Krůčky k udržitelnosti (Sbírka řešených příkladů místní Agendy 21)

V řadě měst a obcí se chopili nadšenci zejména z řad nevládních organizací a časem i místních politiků a úředníků iniciativy a začali se pokoušet v praxi realizovat zdánlivě prostou myšlenkou -- sladit v místních podmínkách ekonomický rozvoj se sociálními a ekologickými hledisky. Souznění ekonomických, sociálních a environmentálních hledisek podpořené spoluprací místních občanů a občanských organizací, veřejné správy, podnikatelů, škol, ap. přináší naplnění principů místní Agendy 21 a udržitelného rozvoje tak, jak byly definovány před 10 lety v Riu. V řadě měst a obcí se chopili nadšenci z řad nevládních organizací, místních politiků a úředníků iniciativy a začali se pokoušet v praxi realizovat zdánlivě prostou myšlenkou -- sladit v místních podmínkách ekonomický rozvoj se sociálními a ekologickými hledisky. Jak se jim to dařilo? Pohledy na to jsou různé. O jeden z nich se pokusila Síť ekologických poraden (STEP) v publikaci Krůčky k udržitelnosti -- sbírka řešených příkladů místní Agendy 21. Její tištěná verze, která už je takřka rozebrána, vyšla na konci roku 2000. V současně době STEP zveřejnila na svých internetových stránkách (http://www.ekoporadna.cz/) aktualizovanou elektronickou verzi, která představuje 22nbsp;příkladů projektů z celé ČR. Publikace chce na konkrétních příkladech ukázat a zdůraznit, že ekologickým organizacím nejde o pasivní ochranu přírody a návrat \"do jeskyní\". Pohled místní Agendy 21 je posunem právě v tom, že se na území dívá systémově -- hledá přírodní, kulturní a sociální \"kapitál\" a v něm vidí základní předpoklad rozvoje území. Takové chápání rozvoje mohou členové STEP dokázat ostatně i dalšími aktivitami, které souvisí s regionálním rozvojem -- jde o jejich aktivní účast při zpracovávání Regionálních rozvojových plánů, krajských koncepcích odpadového hospodářství či krajských koncepcí ekologické osvěty, výchovy a vzdělávání. Jednotlivé příspěvky jsou na internetové stránce rozděleny do 7 tematických oblastí (odpady, práce s veřejností, veřejná prostranství, energie, voda, ochrana přírody, doprava) a doplněny fotografiemi z průběhu realizace. Některé z projektů se místní Agendou 21 (rozvojem měst, obcí a regionů) zabývají komplexně, jiné jsou zajímavé tím, že řeší problém jediný, ale způsobem, který k sobě přitahuje další partnery, témata, finance... a tím získává na systémovosti a komplexnosti vlastní myšlence udržitelného rozvoje. Věříme, že sbírka konkrétních příkladů přinese podněty a inspiraci obcím i jejich občanům a podpoří tak iniciaci podobných projektů v dalších místech. Jednotná osnova zpracovaných příspěvků umožňuje sledovat proces vzniku projektů, hodnotit jejich hlavní úspěchy a neúspěchy, míru spolupráce a politické podpory projektů a nevynechává rovněž finanční otázku realizace projektů. Stručný přehled jednotlivých projektů Místní Agenda 21 ve Vsetíně zdůrazňuje mimo jiné možnosti základních škol v aktivizaci širší veřejnosti. Podobné sdělení obsahují i projekt Zapojení veřejnosti do zlepšení stavu odpadového hospodářství v okrese Hodonín a Zapojení občanů obce do systému separace odpadů za pomocí žáků místní ZŠ. Možnosti aktivit podporující rozvoj regionu v souladu s ochranou místního přírodního dědictví o něco starší mládeže představuje projekt Ekologická olympiáda pro studenty středních škol. Komplexnější pohled na uplatňování místní Agendy 21 obsahují popisy projektů z Českého Krumlova, Kladna, okresu Nový Jičín a CHKO Český kras. Cestu k podpoře místní ekonomiky v navázání na tradice a původní řemesla ukazují projekty Valašský mikulášský jarmek a Řezbářský kurs ve Volarech. Dalším pokusem o efektivní a smysluplný \"návrat zpět\" je projekt Ochrana přírody a krajiny jižního Valašska obnovenou pastvou ovcí. Průlomem v českých podmínkách bylo Uspořádání místního referenda v Táboře. Popis projektu představuje složitou cestu k uplatňování práv místních občanů vyjádřit se k zásadním otázkám rozvoje města ve kterém bydlí. Jihočeský letokruh -- kruh výměn je v podmínkách ČR ojedinělým pokusem o tzv. bezpeněžní systém výměny, který je s úspěchem uplatňován zejména ve Velké Británii. Úlohu veřejných prostranství pro kvalitu života a možnosti občanů podílet se na utváření podoby a funkce veřejných prostranství ukazuje projekt Park na Fifejdách -- místo k životu. Projekt Chráněná dílna Přístav se snaží ekonomické, ekologické a sociální hlediska skloubit tím, že na zpracovávání tzv. PET lahví se podílejí občané s různými formami handicapu. Hostětín, jako jedna z ukázkových obcí se v publikaci představuje dvěma svými aktivitami: Výtopnou na odpadní dřevo a Moštárnou využívající tradičních odrůd jablek. Jeden z nejpalčivějších bytových problémů v ČR -- regeneraci panelových domů řeší ekologicky příznivě projekt popsán jako Panel story v Novém Lískovci. Způsob práce s veřejností a podnikateli při obnově místního toku hodnotí projekt Revitalizace Butovického potoka. Péčí o čistotu toku se zabývá také projekt Kořenová čistírna odpadních vod Višňová, shrnující zkušenosti s výstavbou a provozem ekologicky příznivého způsobu čištění odpadních vod. Rozvoj cykloturistiky, jako jedné z variant ekologicky šetrné turistiky představují projekty Pohodová cyklotrasa- příprava místní Agendy 21 na Frýdlantsku a Cyklistická stezka Brno--Vídeň. Nositelem projektu Krůčky k udržitelnosti je Síť ekologických poraden, která v současnosti sdružuje 9 významných nevládních ekologických organizací v ČR, zabývajících se poskytováním komplexního poradenství v oblasti ochrany životního prostředí. Za finanční podporu elektronické verze publikace děkujeme nadaci Open Society Fund Praha. Kontakty na autory jednotlivých příspěvků Vám rádi poskytneme v kanceláři STEP nebo je najdete na www.ekoporadna.cz Síť ekologických poraden -- STEP Panská 9, 602 00 Brno e-mail: step@ecn.cz, internet: www.ekoporadna.cz Mgr. Martin Nawrath