncepce předpokládá, že vyhořelé jaderné palivo bude v souladu s celosvětovým trendem před umístěním do hlubinného úložiště vloženo do úložného obalového souboru (kontejneru), vyrobeného pravděpodobně z ušlechtilé oceli nebo jiných materiálů, které nepodléhají snadno korozi. Konstrukční řešení úložného kontejneru je odlišné od transportně skladovacích kontejnerů, protože musí zajisti izolaci vyhořelého jaderného paliva od životního prostředí na podstatně delší dobu. Jaderný účet je pod kontrolou vlády. Finanční prostředky jsou tvořeny odvody od původců radioaktivních odpadů, výnosy z investic volných prostředků jaderného účtu na finančním trhu, které zajišťuje ministerstvo financí, a úroky z jaderného účtu. Na jaderný účet dále přispívá stát ze státního rozpočtu, aby pokryl nakládání s radioaktivními odpady, které byly uloženy před tím, než nabyl účinnosti atomový zákon. Stát rovněž hradí poplatky za zneškodnění radioaktivních odpadů nalezených na území ČR v případech, kdy nebylo možné určit jejich původce. Jednotlivá cena ukládání (vztažená na tunu uložených odpadů) v ČR je poměrně vysoká. Důvodem jsou vysoké fixní náklady na výstavbu a provoz úložiště, tedy ty náklady, které si úložiště vyžádá bez ohledu na množství odpadů, jež v něm budou uloženy. Zdroj: Odpadové hospodářství Zpracovala: Ing. Jitka Pechová
Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
INISOFT s.r.o.
27
7. 2017
27.7.2017 - Seminář, školení
Olomouc, ibis Olomouc Centre
7
8. 2017
7-11.8.2017 - Tábor, výlet, pobytová akce
Zahrada lesní MŠ Šárynka, Praha 6
14
8. 2017
14-18.8.2017 - Tábor, výlet, pobytová akce
Zahrada lesní MŠ Šárynka, Praha 6
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí