Informace o Protokolu o vodě a zdraví

Protokol o vodě a zdraví (Protokol) navazuje na Úmluvu o ochraně a využívání hraničních vodních toků a mezinárodních jezer (Úmluva), která byla otevřena k podpisu v Helsinkách dne 17. března 1992 a v platnost vstoupila dnem 6. října 1996. Česká republika Úmluvu ratifikovala v polovině roku 2000. Protokol je však formulován tak, že každý jednotlivý stát může Protokol ratifikovat, aniž by k Úmluvě přistoupil. Sjednání Protokolu bylo iniciováno Hospodářskou a sociální radou OSN, Evropskou hospodářskou komisí, Regionálním úřadem pro Evropu Světové zdravotnické organizace a Setkáním stran Úmluvy. Protokol byl otevřen k podpisu na Třetí ministerské konferenci o životním prostředí a zdraví, konané ve dnech 16. - 18. června 1999 v Londýně a organizované Regionálním úřadem pro Evropu Světové zdravotnické organizace. Za Českou republiku jej podepsal ministr zdravotnictví MUDr. Ivan David, CSc. dne 17. června 1999. Česká republika tak byla jednou z 35 zemí, které podepsaly Protokol přímo v Londýně. Ratifikace Protokolu Českou republikou byla dokončena v roce 2001. Vzhledem k tomu, že nebyla dosud splněna podmínka jeho ratifikace 16 stranami, nevstoupil Protokol ještě v platnost. Prováděním Protokolu v České republice byli pověřeni ministři zdravotnictví a životního prostředí usnesením vlády č. 706 ze dne 12. července 2000. Hlavním cílem Protokolu je, na všech úrovních rozhodování, podpořit ochranu lidského zdraví a duševní pohody prostřednictvím zlepšeného hospodaření s vodou, ochrany zdrojů vod a vodních ekosystémů, zlepšování dostupnosti a kvality vody pro lidskou spotřebu a potlačování chorob souvisejících s vodou, které jsou v Protokolu definovány v odstavci 1, článku 2, a to ve vnitrostátním i v mezinárodním kontextu. Podstatou plnění Protokolu je přijetí takových legislativních a účelových opatření, která povedou: a) k dostatečnému zásobování obyvatelstva nezávadnou pitnou vodou, vyhovující současným vědeckým poznatkům o ochraně zdraví, a to včetně ochrany všech vodních zdrojů sloužících pro úpravu na vodu pitnou, b) k efektivnímu způsobu odvádění, čištění a likvidace splaškových odpadních vod tak, aby nebylo ohroženo lidské zdraví a nedošlo ke znehodnocení povrchových a podzemních zdrojů vod, c) k efektivní ochraně všech zdrojů vod a vodních ekosystémů před znečištěním jiného původu, tedy ze zemědělství, průmyslu a vypouštěním nebezpečných látek z ostatních druhů lidské činnosti, d) k bezpečnostním opatřením chránícím před chorobami souvisejícími s vodou při využití vody k rekreačním účelům, v zemědělství, k chovu ryb, korýšů či dalších pěstovaných vodních organismů, při využití odpadní vody k závlahám, nebo při využití čistírenských a vodárenských kalů v zemědělství, e) k vybudování efektivního systému sledování jakosti pitných, rekreačních a ostatních vod, k vybudování systémů dohledu a včasného varování v případě nebezpečí vzniku chorob souvisejících s vodou, f) k dostatečné informovanosti obyvatelstva o jakosti a kvalitě vod a zainteresování široké veřejnosti k přijetí nápravných opatření zaměřených ke komplexní ochraně povodí, bez ohledu na hranice států. Smluvní strany Protokolu zveřejní do dvou let po jeho vstupu v platnost cíle, které jsou v souladu s ustanoveními Protokolu, spolu s daty jejich plnění. Tyto cíle budou periodicky revidovány. Přitom musí strany učinit vhodná opatření, která zajistí spoluúčast veřejnosti. Další informace o Protokolu o vodě a zdraví a úplné znění na httP.//www.szu.cz/voda. Zpracovala Ing. Doubravka Nedvědová, odbor ochrany vod Zdroj: MŽP