PŘÍRODA: Krvavá hostina
SOVA BALÍ ODPADKY Sovy polykají kořist celou, i s kostmi a srstí nebo peřím.
Tuhé části pak ale musejí vyvrhnout. Jejich žaludeční šťávy si totiž poradí jen
s výživnými měkkými tkáněmi. Nestravitelné kosti, zobáky drápy, zuby, srst,
exoskelety (tvrdé vnější schránky) brouků a dokonce i chloupky z těl žížal sovy
vyvrhují v oválných vývržcích. Zbavit se vývržků usnadňuje sovám to, že jsou
tvrdé části obalené chlupy a peřím, a kolem vývržku je navíc tenký slizovitý
obal. Vývržek je napřed velký a měkký, ale na vzduchu rychle ztvrdne. Vyschlý
vývržek sovy pálené je proto lesklý, vypadá jako nalakovaný. Z vývržku je
zřejmé, čím se sova živila. Různé druhy sov mají i různé vývržky: u sýčků
obsahují hlavně zbytky brouků, ve vývržcích puštíka převládají kosti a chlupy
myši a hrabošů, i když puštík sem tam uloví i krtka, malého ptáka nebo brouka.
Vývržky také prozradí, že se sova na daném místě zdržuje. Sova se každý den
zbaví několika vývržků, které se potom dají najít hlavně pod hnízdem či některým
jejím oblibeným hřadem. KRVAVÁ HOSTINA [\"./obrazky/pijavka.jpg\"]Pijavka
lékařská, která žije v Evropě a na části území Asie, přijímá potravu velmi
zřídka. Obvykle se totiž vydatně nasytí jen jedenkrát do roka. Živí se hlavně
krví, zejména krví savců, někdy i lidskou. Přisaje se pomocí přední či zadní
přísavky na svého hostitele. Nejprve musí třemi polokruhovými čelistmi s ostrými
„zoubky\", které má u ústního otvoru na přední přísavce, proříznout do kůže
ranku ve tvaru Y. Pijavka vylučuje do rány dvě látky místní anestetikum, díky
němuž si hostitel ani neuvědomuje, že mu pijavka prořízla kůži, a antikoagulant,
který brání srážlivosti krve. Nasátá krev proto bez problémů putuje do
zažívacího traktu pijavky. Enzymy a bakterie zahájí trávení. Vodu, nerostné
látky a soli pijavka rychle vylučuje, ale strávit výživnou složku krve bohatou
na bílkoviny trvá až sedm měsíců. Je to způsobeno tím, že na odbourání krevních
bílkovin je metabolismus pijavky příliš pomalý. V 18. a 19. století se pijavky
lékařské používaly k „pouštění žilou\" lékaři se domnívali, že tak pacientovi
pomohou při celé řadě neduhů. Moderní lékařská věda se dnes opět začala o
pijavky zajímat. Výtažky s antikoagulanty například slouží k odstraňováni
krevních sraženin po operacích nebo po některých úrazech. Zdroj: Neviditelný pes
SOVA BALÍ ODPADKY
Sovy polykají kořist celou, i s kostmi a srstí nebo peřím.
Tuhé části pak ale musejí vyvrhnout. Jejich žaludeční šťávy si totiž poradí jen s výživnými měkkými tkáněmi. Nestravitelné kosti, zobáky drápy, zuby, srst, exoskelety (tvrdé vnější schránky) brouků a dokonce i chloupky z těl žížal sovy vyvrhují v oválných vývržcích.
Zbavit se vývržků usnadňuje sovám to, že jsou tvrdé části obalené chlupy a peřím, a kolem vývržku je navíc tenký slizovitý obal. Vývržek je napřed velký a měkký, ale na vzduchu rychle ztvrdne. Vyschlý vývržek sovy pálené je proto lesklý, vypadá jako nalakovaný.
Z vývržku je zřejmé, čím se sova živila. Různé druhy sov mají i různé vývržky: u sýčků obsahují hlavně zbytky brouků, ve vývržcích puštíka převládají kosti a chlupy myši a hrabošů, i když puštík sem tam uloví i krtka, malého ptáka nebo brouka.
Vývržky také prozradí, že se sova na daném místě zdržuje. Sova se každý den zbaví několika vývržků, které se potom dají najít hlavně pod hnízdem či některým jejím oblibeným hřadem.
KRVAVÁ HOSTINA
Pijavka lékařská, která žije v Evropě a na části území Asie, přijímá potravu velmi zřídka. Obvykle se totiž vydatně nasytí jen jedenkrát do roka. Živí se hlavně krví, zejména krví savců, někdy i lidskou. Přisaje se pomocí přední či zadní přísavky na svého hostitele. Nejprve musí třemi polokruhovými čelistmi s ostrými „zoubky\", které má u ústního otvoru na přední přísavce, proříznout do kůže ranku ve tvaru Y. Pijavka vylučuje do rány dvě látky místní anestetikum, díky němuž si hostitel ani neuvědomuje, že mu pijavka prořízla kůži, a antikoagulant, který brání srážlivosti krve. Nasátá krev proto bez problémů putuje do zažívacího traktu pijavky.
Enzymy a bakterie zahájí trávení. Vodu, nerostné látky a soli pijavka rychle vylučuje, ale strávit výživnou složku krve bohatou na bílkoviny trvá až sedm měsíců. Je to způsobeno tím, že na odbourání krevních bílkovin je metabolismus pijavky příliš pomalý.
V 18. a 19. století se pijavky lékařské používaly k „pouštění žilou\" lékaři se domnívali, že tak pacientovi pomohou při celé řadě neduhů. Moderní lékařská věda se dnes opět začala o pijavky zajímat. Výtažky s antikoagulanty například slouží k odstraňováni krevních sraženin po operacích nebo po některých úrazech.
Zdroj: Neviditelný pes
Sdílet článek na sociálních sítích