Spolana jako vrchol ledovce

Není obvyklé, aby v Česku padaly ředitelské hlavy kvůli chybám v komunikaci firmy. Minulý týden byl však především z těchto důvodů odvolán šéf neratovické Spolany Radomír Věk. Chemička totiž nezvládla nejen povodně, ale také krizovou komunikaci, a to jak s veřejností, tak uvnitř firmy. Zatímco Spolana jen pomalu a neochotně přiznávala úniky jedovatého chloru a dalších látek z hal zatopených povodní, obyvatelé okolních obcí se o haváriích dozvídali buď podle sirén houkajících v Neratovicích a žlutých oblaků škodlivin, nebo - samozřejmě opožděně a neúplně - z médií. Chemička tak i nadále pokračovala ve své tradiční informační strategii, řídící se jednoduchým heslem \"zatloukat, zatloukat, zatloukat\". Tu charakterizuje například postup Spolany ve chvíli, kdy se již v polovině července, tedy měsíc před stoletou vodou, ekologická organizace Arnika a hnutí Greenpeace obrátily na ministra životního prostředí Libora Ambrozka se žádostí, aby Spolanu přiměl dekontaminovat znečištěnou část podniku a zabezpečit ji proti povodni. Ekologové ministrovi a České inspekci životního prostředí zaslali výsledky rozborů vzorků, které ve firmě odebrali v květnu. Podle expertiz zemina obsahuje gramy až desítky gramů rtuti na kilogram. Zástupci Spolany však tvrdili, že zveřejněné informace jsou zkreslené a neodpovídají zjištěním nezávislých odborných institucí. Velký informační chaos Když neratovickou chemičku 15. srpna již téměř celou zaplavilo rozvodněné Labe a kvůli úniku chloru byl ve městě vyhlášen třetí stupeň chemické pohotovosti, Tomáš Zikmund, mluvčí holdingu Unipetrol, který převzal krizovou komunikaci své dcery Spolany, tvrdil, že by se kontaminovaná zemina neměla dostat za brány společnosti. Zároveň přiznal únik 14 kilogramů chloru do vody Labe. Jak se ovšem ukázalo o pár dní později, jedovatého chloru z továrny vzdušnou i vodní cestou unikly stovky tun. V tu chvíli už začaly ze samotné chemičky pronikat odlišné, a to značně rozporuplné informace, svědčící o totálním selhání nejen komunikace s veřejností, ale i té interní. Veřejnost tak měla možnost vyslechnout si několik zástupců Spolany, kteří mluvili o stovkách kilogramů chloru, pak se zase vraceli k původně přiznaným desítkám, či dokonce tvrdili, že z továrny neunikl vůbec žádný chlor. V roli oficiálních mediálních zástupců Spolany se vystřídalo také několik lidí, a to včetně externistů. Ani to však nezměnilo celkově chaotický a nedůvěryhodný styl komunikace s veřejností. Zajímavé bylo sledovat i přístup orgánů státní správy či vrcholných politických představitelů. Například ministr vnitra Stanislav Gross vyjádřil po inspekci v čerstvě zatopené chemičce veřejně v médiích podniku důvěru, aby se později po opakovaných únicích nebezpečného chloru od tohoto přístupu distancoval. Především pod tlakem médií, která se důsledně a na místě pídila po skutečném stavu věci, byl nakonec odvolán ředitel Radomír Věk a řízení Spolany se ujal Pavel Švarc, šéf mateřského Unipetrolu. Lež o záchranářích Ve Spolaně Neratovice přitom k haváriím dochází se železnou pravidelností a úniky chloru nejsou vázány jen na povodňové situace. \"Vedení podniku již několik let ví, že pracuje ve starých provozech, které nejsou dostatečně zabezpečeny vůči únikům chloru,\" říká Jindřich Petrlík, vedoucí programu Toxické látky a odpady sdružení Arnika. \"Firma většinou upřednostňuje krátkodobý prospěch před nutností něco změnit, někam se pohnout. Brání se myšlence, že by přešla na výrobu, při níž nehrozí tolik rizik životnímu prostředí. Podceňuje rizika a zastírá je již delší dobu.\" Další nesrovnalost v informování ze strany podniku odhalily minulý týden Lidové noviny. \"Přestože Spolana tvrdí, že chlor unikající z továrny byl neškodný, opak je pravdou. Plyn totiž způsobil zdravotní potíže mnoha záchranářům, kteří v chemičce zasahovali. Vedení Spolany to ovšem až dodnes nepřiznalo,\" napsal deník s odvoláním na prohlášení Zikmunda. Několik hasičů, kteří se zásahu účastnili, totiž muselo být na místě lékařsky ošetřeno, a někteří byli dokonce hospitalizováni kvůli poranění kůže na různých částech těla, které způsobil unikající chlor. Pomoc ze Zlína Zajímavý pohled na informační chování Spolany ve vztahu k jejímu okolí umožňuje i analýza, již v rámci tzv. povodňového auditu, který firmě ukládá zákon, zpracovala na základě zadání poradce Spolany Jiřího Papeže (který byl později firmou z této pozice odvolán) osmadvacetičlenná skupina Pomoc, vytvořená odborníky zlínského magistrátu. \"Měli jsme přesně definovaný úkol - mediálně firmu otevřít, což se nám podařilo během 48 hodin,\" uvedla mluvčí magistrátu Dana Daňová. \"Náš štáb je na úrovni místní samo-správy jako jediný vyškolený pro management v krizových situacích, který zahrnuje například systém rychlého informování obyvatelstva pomocí sítí GSM a koordinovanou spolupráci s novináři. Mí kolegové po příjezdu do Neratovic objeli osmnáct obcí v okolí Spolany a monitorovali, zda a jak jsou jejich obyvatelé chemičkou informování. Zjistili, že situace je velmi špatná.\" Zlínský tým vypracoval krizovou komunikační strategii, která chemičce chyběla, a je teď jen na ní, jestli se podle ní bude řídit. \"Mezi moje nejhorší zážitky z práce na místě patřilo to, že zatímco během třetího stupně chemického poplachu se po objektu Spolany pohybovali vojáci, hasiči a záchranáři v ochranných oblecích, o pár stovek metrů dál za plotem podniku se pohybovali \"civilní\" obyvatelé bez roušek a dalších protichemických pomůcek,\" uzavřela Daňová. Konečně pravda? Snad si Unipetrol vzal nakonec rady odborníků na komunikaci ve sféře místní samosprávy k srdci. Minulý čtvrtek totiž zveřejnil, jaké látky a v jakém množství z chemičky unikly do vody a ovzduší (bilance se ovšem netýká ani starých ekologických zátěží v podobě dioxinů a rtuti, ani aktuálního chloru, u něhož firma uvedla dosud jen hrubé odhady). Zikmund ČTK zároveň sdělil, že uniklé chemické látky buď nejsou pro zdraví lidí nebezpečné, nebo byly dostatečně rozředěny v obrovském množství vody protékajícím korytem Labe. Týká se to podle něj například rakovinotvorného dichlorethanu 1,2, jehož uniklo 50 kilogramů. Silně žíravá kyselina sírová, jíž uniklo 10,6 tuny, byla neutralizována na síran sodný. Spolana - vrchol ledovce špatné komunikace \"Velká voda v Čechách a to, jak ji lidé v různých odpovědných pozicích nezvládli, by nás mohla svádět k lacinému výroku ,kdyby si najali pořádnou profesionální PR agenturu, dopadlo by to - přinejmenším v komunikaci s veřejností - mnohem lépe`. To je ovšem jen polovina pravdy,\" vyjádřili se po společném setkání na téma krizové komunikace za stoleté vody Jiří Hrabovský, ředitel Ewing PR, Michal Donath, ředitel Donath- -Burson-Marsteller, a Luděk Kraus, výkonný ředitel Asociace PR agentur. \"Myslíme si totiž, že na mnoha místech totálně selhala především interní komunikace - prakticky všude tam, kde se něco nepovedlo (Spolana, pražské metro, pražský magistrát a desítky jiných míst v celé republice). Mnoho lidí ve firemních a institucionálních strukturách, nejen v jejich vrcholovém vedení, se nejen v krizových situacích s oblibou schovává za ,nedostatek informací`. Šéfové říkají ,řídil jsem se těmi informacemi, které jsem měl k dispozici, ty nebyly přesné, a proto já nenesu žádnou odpovědnost`. Zde nutno konstatovat, že schopnost obstarat si přesné informace a zpětně si je kontrolovat patří k základním kvalifikačním předpokladům každého řídícího pracovníka. Bohužel, jak se blížila velká voda a mnozí níže či výše postavení šéfové zjišťovali, že jim situace začíná přerůstat přes hlavu, dávali přednost krytí vlastních zad před pravdou. Než aby ,nahoru` hlásili skutečný stav věcí a dali svým nadřízeným šanci situaci přesněji vyhodnotit a kvalifikovaně rozhodnout, informaci buď pozdrželi, nebo zamlžili.\" Protože se podle jmenovaných PR specialistů drtivá většina lidí v důležitých pozicích nehodlá v dobách mimo krizi zabývat studiem, tréninkem, přípravou a prevencí, logicky pak mnohde zavládl chaos. Netrénovaný člověk prý totiž velmi snadno podléhá panice. Pod tlakem okolností, ve stresu a pod pokličkou nežádoucích filtrů v interní komunikaci se pak rychle hroutí i schopnost uvažovat logicky, zachovat si tvář, mluvit pravdu, říkat otevřené i nepříjemné věci, mizí odvaha čestně se postavit k vlastní odpovědnosti, podívat se novinářům potažmo veřejnosti do tváře. \"Spolana je specifická tím, že únik škodlivých látek ohrozil naše zdraví. Ředitel, který se ve vztahu k veřejnosti zachoval, jak nejhůře mohl, už není ředitelem. Ale podobné problémy zavládly skutečně na desítkách důležitých míst. I když to pak třeba nemělo tak dramatický dopad v mediálním pokrytí, stá- lo by za to - a upřímně to každé-mu odpovědnému pracovníkovi doporučujeme - zpětně si celou povodňovou ,kroniku` vyhodnotit. A poučit se z případných chyb tak, aby příští velká voda nebo krizová situace jakéhokoli jiného charakteru mohla být zvládnuta lépe. Jak v managementu, tak v komunikaci,\" uzavřeli společnou diskuzi Kraus, Donath a Hrabovský. Neratovické PR pro Česko Minulý týden na ekologickém summitu v jihoafrickém Johannesburgu navíc Greenpeace upozornilo v souvislosti s povodněmi i na to, že Spolana už více než dva roky odmítá odškodnit zemědělce, kterým zničila úrodu havárie spojená s únikem chloru z podniku. Českému chemickému průmyslu se tak podařilo své \"dobré jméno\" exportovat i na stránky významných zahraničních médií. Zdroj: Strategie