Památné stromy – Památný dub v Obříství u Mělníka
[\"./obrazky/obristvi.gif\"]Nebývá zvykem rozepisovat se o stromech, které už
nejsou, starostí o ty živoucí máme i tak dost. Ale přece jen! Tentokrát je to
Čechův dub, který zůstal v povědomí lidí, třebaže už nežije. A snad nebude na
škodu připomenout ho i těm, kteří nebydlí blízko soutoku řek Labe a Vltavy, v
Obříství. Tam uprostřed louky pod empírovým zámečkem z počátku minulého století
památný dub rostl... \"O, kdyby dub ten vypravovat uměl, jak dlouhou, divnou
kroniku by šuměl... Snad roven stáří peruckému dědu, i ten zde vzrostl z bájných
věků šedu... \" - tak o dubu píše v Sekáčích básník, který starý strom denně
vídal ze svého okna a často k němu zacházel. Přistěhoval se do Obříství roku
1895, když musel odejít do ústraní po velkém ohlasu svých protirakousky laděných
Písní otroka. Dub měřil v obvodu skoro šest metrů, byl dutý, jak tak staré
stromy bývají, poznamenaný věkem, blesky, ale i lidskou hloupostí - někdo totiž
rozdělal v jeho dutině oheň. Než bylo regulováno Labe, tak bývaly okolní louky,
dub i celá obora, které byl původně součástí, zatopeny vodou i několikrát do
roka. Snad i proto začala dubu prosychat koruna a stáří na něm bylo čím dál
patrnější, třebaže většina větví se stále zelenala. A pak v jednom pozdním
červencovém večeru roku 1977 - nebyla bouřka ani vichr - se památný Čechův dub
zřítil do louky. Padl, jako někdy skosí náhlá smrt člověka. Zdroj:
www.pamatnestromy.cz [http://www.pamatnestromy.cz]
Nebývá zvykem rozepisovat se o stromech, které už nejsou, starostí o ty živoucí máme i tak dost. Ale přece jen!
Tentokrát je to Čechův dub, který zůstal v povědomí lidí, třebaže už nežije.
A snad nebude na škodu připomenout ho i těm, kteří nebydlí blízko soutoku řek Labe a Vltavy, v Obříství. Tam uprostřed louky pod empírovým zámečkem z počátku minulého století památný dub rostl...
\"O, kdyby dub ten vypravovat uměl, jak dlouhou, divnou kroniku by šuměl... Snad roven stáří peruckému dědu, i ten zde vzrostl z bájných věků šedu... \" - tak o dubu píše v Sekáčích básník, který starý strom denně vídal ze svého okna a často k němu zacházel.
Přistěhoval se do Obříství roku 1895, když musel odejít do ústraní po velkém ohlasu svých protirakousky laděných Písní otroka.
Dub měřil v obvodu skoro šest metrů, byl dutý, jak tak staré stromy bývají, poznamenaný věkem, blesky, ale i lidskou hloupostí - někdo totiž rozdělal v jeho dutině oheň. Než bylo regulováno Labe, tak bývaly okolní louky, dub i celá obora, které byl původně součástí, zatopeny vodou i několikrát do roka. Snad i proto začala dubu prosychat koruna a stáří na něm bylo čím dál patrnější, třebaže většina větví se stále zelenala.
A pak v jednom pozdním červencovém večeru roku 1977 - nebyla bouřka ani vichr - se památný Čechův dub zřítil do louky. Padl, jako někdy skosí náhlá smrt člověka.
Zdroj: www.pamatnestromy.cz
Sdílet článek na sociálních sítích