Nové knihy - Atlas motýlů

Atlas rozšíření denních motýlů v Evropě Naturschutzbund Deutschland e.V. (zkratka NABU), obdoba našeho Českého svazu pro ochranu přírody předkládá v těchto dnech veřejnosti první a dosud jediný Atlas rozšíření denních motýlů v Evropě. Tento Atlas je aplikované vědecké a biogeografické dílo, zabývající se ochranou evropských denních motýlů. Dílo je výsledkem projektu “Mapování evropských denních motýlů – Mapping European Butterflies – MEB”. Uvedený projekt byl zahájen počátkem roku 1996 za pomoci NABU německou společností GsfS (společnost pro ochranu motýlů) a m.j. také ve spolupráci s českou Společností pro ochranu motýlů (SOM). Více než 250 lepidopterologů z celé Evropy přispělo do databanky svými vlastními originálními daty o výskytu motýlů a navíc byly do těchto dat zahrnuty i údaje o rozšíření motýlů ze všech důležitých národních, regionálních a soukromých archivů. Databanka MEB obsahuje v současnosti více než 230 tisíc vložených údajů týkajících se celkové evropské fauny denních motýlů, která zahrnuje 486 druhů. Rozšíření jednotlivých druhů je v Atlasu znázorněno na 451 mapách. Pro druhy z atlantských ostrovů jsou z technických důvodů uvedeny jen tabulky rozšíření. Mapy rozšíření zahrnují 3100 základních evidenčních polí (30´ x 60´) o průměrné velikosti 58 x 58 km. Údaje o výskytu motýlů jsou klasifikovány ve třech evidenčních časových úsecích: do roku 1950, od roku 1951 do roku 1980 a od roku 1981 do současnosti. Analýza údajů ukazuje, jak velkou roli hrají biogeografické aspekty při ochraně denních motýlů. Celkem 198 druhů evropských motýlů (41%) bylo zjištěno jen na 1% celkové rozlohy Evropy (případně i méně), zatímco jen 20 druhů (4%) bylo podchyceno na nejméně jedné třetině povrchu Evropy. Stupeň celoevropského pokrytí odpovídá 60,61%. Přitom Evropa může být z hlediska prozkoumání motýlí fauny rozdělena na dvě rozdílné oblasti. Západní část Evropy je velmi dobře podchycena a bylo zde zjištěno 88,49% z celkového počtu druhů motýlů. Ve východní části zahrnující Rusko, Ukrajinu, Bělorusko a Moldávii bylo zjištěno jen 27,37% druhů. Největší množství druhů vykazuje Středozemní oblast. Např. v alpském trojúhelníku zahrnujícím Francii, Itálii a Švýcarsko bylo v základním evidenčním poli zjištěno více než 200 druhů denních motýlů. Evropské státy, resp. Evropská unie, mají velkou zodpovědnost za endemické druhy, tj. druhy žijící jen v Evropě. Z nich 41 endemických druhů žije nejvýše v 5 základních evidenčních polích, tj. na 0,16% povrchu Evropy. Je nutno požadovat preventivní ochranu pro tyto druhy. Dosud žádný z těchto druhů není bezprostředně ohrožen, ale také žádný z nich nemá možnost navrátit se do bezpečných refugií, pokud by jejich současné životní prostředí bylo zničeno. Také při ochraně motýlů jde především o ochranu životního prostředí. Iniciátorem mapování výskytu evropských motýlů a autorem Atlasu rozšíření evropských denních motýlů je jeden z předních evropských expertú Dr. Otakar Kudrna (63 let, rodák z Českých Budějovic), který pracoval na několika universitních a ochranářských institucích v Německu, Anglii a Itálii, kde se věnoval vědeckému studiu motýlů, zejména evropských. Dr. Kudrna je autorem cca 80 originálních vědeckých prací a knih týkajících se biogeografie, ekologie a ochrany motýlů, které publikoval v německém a anglickém jazyce. V roce 1990 zorganizoval konferenci o ochraně motýlů ve východní části střední Evropy.Je také autorem prvního Atlasu rozšíření denních motýlů v České republice (1994) a zakladatelem české Společnosti pro ochranu motýlů (SOM). Po odchodu do penze se věnoval organizování a řízení projektu “Mapování evropských denních motýlů”. Zmíněný projekt a Atlas rozšíření denních motýlů v Evropě by nemohl být úspěšně dokončen bez podpory Společnosti pro ochrany přírody Německa a pomoci mnoha lepidopterologů z celé Evropy. V současnosti již byly dokončeny přípravy pro vydání pokračování Atlasu rozšíření denních motýlů v České republice, který bude veřejnosti představen v polovině roku a který je v ČR ojedinělou ekologickou publikací. Zdroj: MŽP