PŘÍRODA: Tomu to voní, tomu to smrdí

MISTRYNĚ PACHOVÝCH STOP Oribi má díky arzenálu šesti pachových žláz schopnost vydávat svým tělem více pachových zpráv než kterýkoli jiný savec. Pro oribi, jednu z malých afrických antilop, je pach nositelem nepřeberného množství cenných informací. I když tyto antilopy třeba málem zmizí ve vysoké trávě, stále zůstávají ve vzájemném čichovém kontaktu. Největší ze šesti pachových žláz je u samce velká jako oční jamka a nachází se pod uchem. Další žlázy jsou pak uloženy v rýze u přední části oka, ve slabinách, pod hustou dlouhou srstí na předních končetinách, pod kratšími chlupy pokrývajícími kotníky a v rozštěpu kopyt. Samci si svá rozlehlá území značí tak, že překousnou stonek trávy a pak si o něj otřou oční pachovou žlázu. Vědci předpokládají, že žlázu uloženou ve slabinách uživají oribi při námluvách a k varovným signálům, zatímco výměšky z příslušných žláz vytvářejí pachovou \"auru\", která charakterizuje každého jednotlivce. Sekrety ze žláz na nohou a kotnících při chůzi terénem patrně zanechávají pachovou stezku, která pomáhá označit jejich teritorium. HADI OCHUTNÁVAJÍ VZDUCH JAZYKEM Hadi svou kořist „nevyčenichají\" místo toho vzduch chutnají jazykem. Mají totiž svůj osobní chemický aparát, tzv. Jacobsonův orgán. Ten je uložen na patře ústní dutiny a pomáhá jim analyzovat molekuly nesené vzduchem a na základě toho vystopovat kořist. Molekuly had sbírá ze vzduchu hbitým tenkým vlhkým rozeklaným jazykem. Chemické látky potom předává do Jacobsonova orgánu tak, že špičku jazyka přitlačí k jamkám na patře. Jamky jsou vystlány jemnými obrvenými buňkami, jež přijímají příslušné chemické informace. Had pomocí jazyka dokáže přesně vystopovat krysu nebo myš, rozpoznat blížicího se dravce nebo najít partnera, a to i v naprosté tmě.


PTÁCI CÍTÍ, KDE SE PASE JEJICH KORIST Buřňáčci malí využívají svůj výjimečný čich, aby zjistili, kde je čekají hody. Jejich kořist, krill, se totiž živi planktonem (drobnými plovoucími organismy). Když je plankton poškozen třeba právě pasoucím se krillem, vylučuje chemickou látku dimethylsulfid. Výzkum v oblasti subantarktického ostrova Jižní Georgie prokázal, že charakteristický zápach dimethylsulfidu přivádí některé druhy ptáků včetně buřňáčků amerických a buřňáčků černobřichých na stopu obrovským hejnům krillu. Tito ptáci loví většinou v noci, takže kořist nemohou hledat zrakem. Proměnlivé pachové stopy dimethylsulfidu dokonce buřňáčkům pomáhají také při orientaci. Zdroj: Neviditelný pes