Přestěhování zvířete z přírody do klece je trestným činem
Mělník - Novela trestního zákona změnila od července neoprávněné nakládání s
chráněnými a volně žijícími živočichy v trestný čin. Podle zákona jsou věcí,
která je majetkem celé společnosti, a tak je jejich přisvojení krádeží. Původně
se člověk, který například choval chráněné živočichy, dopouštěl jen přestupku.
Současný trestný čin může skončit i vězením. \"Nepodmíněný trest by zřejmě
následoval u případů, kdy by šlo například o nakládání s kriticky ohroženými
druhy nebo vážné poškození prostředí, ve kterém chránění živočichové žijí,\"
vysvětlil šéf odboru životního prostředí mělnické radnice Ctirad Mikeš.
Návštěvník lesa by například neměl sám řešit situaci nalezeného opuštěného
kolouška. Varovat by ho neměl jen zákon, ale i škody, které může v dobré víře
napáchat. V podobné situaci je podle Mikeše hlavní zásadou nesahat. \"Je možné,
že samice o mláděti ví a kdyby z něho cítila lidský pach, odmítla by ho,\"
vysvětlil. Člověk by měl z místa odejít, aby si samice mohla mládě odvést. Lze
se za den nebo dva vrátit pro případ, že by zahynula a mládě zůstalo samo. \"Pak
by se nálezce měl spojit s mysliveckou stráží nebo s mysliveckým hospodářem,
kterým je správce honitby. Situaci musejí pokaždé posoudit odborníci,\" řekl
Mikeš. Při setkání s některými mláďaty ve volné přírodě, například s divokými
selátky, je pokaždé nejlepším řešením rychlý ústup. Zdroj: Mělnický deník
Mělník - Novela trestního zákona změnila od července neoprávněné nakládání s chráněnými a volně žijícími živočichy v trestný čin. Podle zákona jsou věcí, která je majetkem celé společnosti, a tak je jejich přisvojení krádeží. Původně se člověk, který například choval chráněné živočichy, dopouštěl jen přestupku. Současný trestný čin může skončit i vězením. \"Nepodmíněný trest by zřejmě následoval u případů, kdy by šlo například o nakládání s kriticky ohroženými druhy nebo vážné poškození prostředí, ve kterém chránění živočichové žijí,\" vysvětlil šéf odboru životního prostředí mělnické radnice Ctirad Mikeš. Návštěvník lesa by například neměl sám řešit situaci nalezeného opuštěného kolouška. Varovat by ho neměl jen zákon, ale i škody, které může v dobré víře napáchat. V podobné situaci je podle Mikeše hlavní zásadou nesahat. \"Je možné, že samice o mláděti ví a kdyby z něho cítila lidský pach, odmítla by ho,\" vysvětlil. Člověk by měl z místa odejít, aby si samice mohla mládě odvést. Lze se za den nebo dva vrátit pro případ, že by zahynula a mládě zůstalo samo. \"Pak by se nálezce měl spojit s mysliveckou stráží nebo s mysliveckým hospodářem, kterým je správce honitby. Situaci musejí pokaždé posoudit odborníci,\" řekl Mikeš. Při setkání s některými mláďaty ve volné přírodě, například s divokými selátky, je pokaždé nejlepším řešením rychlý ústup.
Zdroj: Mělnický deník
Sdílet článek na sociálních sítích