Zákon o integrované prevenci a omezování znečištění (IPPC) (tisková zpráva MŽP)

Zákon o integrované prevenci a omezování znečištění Návrh tohoto zákona, který souvisí s přibližováním k EU a jehož navrhovatelem je Ministerstvo životního prostředí, předložila vláda k projednání Poslanecké sněmovně Parlamentu dne 12. června 2001. První čtení proběhlo v červenci loňského roku na 37. schůzi sněmovny, druhé a třetí čtení se konalo koncem listopadu a počátkem prosince 2001 na 43. schůzi sněmovny. Nyní je schválený text zákona projednáván v senátu. Vzhledem k předpokládanému vstupu ČR do EU je nutné do roku 2003 dosáhnout plné slučitelnosti českých a evropských právních norem. Jednou ze závazných evropských norem, platných i pro přistupující státy, je Směrnice 96/61/EC o integrované prevenci a omezování znečištění. Proto Ministerstvo životního prostředí připravilo návrh zákona o integrované prevenci a omezování znečištění (dále jen IPPC), integrovaném registru znečišťování (dále jen IRZ) a o změně některých zákonů, který prošel třemi čteními v poslanecké sněmovně Parlamentu a nyní se o něm jedná v senátu. Tento zákon by měl významně přispět ke zjednodušení procedury získávání povolení k provozu některých výrobních celků z hlediska ochrany životního prostředí. Zatímco nyní je zapotřebí získávat zvlášť jednotlivá povolení orgánů činných v ochraně ovzduší, vody, půdy a nakládání s odpady, připravovaný zákon umožní pracovat pouze s jedním, tzv. integrovaným povolením, které nahradí všechna stávající. Cílem této právní úpravy je dosáhnout co nejvyššího využití a úspor surovin a energií a maximálně tak omezit vznik odpadů a znečišťování životního prostředí. Do působnosti zákona o IPPC budou patřit velká průmyslová a zemědělská výrobní zařízení z těchto kategorií: energetika, výroba a zpracování kovů, zpracování nerostů, chemický průmysl, výrobní zařízení pracující s rozpouštědly, výroba uhlíku, nakládání s odpady, papírny, textilní a kožedělný průmysl, jatka a kafilérie, potravinářský průmysl a velkochovy prasat a drůbeže. Tyto kategorie jsou uvedeny v příloze návrhu zákona, která kopíruje přílohu evropské směrnice. Kromě oboru chemické výroby je většina zahrnutých kategorií zařízení vymezena kapacitou produkce a jedná se jen o skutečně velké výrobce a zpracovatele. I v oblasti chemie jsou zahrnuty pouze výroby provozované v průmyslovém měřítku. Ve všech oborech jsou pak z působnosti zákona vyloučena zařízení používaná pro výzkum a vývoj. Pokud ovšem provozovatelé, kteří nejsou uvedeni v příloze, budou mít pocit, že integrovaný přístup k vydávání povolení je pro ně výhodnější než dosavadní procedury, budou mít možnost o vydání integrovaného povolení dobrovolně požádat. Přechod na systém integrovaných povolení se jeví jako dobrá investice do budoucnosti, neboť zvýší efektivitu výroby, uspoří podnikatelům neproduktivní prostředky vynakládané na stavby koncových technologií (ČOV, filtry, zneškodňování odpadů) a usnadní administrativu spojenou se získáváním povolení potřebných k provozu zařízení. Zároveň se zvýší konkurenceschopnost našich výrobců na trzích zemí EU, předejde se jejich možnému nařčení z tzv. ekodumpingu a to vše přispěje k integraci ČR mezi vyspělé státy Evropy. K zajištění informování veřejnosti bude také zřízen celorepublikový integrovaný registr znečišťování životního prostředí (IRZ). Ten by měl sloužit především příslušným správním úřadům, ale rovněž provozovatelům zařízení a veřejnosti. IRZ umožní integraci sběru dat, zpracování a zveřejňování informací o ohlašovaných látkách a zpracování hlášení o aplikaci integrované prevence pro Evropskou komisi v souladu s rozhodnutím 2000/479/ES o zavedení Evropského registru emisí znečišťujících látek. Tímto registrem bude otevřena cesta ke sjednocení ohlašovacích povinností podniků podle platných složkových zákonů v jednom “integrovaném” registru. Zákon o ochraně ovzduší Tento návrh zákona, který rovněž vychází z aproximačního procesu a jehož navrhovatelem je Ministerstvo životního prostředí, předložila vláda Poslanecké sněmovně Parlamentu dne 25. dubna 2001. První čtení proběhlo 24. května loňského roku na 36. schůzi parlamentu, druhé a třetí čtení koncem listopadu a počátkem prosince 2001 na 43. schůzi parlamentu. Nyní je návrh zákona schválený poslanci v jednání senátu, které bylo ve středu 16. ledna přerušeno. Návrh zákona transponuje zhruba 35 právních předpisů ES. Rozhodnutí, že půjde o nový zákon, padlo v roce 1999 po screeningu v Evropské komisi a bylo motivováno zjištěním, že změny, ke kterým dojde, budou díky transpozici mnohých předpisů rozsáhlé. Návrh právního předpisu obsahuje: Právní úpravu ochrany ovzduší, ozónové vrstvy Země, ochranu klimatického systému Země, ochranu před světelným znečištěním a novely některých souvisejících zákonů, jako je např. zákon o technických požadavcích na výrobky a zákon o ochraně veřejného zdraví. Zařazením části o ochraně klimatického systému Země do tohoto návrhu zákona se Česká republika přiřadila mezi několik málo států, které si uvědomují nejen důležitost ochrany v této oblasti, ale i potřebu její legislativní úpravy. Návrh zákona předpokládá oproti současné právní úpravě v oblasti ochrany ovzduší a ozónové vrstvy Země řadu změn, z nichž je nutné poukázat zejména na zajištění souladu s ostatními zákony v oblasti životního prostředí, včetně návrhu zákona o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů a rovněž na zdokonalení systému nástrojů orgánů ochrany ovzduší v návaznosti na probíhající reformu územní veřejné správy.