zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

PŘÍRODA: Mít kde žít

08.08.2002
Příroda
PŘÍRODA: Mít kde žít
HOUSENKY TÁBOŘICÍ POD PLACHTOU Skoro na celém území Spojených států bývají ve vyšších větvích ovocných stromů „pavučiny\". Na podobná místa totiž kladou samičky bourovce amerického vajíčka. Čerstvě vylíhlé housenky si pak budují pevné společné přístřeší. Zpočátku se pod plachtou z hedvábných vlákének schovává asi stovka čerstvě vylíhlých housenek živi se pupeny, listy a prázdnými obaly od vlastních vajíček. Když jim potrava dojde, vylezou ji hledat na bílé plochy svého „stanu\" ale tam je vidí hladoví ptáci. Potenciální predátoři však záhy pochopí, že mají tuto kořist nechat na pokoji. Housenky totiž ze stromů vstřebávají kyanidy, které jsou v odporně chutnající tekutině, již housenky v ohrožení vyvrhují. NETOPÝRI Sl Z LISTŮ DĚLAJÍ STŘÍŠKU Většina netopýrů využívá již existující přístřešky jeskyně, zvonice a půdy. Avšak někteří američtí letouni například listonosi nebo kaloň krátkonosý přespávají pod obyčejným velkým listem, nejčastěji například banánovým. Listonosi příbytkoví vykousají po obou stranách hlavního žebra listu řádku dírek a list se podél této perforace svěsí. Pod něj se pak schoulí až dvanáct listonosů, kteří se nohama drží ve vykousaných místech; tato stříška je chrání před sluncem, větrem i deštěm. Dva metry nad zemí je jejich přístřešek navíc zcela mimo dosah malých šelem. KREJČIRÍK Sl ŠIJE HNÍZDO PAVOUČÍM VLÁKNEM Pavoučí vlákno je velice pevné a indický pták krejčiŕík obecný toho důmyslně využívá. Samice krejčiříka nejprve uchopí vlákno z pavučiny do zobáku. Přitáhne k sobě dva listy visící kousek od sebe a při okrajích do nich vyklove dírky. Pavučinu provlékne dírkami a stáhne listy k sobě; na každý „steh\" použije nový kus vlákna a na konci udělá uzlík, aby vlákno nevyklouzlo. Někdy k sobě sešije také okraje jediného listu. Tato činnost samičce zabere až čtyři dny. Výsledkem je miskovité hnízdo z živých listů, které se mezi ostatními zelenými listy úplně ztrácí. Velmi často proto unikne pozornosti drobných predátorů, pro které je každé ptačí vejce nebo mládě vítanou kořistí. LEHOUNKÝ AKROBAT BYDLÍ MEZI STÉBLY TRÁVY Evropská myška drobná neváží víc než pár zrnek rýže. Za obilkami šplhá po tuhých travinách a obilí, jejichž stébla se přitom téměř nepohnou. Ocásek používá při šplhání jako další končetinu. Díky svým lezeckým schopnostem si samička staví hnízdo poměrně vysoko nad zemí, mezi květenstvími travin. Je tak blízko potravě, a přitom dost daleko od predátorů, kteří se plíží většinou po zemi. Na vlastni stavbu používá stébla trávy a jejich listy; stébla si nakouše na různé délky a uplete z nich hnízdečko velikosti tenisového míčku, které nakonec ještě vystele mechem. Hlavní období rozmnožování spadá až na konec léta. V tu dobu vrhají mláďata i myšky, které se narodily tentýž rok v květnu. Zdroj: Neviditelný pes
Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
24
8. 2017
24-26.8.2017 - Veletrh, výstava
Japonsko
Ekologický institut Veronica
28
8. 2017
28.8-3.9.2017 - Ostatní akce
Centrum Veronica Hostětín, Hostětín 86
ZERA - Zemědělská a ekologická regionální agentura, o.s.
5
10. 2017
5.10.2017 - Seminář, školení
Kobra Údlice, s.r.o. Přečaply 100, Údlice - Přečaply
ZERA - Zemědělská a ekologická regionální agentura, o.s.
10
10. 2017
10.10.2017 - Seminář, školení
Brno
ZERA - Zemědělská a ekologická regionální agentura, o.s.
12
10. 2017
12.10.2017 - Seminář, školení
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí