zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Obnovení krajiny: úkol pro vládu

22.08.2002
Obecné
Příroda
Obnovení krajiny: úkol pro vládu
Na ničivé síle povodní se hodně podepsal špatný stav české krajiny, zní unisono komentáře v českých médiích. Nejde o nic nového. Že umělé smrkové monokultury, vykácené holiny na svazích, narovnaná a vybetonovaná koryta řek, rozorané říční nivy a širé lány zvyšují velikost i rychlost záplavové vlny, je známo přinejmenším od velké vody na Moravě. Úkolem vlády už nebude uvědomit si to, ale pro změnu tentokrát skutečně proměnit slova v činy. Pět let se totiž sice o ekologických příčinách povodní mluví, málo se však děje. Ve výsadbě nových lesů dodnes převažují smrky. Ačkoli přirozeně mají tvořit pouze jedenáct procent českých porostů, tvoří zhruba polovinu sázených stromů. Obnova říčních niv postupuje minimálně. V řadě míst se dokonce objevily nové stavby přesně v těch místech, kde v roce 1997 záplava budovy smetla, a evidentně tedy nepatří mezi bezpečná. Orná půda v horách se sice tu a tam převádí na louky či pastviny, ale v polích doposud chybí pestrá mozaika remízků, mezí, mokřadů i další zeleně - a pro nížiny to platí dvojnásob. Konkrétní opatření k obnově krajiny se proto musí stát součástí vládního plánu nápravy škod. Přirozeně nebudou patřit mezi priority prvních týdnů nebo měsíců. Špidlovi ministři budou nyní zajišťovat lidem střechu nad hlavou a opravovat mosty či železnice. Ale už nyní by měli začít myslet na ochranu před příští povodní. Protože co naplat: katastrofální deště zase jednou přijdou. Hlavně v lesích přitom není třeba investovat, nýbrž v prvé řadě změnit zákony. Vláda by měla připravit balíček protipovodňové legislativy. Nesmí v něm chybět zákaz kácení rozlehlých holosečí, po kterých voda rychle stéká, a výrazné zvýšení povinného podílu místě odpovídajících druhů stromů v lesích - tedy převážně dubů a buků, v horách rovněž jedlí. Starý les s přirozenou skladbou stromů zachytí až 80 milimetrů dešťových srážek, zatímco smrková monokultura je troj- až desetinásobně méně účinná. Ze stejného důvodu stát musí přestat subvencovat výsadbu smrků v místech, kam vůbec nepatří. Zákon by měl také závazně vyžadovat, aby v lesích zůstávalo několik procent stromů nevytěženo. Staré stromy i tlející kmeny fungují jako účinná houba. Odumřelé dřevo zachytí tolik vody, kolik samo váží. Lišejník obrůstající třísetletou jedli zadrží až 200 kilogramů vody. Druhým důležitým bodem je obnova přirozených říčních niv, do kterých se záplava může poměrně neškodně rozlévat. Chrání tak města a vesnice na dolním toku. Poslední tři větší komplexy lužních lesů a luk na Moravě - dva z nich v chráněných krajinných oblastech - zachytily v roce 1997 více vody než všechny přehrady v povodí Moravy a Odry dohromady. Luka, mokřady a meandry na jediném jedenáctikilometrovém úseku přirozeného toku Lužnice mezi státní hranicí a Suchdolem n. L. zadrží 5,5 miliónu krychlových metrů povodňové vlny, tedy množství odpovídající středně velké přehradě. Drtivá většina přirozených říčních niv ale byla zničena, většinou rozorána. Pole, která dosahují až ke břehu, jsou přitom paradoxně při sebemenší záplavě také prvotřídním receptem na zbytečné škody na úrodě. Zákon proto musí požadovat povinné převedení pevně stanovených minimálních pásů podél řek a potoků na louky nebo sady. Orná půda v zaplavovaných místech by měla přijít o subvence, pokud ji zemědělci nezmění na luka a pastviny. Dotace, kterými stát podporuje obnovu krajiny, se musí soustředit na obnovu přirozených záplavových ploch a přírodních meandrujících koryt. Reforma zemědělství musí k bezesporu záslužnému převádění nevýnosných podhorských polí na pastviny přidat rovněž obnovu zeleně uprostřed gigantických lánů v úrodných částech státu. Voda odtékající z pole u Terezína není o nic méně ničivá než ta beskydská. Vladimír Špidla a jeho kolegové zatím za postup během povodní sklízejí většinou uznání. Ale první skutečné hodnocení výsledků přijde za rok. Vedle opravených mostů a postavených domů se bude počítat také práce, kterou udělají při obnově české krajiny. Kritériem ovšem budou konkrétní upravené paragrafy, nikoli pěkné, leč vágní věty ve vládních programech. (Autor pracuje v Hnutí Duha) Zdroj: Právo
Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí