PŘÍRODA: Nejsou co jsou

V hloubi malajského deštného lesa není všechno takové, jaké se to jeví. Žije tam živočich, který se velmi podobá spadanému listi, jehož je všude kolem vysoká vrstva. Dospělá žába pablatnice nosatá se celé dny krčí na zemi a čeká na svou kořist - hmyz. Svrchu je téměř neviditelná. Tvary i barvy tlejícího listí, které ji obklopuje, napodobuje tak, aby byla co nejméně nápadná před zraky predátorů. Pablatnice má totiž po těle různě hnědé skvrny a s okolím splývá také díky „listovitým\" výrůstkům na hlavě, nad očima a na nohách. K celému efektu přispívá i její prodloužená tlamička, která vypadá jako větvička. Dokud se pablatnice nepohne, nemohou ji spatřit ani ptáci, ani další živočichové, kteří se živí žábami například ještěrky a drobní savci. Příbuzné druhy žab žijí i v lesích na Madagaskaru a v Brazílii. Tyto druhy s úspěchem napodobují větévky a odlupující se kůru. ŘASOVNÍK Sl HRAJE NA CHALUHY Snad ani chaluhy samy nevypadají tak věrohodné jako řasovníci, žijící přo jižním a východním pobřeží Austrálie, kteří je napodobují. Tito drobní příbuzni mořských koníčků mají od hlavy až po ocas kožní výrůstky, které, stejně jako cáry chaluh, povlávají ve vodě. Řasovníci žijí v chaluhách plovoucích při pobřeží, kde jsou díky svému vzhledu prakticky neviditelní. Většina řasovníků se navíc přizpůsobuje barvou těm druhům chaluh, mezi nimiž žije. Jestliže je však nějaký dravec přece jen spatří, maji\'v záloze ještě další obrannou taktiku, totiž kostěné „brnění\" a dlouhé hřbetní ostny, takže jsou v podstatě nepoživatelní. Řasovníci jsou až 45 centimetrů dlouzí. Stejně jako mořští koníčci se živí drobnými korýši a dalšími bezobratlými živočichy, jež vsrkávají dlouhými trubkovitými ústy. K podivnosti těchto ryb přispívá i to, že o potomstvo u řasovníků pečuje sameček. Zdroj: Neviditelný pes