Britové obchodují se skleníkovými plyny
Ekonomické nástroje mají britské vládě pomoci chránit životní prostředí. Byla
založena burza, na níž mohou velcí znečišťovatelé ovzduší koupit možnost
vypouštět více škodlivých plynů, než jim dovolují limity. Ekologické firmy tak
mohou vydělávat. PRAHA - Firmy ve Velké Británii začaly tento týden obchodovat s
emisemi skleníkových plynů. Britské ministerstvo životního prostředí, výživy a
záležitostí venkova (DEFRA) totiž založilo na začátku dubna speciální burzu. Na
ní si mohou velcí znečišťovatelé ovzduší koupit možnost vypouštět více
škodlivých plynů, než jim dovolují stanovené limity. Prodávajícími jsou firmy,
které naopak úspěšně snížily své exhalace pod určené hodnoty. Británie chce
snížit emise o pětinu Velká Británie chce do roku 2010 snížit emise oxidu
uhličitého, který je největší součástí skleníkových plynů, o 20 procent oproti
stavu z roku 1990. To je čtyřikrát více než se rozvinuté země zavázaly
podepsáním tzv. kjótských protokolů v roce 1996. Británie nechce plánovaného
stavu dosáhnout pouze administrativními nařízeními. Přišla proto se způsobem,
který by společnosti na jejím území donutil k menšímu znečišťování pomocí
ekonomických nástrojů. Nechci slevu zadarmo Od začátku dubna uvalila na britské
podniky zvláštní 15procentní daň z ceny spotřebované energie, kterou nazvala
Climate Change Levy (poplatek za změnu klimatu). Velcí spotřebitelé energie se
však mohou s britskou vládou dohodnout až na 80procentní slevě na této dani,
pokud razantně sníží své emise skleníkových plynů. Vedle toho britský kabinet
poskytl 215 milionů liber do aukce, na níž se firmy předháněly v tom, která za
nabízené peníze více omezí své exhalace. Nakonec se našlo 34 společností, které
přislíbily redukci vypouštění oxidu uhličitého a podobných plynů o 4 miliony
tun. Jedna tuna plynu tak britskou vládu přišla přibližně na 53 liber. Mezi
firmami, které se aukce zúčastnily, bylo paradoxně i Muzeum historie přírody,
většinou se však jednalo o velké znečišťovatele, například ropné giganty British
Petroleum (BP) a Shell. Právě BP se zavázala snížit emise, vzniklé při těžbě
zemního plynu v Severním moři, o 353 000 tun. Britská vláda všem 34 společnostem
stanovila emisní limity, které musejí pod hrozbou nemalé pokuty dodržet. Podobně
se chystá určit limity pro přibližně 6000 společností, které by měly požádat o
úlevu na zmíněné dani ze spotřeby energie. Aby zvýhodnila firmy, které jsou
schopny snížit své emise pod stanovené hodnoty, založila vláda speciální
\"emisní\" burzu. Na ní mohou tyto společnosti nabídnout své \"nevyužité\"
exhalace firmám, pro které jsou určené limity příliš přísné. Když některá
zjistí, že by je redukce emisí stála příliš mnoho úsilí a finančních prostředků,
prostě si koupí zvýšení limitu a vyhne se případnému placení pokuty. První
obchody uzavřeny Burza zahájila svůj provoz v úterý. První den se nic nedělo,
jednotlivé společnosti se pouze registrovaly do databáze DEFRA. Hned ve středu
však byl uzavřen první obchod. British Petroleum prodala část svého emisního
limitu firmě Imerys SA, která je jedním z největších světových producentů
kaolinu - suroviny pro výrobu porcelánu nebo k bělení papíru. \"Ukazuje se, že
burza přinese jednoduchý a efektivní systém, který umožní redukci emisí
skleníkových plynů,\" pochlubila se mluvčí DEFRA.
Ekonomické nástroje mají britské vládě pomoci chránit životní prostředí. Byla založena burza, na níž mohou velcí znečišťovatelé ovzduší koupit možnost vypouštět více škodlivých plynů, než jim dovolují limity. Ekologické firmy tak mohou vydělávat.
PRAHA - Firmy ve Velké Británii začaly tento týden obchodovat s emisemi skleníkových plynů. Britské ministerstvo životního prostředí, výživy a záležitostí venkova (DEFRA) totiž založilo na začátku dubna speciální burzu. Na ní si mohou velcí znečišťovatelé ovzduší koupit možnost vypouštět více škodlivých plynů, než jim dovolují stanovené limity. Prodávajícími jsou firmy, které naopak úspěšně snížily své exhalace pod určené hodnoty. Británie chce snížit emise o pětinu Velká Británie chce do roku 2010 snížit emise oxidu uhličitého, který je největší součástí skleníkových plynů, o 20 procent oproti stavu z roku 1990. To je čtyřikrát více než se rozvinuté země zavázaly podepsáním tzv. kjótských protokolů v roce 1996. Británie nechce plánovaného stavu dosáhnout pouze administrativními nařízeními. Přišla proto se způsobem, který by společnosti na jejím území donutil k menšímu znečišťování pomocí ekonomických nástrojů.
Nechci slevu zadarmo
Od začátku dubna uvalila na britské podniky zvláštní 15procentní daň z ceny spotřebované energie, kterou nazvala Climate Change Levy (poplatek za změnu klimatu). Velcí spotřebitelé energie se však mohou s britskou vládou dohodnout až na 80procentní slevě na této dani, pokud razantně sníží své emise skleníkových plynů. Vedle toho britský kabinet poskytl 215 milionů liber do aukce, na níž se firmy předháněly v tom, která za nabízené peníze více omezí své exhalace. Nakonec se našlo 34 společností, které přislíbily redukci vypouštění oxidu uhličitého a podobných plynů o 4 miliony tun. Jedna tuna plynu tak britskou vládu přišla přibližně na 53 liber. Mezi firmami, které se aukce zúčastnily, bylo paradoxně i Muzeum historie přírody, většinou se však jednalo o velké znečišťovatele, například ropné giganty British Petroleum (BP) a Shell. Právě BP se zavázala snížit emise, vzniklé při těžbě zemního plynu v Severním moři, o 353 000 tun. Britská vláda všem 34 společnostem stanovila emisní limity, které musejí pod hrozbou nemalé pokuty dodržet. Podobně se chystá určit limity pro přibližně 6000 společností, které by měly požádat o úlevu na zmíněné dani ze spotřeby energie. Aby zvýhodnila firmy, které jsou schopny snížit své emise pod stanovené hodnoty, založila vláda speciální \"emisní\" burzu. Na ní mohou tyto společnosti nabídnout své \"nevyužité\" exhalace firmám, pro které jsou určené limity příliš přísné. Když některá zjistí, že by je redukce emisí stála příliš mnoho úsilí a finančních prostředků, prostě si koupí zvýšení limitu a vyhne se případnému placení pokuty.
První obchody uzavřeny
Burza zahájila svůj provoz v úterý. První den se nic nedělo, jednotlivé společnosti se pouze registrovaly do databáze DEFRA. Hned ve středu však byl uzavřen první obchod. British Petroleum prodala část svého emisního limitu firmě Imerys SA, která je jedním z největších světových producentů kaolinu - suroviny pro výrobu porcelánu nebo k bělení papíru. \"Ukazuje se, že burza přinese jednoduchý a efektivní systém, který umožní redukci emisí skleníkových plynů,\" pochlubila se mluvčí DEFRA.
Sdílet článek na sociálních sítích