Směrnice 2002/3/EC týkající se ozónu ve vnějším ovzduší

Směrnice vstoupila v platnost zveřejněním v Úředním věstníku ES (OJ L 67/02) 9.3.2002. Členské státy mají 18 měsíců na její transpozici. Zrušuje se směrnice 92/72/EC o znečištění ovzduší ozónem. Směrnice se stala \"dceřinnou\" směrnicí k \"Rámcové směrnici o ovzduší\" (Směrnice Rady 96/62/EC k posuzování a řízení kvality vnějšího ovzduší). Návrh poněkud mění dosavadní přístup k ochraně ovzduší před znečištěním troposférickým ozónem. Zaměřuje se více na cílové hodnoty (dlouhodobé imisní cíle) než na limitní imisní hodnoty s ohledem na skutečnost, že troposférický ozón vzniká jako sekundární polutant chemickými reakcemi primárních polutantů (především SO2, NOx, NH3 a VOCs) a je proto obtížnější jej přímo kontrolovat. Návrh stanovuje imisní cílovou hodnotu k roku 2010, a to osmihodinový průměr 120 µg/m3 překračovaný nejvýše 25 dní v roce vyjímkou případů, kdy je tohoto cíle nemožné dosáhnout přiměřeným opatřením. Legislativně nezávaznými cíli by se mělo zajistit, aby koncentrace ozónu ve vnějším ovzduší klesla do roku 2020 na úroveň, u které se nepředpokládají škodlivé účinky. Byly stanoveny dvě mezní hodnoty jednohodinového průměru (informační - 180 µg/m3 a výstražný - 240 µg/m3) a detaily, které musí být oznámeny veřejnosti při překročení těchto limitů. Tyto informace obsahují místo a oblast překročení; mezní hodnota, která byla překročena; počátek a doba trvání překročené hodnoty; nejvyšší a průměrná hodinová hodnota. Členské státy musí zajistit, že informace o koncentraci ozónu budou veřejně dostupné a stanovit pokuty za porušení směrnice. Zdroj: www.dhv4industry.cz