Obce mohou poručit větru
Jihlava Vítr páchá na Vysočině v poslední době svou silou nemalé zlo. Více
užitku by nám mohl přinést již za několik měsíců v souvislosti se vznikem
prvních větších větrných elektráren na našem území. \" V regionu jsou lokality,
kde by se dala větrná energie využít, například území na jih od Jihlavy, okolí
Hlinska a Svratecko. Velmi zajímavé by byly Žďárské vrchy. V chráněné krajinné
oblasti ovšem stavbu elektrárny nepovolí,\" říká Radim Hrůza, specialista
Energetické agentury Vysočiny ( EAV) na obnovitelné zdroje energie s tím, že
několik projektů již je ve fázi přípravy. Nyní máme na Vysočině pouze malé
elektrárny s výkonem v řádu stovek wattů. Stavba a provoz většího zdroje je
riskantním podnikáním vyžadujícím výdaje v řádu desítek miliónů korun. \" Obec
muže získat na sedmdesát procent investice státní podporu zčásti ve formě
nevratné dotace a z druhé poloviny jako nízkoúročenou půjčku. Zbylých 30 procent
si musí sehnat z vlastních zdrojů nebo od soukromého investora,\" popsal Hrůza.
Firmy ani jednotlivci s podobnými podmínkami počítat nemohou. Zisky elektrárny
pocházejí z prodeje vyrobené elektřiny do rozvodné sítě. \" Za jednu
kilowatthodinu dnes rozvodné podniky platí tři koruny. Na středně dobré lokalitě
lze vydělat 50 haléřů na kilowatthodinu, na velmi dobré lokalitě až korunu,\"
říká Radim Hrůza. K rentabilnímu provozu je nutný vítr o rychlosti kolem šesti
metrů za sekundu. Využít jeho síly lze zhruba do 25 metrů za sekundu. Při
přechodu front nebo za bouřky se listy rotoru musí zastavit. Větrná energie, při
jejíž produkci nedochází ke vzniku žádného odpadu ani k větším záborům půdy, má
odpůrce hlavně v řadách myslivců a ochránců zvířat. \" Větrné elektrárny mnohdy
nezapadají do krajinného rázu a stávají se místem úrazů při tazích ptáků,\"
argumentuje Pavel Koubek z havlíčkobrodské Agentury ochrany přírody a krajiny
ČR. Četné zahraniční studie ovšem kolize ptáků neprokázaly. Zda se vítr stane
významnějším zdrojem energie na Vysočině je otázkou. Ke stavbě elektrárny je
třeba získat stavební povolení a v případě dodávek vyráběné energie do veřejné
sítě licenci Energetického regulačního úřadu. Zdroj: Vysočina
Jihlava Vítr páchá na Vysočině v poslední době svou silou nemalé zlo. Více užitku by nám mohl přinést již za několik měsíců v souvislosti se vznikem prvních větších větrných elektráren na našem území. \" V regionu jsou lokality, kde by se dala větrná energie využít, například území na jih od Jihlavy, okolí Hlinska a Svratecko. Velmi zajímavé by byly Žďárské vrchy. V chráněné krajinné oblasti ovšem stavbu elektrárny nepovolí,\" říká Radim Hrůza, specialista Energetické agentury Vysočiny ( EAV) na obnovitelné zdroje energie s tím, že několik projektů již je ve fázi přípravy. Nyní máme na Vysočině pouze malé elektrárny s výkonem v řádu stovek wattů. Stavba a provoz většího zdroje je riskantním podnikáním vyžadujícím výdaje v řádu desítek miliónů korun. \" Obec muže získat na sedmdesát procent investice státní podporu zčásti ve formě nevratné dotace a z druhé poloviny jako nízkoúročenou půjčku. Zbylých 30 procent si musí sehnat z vlastních zdrojů nebo od soukromého investora,\" popsal Hrůza. Firmy ani jednotlivci s podobnými podmínkami počítat nemohou. Zisky
elektrárny pocházejí z prodeje vyrobené elektřiny do rozvodné sítě. \" Za jednu kilowatthodinu dnes rozvodné podniky platí tři koruny. Na středně dobré lokalitě lze vydělat 50 haléřů na kilowatthodinu, na velmi dobré lokalitě až korunu,\" říká Radim Hrůza. K rentabilnímu provozu je nutný vítr o rychlosti kolem šesti metrů za sekundu. Využít jeho síly lze zhruba do 25 metrů za sekundu. Při přechodu front nebo za bouřky se listy rotoru musí zastavit.
Větrná energie, při jejíž produkci nedochází ke vzniku žádného
odpadu ani k větším záborům půdy, má odpůrce hlavně v řadách myslivců a ochránců zvířat. \" Větrné elektrárny mnohdy nezapadají do krajinného rázu a stávají se místem úrazů při tazích ptáků,\" argumentuje Pavel Koubek z havlíčkobrodské Agentury ochrany přírody a krajiny ČR. Četné zahraniční studie ovšem kolize ptáků neprokázaly. Zda se vítr stane významnějším zdrojem energie na Vysočině je otázkou. Ke stavbě elektrárny je třeba získat stavební povolení a v případě dodávek vyráběné energie do veřejné sítě licenci Energetického regulačního úřadu.
Zdroj: Vysočina
Sdílet článek na sociálních sítích