Ing. Bízek: Zaměření ENVIKONGRESU na problematiku IPPC považuji za dobré rozhodnutí.
1. Jak jste byl spokojen s výsledky a úspěchem Vašeho doprovodného programu na
veletrhu ENVIBRNO 2001? Byl jsem velice spokojen s účastí na obou seminářích,
které jsme pořádali. Prvního z nich, s názvem Strategické plánování a koncepce v
odpadovém hospodářství, se účastnilo více než sto odborníků, což odpovídá jak
zájmu odborné veřejnosti, tak zájmu podnikatelské sféry o problematiku nakládání
s odpady i struktuře celého trhu. Na druhém semináři, který byl věnován oblasti
strategického plánování v oblasti ochrany ovzduší, účast nebyla tak vysoká, což
je dáno strukturou tržního segmentu s nepříliš vysokou četností. I s účastí zde
jsme byli spokojeni. Navíc se nám podařilo zajistit účast vysokého managementu z
Ministerstva životního prostředí a zprostředkovat zajímavé diskuse. 2. Chystáte
i v letošním roce aktivity na akci ENVIKONGRES? Zatím nepředpokládáme, že bychom
připravovali takové akce, jako semináře, protože samotný ENVIKONGRES vlastně
bude jedním velkým seminářem. Problematikou, na kterou bude ENVIKONGRES zaměřen,
tj. integrovanou prevencí a omezováním znečištění, se dlouhodobě a systematicky
zabýváme, řešili jsme a řešíme celou řadu projektů z této oblasti. Určitě tedy
budeme odborně garantovat některé odborné sekce. 3. Jak hodnotíte záměr
ENVIKONGRESU a jeho pojetí – tématické zvýraznění směrnic IPPC aj? Nové pojetí
akce hodnotím velmi pozitivně, a to hned z několika důvodů. Sledujeme-li vývoj
zájmu o veletrhy s ekologickou tématikou, tedy i o veletrh ENVIBRNO, jak ze
strany vystavovatelů, tak ze strany návštěvníků, vidíme určitý pokles. Lze říci,
že obecným, charakteristickým rysem je určitý odklon zájmu od veletrhů
klasického typu, neboť posílením informační společnosti narůstá význam
komunikace na virtuální úrovni a získávání nových informací jiným způsobem, než
je klasický veletrh. Lze pozorovat postupné převrácení \"gardu\" – dříve
vedlejší doprovodný program se postupně stává nosným motivem návštěvy veletrhu a
naopak samotná výstava se později nutně dostane do pozice doprovodného programu
– jsou známy obdobné modely i z minulosti (např. vědecké kongresy doprovázené
výstavkami laboratorních přístrojů). Rozhodnutí uspořádat ENVIKONGRES považuji
za velice zdravé rozhodnutí, které odpovídá době a trendu. Rovněž zaměření na
problematiku směrnice IPPC považuji za dobré, jedná se o novou problematiku, o
nový regulační přístup nejen pro Českou republiku, ale i pro státy Evropské
unie. Zavádění těchto směrnic probíhá v Evropě od roku 1996, uvedení do praxe od
roku 2000 ( s několika výjimkami – např. Švédsko, Velká Británie, Holandsko…-
kde začali již dříve). Této problematice je nutné věnovat pozornost nejenom z
důvodu významu řízení kvality životního prostředí a nového přístupu k této
oblasti, ale i z důvodu dopadu této regulace na většinu významných průmyslových
podniků v našem národním hospodářství a také na největší zemědělské podniky. 4.
Předpokládáte, že už v dnešní době tyto podniky znají dosah dopadu uvedení do
praxe směrnic IPPC? Některé skupiny jsou dobře informované, jiné méně. Velice
dobře je informovaná skupina firem v papírenském a ve \"velkém\" chemickém
průmyslu, daleko méně jsou informované zemědělské podniky. Podle informací,
které máme, může být problém i v tom, že ve většině případů jsou firmy spadající
pod regulační režim omezeny tzv. množstevním limitem (např. výrobní kapacita
apod.), v případech chemických výrob však příslušná evropská směrnice takový
limit nestanovuje a některé menší chemické provozy proto informovány být nemusí.
V poslední době se však obecná informovanost o IPPC výrazně zlepšila jak
zásluhou Ministerstva životního prostředí, tak i dalších veřejných a privátních
subjektů. 5. Lze podle Vašeho názoru očekávat nadměrný ekonomický tlak na firmy,
které spadají do režimu regulace podle směrnic IPPC? Regulátoři, což budou
vlastně krajské úřady, které budou vydávat integrovaná povolení, by měli
respektovat některé ekonomické danosti, jako je např. přirozený investiční
cyklus či specifická situace podniku. Obecně by břímě tedy pro dotčené firmy
nemělo být neúnosné. V oblastech, kde je např. zhoršená kvalita ovzduší, však
může regulátor s přihlédnutím k aktuálnímu stavu v místě stanovit požadavky i
přísnější. Může se tedy stát, že požadavky budou hodně přísné, a bude podstatná
otázka vyjednávání mezi regulovaným podnikem a regulátorem. 6. Jaký
předpokládáte časový horizont sladění těchto předpisů s realitou? Zákon byl
schválen poslaneckou sněmovnou koncem roku 2001, zřejmě bude projednáván senátem
a schválen asi v prvním čtvrtletí 2002 a nabude účinnosti k 1. lednu 2003.
Stávající podniky, které budou spadat pod regulaci, budou mít čas do roku 2007 k
získání integrovaného povolení. Nově vzniklé podniky, které začnou existovat až
po vstupu zákona v platnost, budou muset předkládat toto povolení jako součást
žádosti o vydání stavebního povolení. 7. Jakou v roli v této situaci a v
očekávání řady změn může sehrát ENVIKONGRES? Myslím, že jeho role je velmi
významná. ENVIKONGRES bude platformou, kde se sejdou regulátoři se zástupci
regulovaných podniků, kde bude možno začít dojednávat optimalizaci při splnění
regulí nového zákona. Nastartování vzájemné komunikace s přihlédnutím k tomu, že
úroveň znalostí a porozumění problematice nemusí být u všech zúčastněných
stejná, je velmi důležité. Dalším, velmi důležitým bodem jednání a diskusí,
budou tzv. nejlepší dostupné techniky (BAT). Regulátor, který má pravomoci k
event. zpřísněných požadavků, se totiž musí pohybovat v rámci reálné situace,
musí znát technické i ekonomické hranice a možnosti. Technologie, které spadají
pod regulační režim, jsou v řádu stovek. Z důvodu přehlednosti se připravují
tzv. BREFy, tj. referenční manuály, příručky, které budou sloužit regulátorům,
aby věděli, co je ještě technicky možné a přitom ekonomicky schůdné. Souhrnně –
není povinnost zavádět určitou technologii, ale je stanoven rozsah
environmentálních parametrů, které mohou současné nejlepší dostupné technologie
dosáhnout. ENVIKONGRES tedy ve své podstatě poskytne platformu pro oboustranný
tok informací. ing. Vladislav Bízek, CSc. generální ředitel DHV CR, spol. s r.o.
Zdroj: www.bvv.cz [http://www.bvv.cz/envikongres]
1. Jak jste byl spokojen s výsledky a úspěchem Vašeho doprovodného programu na veletrhu ENVIBRNO 2001?
Byl jsem velice spokojen s účastí na obou seminářích, které jsme pořádali. Prvního z nich, s názvem Strategické plánování a koncepce v odpadovém hospodářství, se účastnilo více než sto odborníků, což odpovídá jak zájmu odborné veřejnosti, tak zájmu podnikatelské sféry o problematiku nakládání s odpady i struktuře celého trhu. Na druhém semináři, který byl věnován oblasti strategického plánování v oblasti ochrany ovzduší, účast nebyla tak vysoká, což je dáno strukturou tržního segmentu s nepříliš vysokou četností. I s účastí zde jsme byli spokojeni. Navíc se nám podařilo zajistit účast vysokého managementu z Ministerstva životního prostředí a zprostředkovat zajímavé diskuse.
2. Chystáte i v letošním roce aktivity na akci ENVIKONGRES?
Zatím nepředpokládáme, že bychom připravovali takové akce, jako semináře, protože samotný ENVIKONGRES vlastně bude jedním velkým seminářem. Problematikou, na kterou bude ENVIKONGRES zaměřen, tj. integrovanou prevencí a omezováním znečištění, se dlouhodobě a systematicky zabýváme, řešili jsme a řešíme celou řadu projektů z této oblasti. Určitě tedy budeme odborně garantovat některé odborné sekce.
3. Jak hodnotíte záměr ENVIKONGRESU a jeho pojetí – tématické zvýraznění směrnic IPPC aj?
Nové pojetí akce hodnotím velmi pozitivně, a to hned z několika důvodů. Sledujeme-li vývoj zájmu o veletrhy s ekologickou tématikou, tedy i o veletrh ENVIBRNO, jak ze strany vystavovatelů, tak ze strany návštěvníků, vidíme určitý pokles. Lze říci, že obecným, charakteristickým rysem je určitý odklon zájmu od veletrhů klasického typu, neboť posílením informační společnosti narůstá význam komunikace na virtuální úrovni a získávání nových informací jiným způsobem, než je klasický veletrh. Lze pozorovat postupné převrácení \"gardu\" – dříve vedlejší doprovodný program se postupně stává nosným motivem návštěvy veletrhu a naopak samotná výstava se později nutně dostane do pozice doprovodného programu – jsou známy obdobné modely i z minulosti (např. vědecké kongresy doprovázené výstavkami laboratorních přístrojů). Rozhodnutí uspořádat ENVIKONGRES považuji za velice zdravé rozhodnutí, které odpovídá době a trendu. Rovněž zaměření na problematiku směrnice IPPC považuji za dobré, jedná se o novou problematiku, o nový regulační přístup nejen pro Českou republiku, ale i pro státy Evropské unie. Zavádění těchto směrnic probíhá v Evropě od roku 1996, uvedení do praxe od roku 2000 ( s několika výjimkami – např. Švédsko, Velká Británie, Holandsko…- kde začali již dříve). Této problematice je nutné věnovat pozornost nejenom z důvodu významu řízení kvality životního prostředí a nového přístupu k této oblasti, ale i z důvodu dopadu této regulace na většinu významných průmyslových podniků v našem národním hospodářství a také na největší zemědělské podniky.
4. Předpokládáte, že už v dnešní době tyto podniky znají dosah dopadu uvedení do praxe směrnic IPPC?
Některé skupiny jsou dobře informované, jiné méně. Velice dobře je informovaná skupina firem v papírenském a ve \"velkém\" chemickém průmyslu, daleko méně jsou informované zemědělské podniky. Podle informací, které máme, může být problém i v tom, že ve většině případů jsou firmy spadající pod regulační režim omezeny tzv. množstevním limitem (např. výrobní kapacita apod.), v případech chemických výrob však příslušná evropská směrnice takový limit nestanovuje a některé menší chemické provozy proto informovány být nemusí. V poslední době se však obecná informovanost o IPPC výrazně zlepšila jak zásluhou Ministerstva životního prostředí, tak i dalších veřejných a privátních subjektů.
5. Lze podle Vašeho názoru očekávat nadměrný ekonomický tlak na firmy, které spadají do režimu regulace podle směrnic IPPC?
Regulátoři, což budou vlastně krajské úřady, které budou vydávat integrovaná povolení, by měli respektovat některé ekonomické danosti, jako je např. přirozený investiční cyklus či specifická situace podniku. Obecně by břímě tedy pro dotčené firmy nemělo být neúnosné. V oblastech, kde je např. zhoršená kvalita ovzduší, však může regulátor s přihlédnutím k aktuálnímu stavu v místě stanovit požadavky i přísnější. Může se tedy stát, že požadavky budou hodně přísné, a bude podstatná otázka vyjednávání mezi regulovaným podnikem a regulátorem.
6. Jaký předpokládáte časový horizont sladění těchto předpisů s realitou?
Zákon byl schválen poslaneckou sněmovnou koncem roku 2001, zřejmě bude projednáván senátem a schválen asi v prvním čtvrtletí 2002 a nabude účinnosti k 1. lednu 2003. Stávající podniky, které budou spadat pod regulaci, budou mít čas do roku 2007 k získání integrovaného povolení. Nově vzniklé podniky, které začnou existovat až po vstupu zákona v platnost, budou muset předkládat toto povolení jako součást žádosti o vydání stavebního povolení.
7. Jakou v roli v této situaci a v očekávání řady změn může sehrát ENVIKONGRES?
Myslím, že jeho role je velmi významná. ENVIKONGRES bude platformou, kde se sejdou regulátoři se zástupci regulovaných podniků, kde bude možno začít dojednávat optimalizaci při splnění regulí nového zákona. Nastartování vzájemné komunikace s přihlédnutím k tomu, že úroveň znalostí a porozumění problematice nemusí být u všech zúčastněných stejná, je velmi důležité. Dalším, velmi důležitým bodem jednání a diskusí, budou tzv. nejlepší dostupné techniky (BAT). Regulátor, který má pravomoci k event. zpřísněných požadavků, se totiž musí pohybovat v rámci reálné situace, musí znát technické i ekonomické hranice a možnosti. Technologie, které spadají pod regulační režim, jsou v řádu stovek. Z důvodu přehlednosti se připravují tzv. BREFy, tj. referenční manuály, příručky, které budou sloužit regulátorům, aby věděli, co je ještě technicky možné a přitom ekonomicky schůdné. Souhrnně – není povinnost zavádět určitou technologii, ale je stanoven rozsah environmentálních parametrů, které mohou současné nejlepší dostupné technologie dosáhnout. ENVIKONGRES tedy ve své podstatě poskytne platformu pro oboustranný tok informací.
ing. Vladislav Bízek, CSc.
generální ředitel DHV CR, spol. s r.o.
Zdroj: www.bvv.cz
Sdílet článek na sociálních sítích