KRAJE JSOU NA TOM S RECYKLACÍ ŠPATNĚ

Podobne uboha jako celostatni vysledky je hruba mira recyklace v jednotlivych ceskych a moravskych krajich. Zvlast spatne pritom dopadaji regiony, ve kterych uz v minulosti vyrostla spalovna odpadu. Ukazala to analyza oficialnich udaju, kterou provedlo Hnuti DUHA [1]. Dokonce i dva nejlepsi kraje, Karlovarsky a Stredocesky, dosahuji pouze asi dvacetiprocentni miry recyklace. V sousednim Rakousku a Nemecku pritom celostatni prumer cini 50 % [2]. Prevazna vetsina kraju se ale pohybuje pod deseti procenty a skoro polovina - sest - recykluje dokonce mene nez 5 % odpadku. Velmi spatne pritom dopadaji tri kraje, kde uz nyni stoji spalovna odpadu. Jihomoravsky a Liberecky (oba asi 3 %) se umistily mezi nejhorsimi ctyrmi. Dokonce i Praha, kde pracuje malesicka spalovna, znovu vyuzije pouhych zhruba 7 % odpadku, tedy celostatni prumer ? ackoli ve velkych mestech je recyklace nesrovnatelne snadnejsi. Spalovny casto brani recyklaci, protoze provozovatele v zajmu navratnosti investic do techto mimoradne drahych projektu vyzaduji prisun velkeho mnozstvi odpadku. Ministerstvo zivotniho prostredi ma behem pristich nekolika tydnu pripravit takzvany narodni Plan odpadoveho hospodarstvi, ktery urci nakladani s odpady v pristich deseti letech. Ambrozkuv urad stoji pred volbou, zda ceskym domum, bytum a kancelarim zajisti sluzby, ktere by uroveň recyklace zvysily na evropskou uroveň, nebo se statisice tun odpadu budou palit v novych spalovnach celkem za 16 miliard korun. Spalovny jsou nejen drahe, ale take plytvaji cennymi surovinami, jako je papir, kovy, plasty nebo biologicke odpady pro kompost. Recyklaci a kompostovanim lze snizit mnozstvi odpadku asi o 80 %. Ivo Kropacek z Hnuti DUHA rekl: \"V recyklaci pokulhavame daleko za dalsimi evropskymi zememi. Vysledky dokonce i nejlepsich ceskych kraju jsou zalostne, tech ostatnich jeste zalostnejsi. Spalovny, ktere kvuli pokryti miliardovych nakladu na vystavbu doslova vycucnou veskery odpad ze sirokeho okoli, ucinne brani zavadeni recyklacnich programu. Oficialni udaje to potvrzuji. Dve a pul, tri, sedm procent, to neni zadna recyklace, ale fiasko. Dokonce i Praha, kde odpady pohlcuje malesicka spalovna, dosahuje pouze celostatniho prumeru.\" \"Paleni odpadku je nejen drahe a toxicke, ale predevsim plytva kvalitnimi surovinami a brani rozvoji recyklace. Vlada by mela po vzoru evropskych zemi do deseti let zajistit kazdemu domu, bytu ci kancelari kvalitni recyklacni sluzby - diky nim muze trideni odpadku byt stejne snadne jako sypani do popelnice. Utratit sestnact miliard z kapes daňovych poplatniku za stavbu nepopularnich, nepotrebnych a nebezpecnych spaloven neni to spravne prvni velke ekologicke rozhodnuti, kterym by se Libor Ambrozek a Vladimir Spidla meli predstavit verejnosti. Kvalitni recyklacni sluzby pro ceskou verejnost jsou levnejsi, setrnejsi a cistejsi reseni rostoucich hromad odpadku nez vystavba dalsich megaspaloven.\" K dispozici je: - informacni list o pripravovanem narodnim odpadovem planu a vladnim dilematu mezi recyklaci a palenim odpadu (ke stazeni na www.hnutiduha.cz ) - informacni list o nevyhodach skladek a spaloven odpadu (na www.hnutiduha.cz Kontakt: Ivo Kropacek, odpadovy expert Hnuti DUHA, tel: 0604-348765 Praci Hnuti DUHA v oblasti odpadu umozňuje podpora Nadace OSF Praha a Nadace Partnerstvi. Poznamky: [1] Hnuti DUHA kalkulovalo miru trideni komunalniho odpadu v jednotlivych krajich podle databaze ISO, provozovane Ceskym ekologickym ustavem (udaje za rok 1999 ? posledni dostupna data). Predpoklada se pritom, ze vetsina vytridenych surovin je take recyklovana. Hnuti DUHA i dalsi odbornici ale presnost databaze zpochybňuji, udaje je proto nutno brat s rezervou a slouzi spise jako orientacni. Kraj/Mira trideni Ustecky 2 % Moravskoslezsky 2 % Liberecky 2 % Jihomoravsky 2 % Olomoucky 4 % Kralovehradecky 4 % Praha 7 % Plzensky 8 % Jihocesky 9 % Zlinsky 10 % Vysocina 11 % Pardubicky 11 % Stredocesky 19 % Karlovarsky 22 % [2] Mira recyklace komunalniho odpadu ve vybranych zemich Stat/Mira recyklace Dansko 64 % Svycarsko 52 % Nizozemsko 46 % Rakousko 48 % Nemecko 48 % Norsko 40 % Svedsko 34 % USA 32 % Finsko 30 % Ceska republika 7 %