Úmluva o biologické rozmanitosti /CBD/

Úmluva o biologické rozmanitosti (Convention on Biological Diversity – CBD), která se řadí k nejvýznamnějším mezinárodním úmluvám v oblasti životního prostředí, byla poprvé vystavena k podpisu na Konferenci OSN o životním prostředí a rozvoji (UNCED) 5. června 1992 v brazilském Rio de Janeiru a v platnost vstoupila již 29. prosince 1993. Vláda České republiky schválila Úmluvu svým usnesením ze dne 2. června 1993 č. 293. ČR podepsala Úmluvu 5. června 1993 a smluvní stranou se stala 3. prosince 1993. Úmluva pro ni vstoupila v platnost v březnu 1994 (Úmluva vyhlášena ve Sbírce zákonů pod č. 134/1999 Sb.). Plněním Úmluvy bylo pověřeno Ministerstvo životního prostředí a Ministerstvo zemědělství. Vzhledem k tomu, že Úmluva se dotýká i dalších resortů, byl pro zajištění meziresortní spolupráce vytvořen při Ministerstvu životního prostředí v listopadu 1996 Český výbor pro Úmluvu o biologické rozmanitosti, doplněný později o zástupce nevládních organizací. Při Českém výboru byl ustaven vědecký poradní sbor pro řešení odborných otázek. Cílem Úmluvy o biologické rozmanitosti je zabezpečit: · ochranu biologické rozmanitosti, která je chápána jako rozmanitost všech živých organismů a systémů, jichž jsou tyto organismy součástí, · udržitelné využívání jejích složek, · rovnoměrné a spravedlivé využívání biologických zdrojů. Zatímco v prvním období po vstupu Úmluvy v platnost se pozornost soustředila na ochranu biologické rozmanitosti v celosvětovém měřítku, v posledním období se do popředí dostávají otázky využívání složek biologické rozmanitosti a rovnoměrného rozdělování výnosů z biologických zdrojů. K zajištění cílů Úmluvy byly vytvořeny poradní orgány, především Poradní orgán pro vědecké, technické a technologické záležitosti (Subsidiary Body on Scientific, Technical and Technological Advice - SBSTTA), pracovní skupiny a skupiny expertů. Úmluvu ratifikovalo, přijmulo či k ní přistoupilo 182 států (stav 12.3.2002). K Úmluvě byl přijat první protokol po složitých mezinárodních jednáních 29. ledna 2000 v Montrealu – Cartagenský protokol o biologické bezpečnosti. Cílem tohoto protokolu je zajistit ochranu a bezpečnost při zacházení, využívání a přenosu živých modifikovaných organismů především přes hranice států. Protokol byl poprvé vystaven k podpisu při příležitosti pátého zasedání Konference smluvních stran Úmluvy o biologické rozmanitosti v květnu r. 2000 v keňském hlavním městě Nairobi. Česká republika podepsala Protokol mezi prvními státy 24. května 2000 a ratifikovala ho 8. října 2001. Pro vstup Protokolu v platnost je zapotřebí 50 ratifikací. Ke dni 12.3.2002 ho ratifikovalo 12 států. Pro zajišťování podmínek pro naplňování Protokolu po jeho vstupu v platnost byl až do prvního zasedání Konference smluvních stran ustaven Mezivládní výbor pro Cartagenský protokol o biologické bezpečnosti. (Informace o podmínkách v ČR viz www.env.cz - Geneticky modifikované organismy. Následující dokumenty naleznete na adrese: www.env.cz Český text úmluvy Anglický text úmluvy Úmluva v ČR Seznam smluvních stran Informace z konferencí smluvních stran Dokumenty a články Cartagena Protocol on Biosafety – anglický text Cartagenský protokol o biologické bezpečnosti – český překlad Kontaktní skupina pro tři úmluvy v rámci OSN ustavena (Jan Plesník) Globální změna podnebí a zranitelnost a přizpůsobitelnost ekosystémů (Jan Plesník) Připravuje se Světová strategie ochrany rostlin (Jan Plesník) 7. zasedání Poradního orgánu pro vědecké, technické a technologické záležitosti Úmluvy o biologické rozmanitosti (Jan Plesník) Pracovní seminář „Ochrana klimatu a zachování biodiverzity“ (Jan Plesník) Aktuální informace Výročí Kontaktní osoba pro ČR Ing. Milena Roudná MŽP Vršovická 65 100 10 Praha 10 02-67 12 11 11 milena.roudna@env.cz Kontaktní osoba pro vědecký orgán úmluvy (SBSTTA) RNDr. Jan Plesník, CSc. AOPK ČR Kališnická 4-6 130 23 Praha 3 02-6970562, 02-83069296 plesnik@nature.cz www.biodiv.org